Minami-Ensei Knoll

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Okinawa Trough

Kde

N. Pacific, Okinawa Trough

Prostředí

back-arc spreading center

Činnost

active, confirmed

Hloubka

740 m

Nejvyšší teplota

278 °C

Objeven

1988 deep tow TV surveys followed by submersible Shinkai 2000; 1986 dredged Calyptogena shells

Poloha

28,392°, 127,642°

Malé pole horkých podmořských pramenů na podmořském pahorku v Okinawské brázdě, západně od japonského ostrova Amami-Óšima, asi 610–740 m pod hladinou. Z asi deseti komínů tu vytéká voda o teplotě 267–278 °C a kolem nich žije bohaté společenstvo slávek, mlžů, krabů a hub. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole hydrotermálních průduchů (míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) tvoří asi deset komínů ze sulfidů kovů a barytu (síranu barnatého). Na kupě z barytu a sulfidů stojí i komíny z anhydritu (síranu vápenatého), ze kterých proudí čirá horká voda. Katalog InterRidge uvádí teploty 267–278 °C a jména komínů Taimatsu, Yajiri a Yunoi. ^[1]

Pahorek leží podle popisu z roku 1990 asi 140 km západně od ostrova Amami-Óšima; japonské ministerstvo životního prostředí uvádí asi 150 km. Ministerstvo ho uvádí jako severní konec řady společenstev u průduchů v Okinawské brázdě. ^{[2, 3]}

Jak vznikl

Okinawská brázda je tzv. zaobloukovou pánví: za řetězem ostrovů nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou, se zemská kůra roztahuje a praská. Podle japonského ministerstva životního prostředí se tu velké trhliny tvoří zhruba posledních 2 miliony let, jak se pevninská kůra rozestupuje. Katalog InterRidge uvádí rychlost rozšiřování asi 24 mm za rok. ^{[3, 1]}

Objev

Prvním náznakem byly schránky mlžů rodu Calyptogena, vytažené v roce 1986 ze dna drapákem taženým za lodí. V roce 1988 pak oblast prozkoumaly kamery tažené nad dnem a po nich japonská pilotovaná ponorka Shinkai 2000. ^[1]

Podle popisu z roku 1990 našli vědci při sérii ponorů ponorky Shinkai 2000 bohatá společenstva, kterým vévodily houby a hlubokomořské slávky, na skalách a hrubém písku, které byly přeměnou zbarvené šedobíle. Ze dna stoupala chvějivá teplá voda s bublinkami plynu; těsně nad výronem měla 15 °C, o 8,8 °C víc než okolní voda u dna. ^[2]

Život

Japonské ministerstvo životního prostředí uvádí, že tu bylo potvrzeno 49 druhů větších živočichů dna. Kolem komínů žijí mimo jiné slávky rodu Bathymodiolus, krab Paralomis jamsteci a korýš Shinkaia crosnieri, vzdálený příbuzný krabů. Katalog InterRidge doplňuje slávku Bathymodiolus japonicus, mlže rodu Calyptogena, trubicovité červy (vestimentifera) a povlaky bakterií. ^{[3, 1]}

Kraba Paralomis jamsteci popsali v roce 1990 Masatsune Takeda a Jun Hashimoto jako nový druh. Čtyři kusy chytil Hashimoto do pasti s návnadou 26. července 1989 při ponoru č. 428 ponorky Shinkai 2000 v hloubce 710 m. Jméno dostal podle japonského výzkumného ústavu JAMSTEC, který ponorku provozoval. ^[2]

Zájem o nerosty

Minami-Ensei Knoll patří k místům se známým zrudněním z masivních sulfidů – rud kovů, které se usadily kolem průduchů. V únoru 2007 oznámila firma Neptune Minerals, že její japonská pobočka podala žádosti o průzkumná území, mezi nimiž je i tento pahorek. ^[1]

Okinawská brázda s průduchy od Minami-Ensei Knoll až po pahorky Hatoma a Yonaguni č. 4 patří podle japonského ministerstva životního prostředí mezi ekologicky nebo biologicky významné mořské oblasti (EBSA). ^[3]

Fakta

Teplota

267–278 °C

Komíny

asi 10, ze sulfidů, barytu a anhydritu (Taimatsu, Yajiri, Yunoi)

Objev

1988, tažené kamery a ponorka Shinkai 2000 (schránky mlžů už 1986)

Druhů větších živočichů

49

Nový druh

krab Paralomis jamsteci (popsán 1990)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

zaoblouková pánev

oblast za sopečným ostrovním obloukem, kde se kůra roztahuje a vzniká nové mořské dno

litosférická deska

velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám

sulfidy

sloučeniny kovů (železa, mědi, zinku…) se sírou; u průduchů se srážejí v komíny a ložiska (masivní sulfidy)

baryt

nerost síran barnatý, častý v komínech průduchů

anhydrit

nerost síran vápenatý; tvoří se, když se horká voda z průduchu mísí s mořskou vodou

EBSA

ekologicky nebo biologicky významná mořská oblast – oblast vybraná podle mezinárodních kritérií jako zvlášť důležitá pro mořskou přírodu

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Minami-Ensei Knoll, PANGAEA (2020)
2. Takeda, M., Hashimoto, J. (1990): A New Species of the Genus Paralomis (Crustacea, Decapoda, Lithodidae) from the Minami-Ensei Knoll in the Mid-Okinawa Trough. Bulletin of the National Science Museum, Tokyo, Ser. A, 16(2), 79–88, Bulletin of the National Science Museum, Tokyo (1990)
3. 321 Naisei-shoto Islands, Okinawa Trough – Ecologically or Biologically Significant Marine Areas (offshore seafloor), Ministry of the Environment, Japan

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.