Monowai Caldera

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Tonga Arc

Kde: S. Pacific, Tonga Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 165 m
Nejvyšší teplota: 54 °C
Objeven: 2005 with submersibles PISCES IV and PISCES V and ROV RCV-150; 2004 plume only
Poloha: -25,800°, -177,150°

Kaldera Monowai je velká podmořská propadlina v jižním Pacifiku, zhruba v polovině sopečného oblouku Tonga–Kermadec. Na její jihozápadní stěně vyvěrá teplá voda a žijí tam husté kolonie slávek, mezi nimiž lezou krabi. ^{[1, 3]}

Co to je

Sopečné centrum Monowai leží zhruba v polovině asi 2 530 km dlouhého oblouku Tonga–Kermadec, řady sopek nad místem, kde se Pacifická deska noří pod sousední desku. Tvoří ho kaldera – propadlina po sopečné činnosti – a vedle ní činná sopka, která sahá až asi 100 m pod hladinu. ^[3]

Kaldera je protáhlá, měří asi 7,9 × 5,7 km (35 km²) a její dno leží v hloubce 1 590 m. Vznikla uvnitř ještě starší, větší kaldery o ploše asi 84 km². Na rozdíl od většiny kalder v sopečných obloucích ji tvoří hlavně tmavé čedičové horniny, andezit je vzácný. ^{[3, 2]}

Katalog sopek GVP vede kalderu i sopečný kužel jako jednu sopku Monowai Seamount. Databáze průduchů InterRidge je podle studie Leybourna a kol. (2012) uvádí zvlášť, protože každá část má vlastní hydrotermální systém. ^[1]

Objev

Mračno ohřáté vody nad kalderou (hydrotermální vlečku) zachytili vědci v roce 2004. Samotné průduchy pak v roce 2005 našla novozélandsko-americká výprava Submarine Ring of Fire s ponorkami Pisces IV a Pisces V a dálkově řízeným robotem RCV-150. ^[1]

Vědce překvapilo, kolik života na hřbetu u jihozápadní stěny kaldery našli. Místo dostalo jméno Mussel Ridge, tedy „Hřbet slávek“. ^[1]

Co o něm dnes víme

Na Mussel Ridge je řada průduchů s vodou chladnější než 60 °C, nejvyšší naměřená teplota je 54 °C. Mapování vleček ale ukázalo, že voda v kaldeře nad nimi nese víc kovů, než by odpovídalo těmto chladným vývěrům. Vědci proto soudí, že v kaldeře je i hlubší a teplejší zdroj, který zatím nikdo neviděl (Leybourne a kol., 2012). ^{[2, 1]}

Vlečka z kaldery je chudá na plyny – nebyl v ní zjištěn sirovodík – a nese hodně manganu, ale málo železa. Podle autorů to naznačuje, že se železné sirníky srážejí už pod dnem a že tam mohou být pohřbená ložiska rud. Voda u sopečného kuželu je naproti tomu silně kyselá a plná sopečných plynů. ^{[3, 2]}

Ve vzorcích z Mussel Ridge se našly minerály alunit a pyrofylit, sirníky a čistá síra. Částice ve vodě nad kalderou obsahují hodně hliníku a titanu, což podle autorů ukazuje, že kyselá voda pod dnem silně rozkládá okolní horninu. ^{[2, 3]}

Život

Kolem průduchů žije velké množství živočichů. Patří k nim slávky rodu Bathymodiolus a červi rournatky rodu Lamellibrachia. V lůžkách slávek je hojně krabů z čeledi Lithodidae. ^{[3, 1]}

Fakta

Rozměry kaldery: asi 7,9 × 5,7 km, dno v hloubce 1 590 m
Objev průduchů: 2005, ponorky Pisces IV a Pisces V, robot RCV-150
Hlavní pole: Mussel Ridge, jihozápadní stěna kaldery
Typičtí živočichové: slávky Bathymodiolus, rournatky Lamellibrachia, krabi

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
sopečný oblouk: řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
hydrotermální vlečka: mračno ohřáté a minerály obohacené vody, které stoupá od průduchů a rozptyluje se v okolním moři
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
rournatky: mořští červi, kteří žijí v trubicích a u průduchů se živí s pomocí bakterií
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; z čedičové lávy je většina oceánského dna

Zdroje

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.