MESO Zone

hydrotermální průduchy, Indian, CIR

Kde

Indian, CIR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

inactive

Hloubka

2 850 m

Objeven

1993 TV grab and water column measurements

Poloha

-23,393°, 69,242°

MESO Zone je vyhaslé pole hydrotermálních průduchů na Středoindickém hřbetu, asi 2 850 m pod hladinou. V roce 1993 tu vědci vylovili první masivní sulfidy – rudy vzniklé u horkých pramenů – z celého Indického oceánu. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole leží na čtvrtém úseku Středoindického hřbetu, kolem 23° jižní šířky. Hřbet tu odděluje africkou a indickou litosférickou desku, které se od sebe vzdalují; podle databáze InterRidge se tu hřbet rozšiřuje asi o 47 mm za rok. ^{[1, 2]}

Středem hřbetu se táhne riftové údolí 500–800 m hluboké a 10–15 km široké. Jeho vnitřní dno je jen 2–4 km široké a leží v hloubce 2 700–3 200 m. ^[2]

Zrudnělá oblast zabírá asi 0,6 km² a dělí se na tři části: na severu Talus-Tips-Site, uprostřed Sonne Field (Pole Sonne) a na jihu Smooth Ground („hladká půda“). Jméno MESO složili vědci z názvů dvou německých výzkumných lodí, Meteor a Sonne. ^[1]

Objev

Pole našla výprava v roce 1993 pomocí drapáku s televizní kamerou (TV-grab) a měření ve vodním sloupci. Vědci tu nalezli a odebrali první masivní sulfidy z oblasti Indického oceánu; v roce 1994 o nich psal Peter Halbach a v roce 1995 Halbach se spolupracovníky. ^{[1, 2]}

Mezi vzorky byly i sulfidické komíny, které kdysi vyrostly nad průduchy. Jejich minerální a chemické složení popsal v roce 1999 tým U. Münche v časopise Chemical Geology. ^[1]

Co o něm dnes víme

Horká voda tu podle databáze InterRidge (verze z roku 2020) nevytéká: vědci odebrali jen produkty dřívější hydrotermální činnosti a pole je vedeno jako nečinné. ^[1]

Podle konferenčního abstraktu autorů Halbach a Halbach z roku 2002 je Pole Sonne typickým ložiskem masivních sulfidů ze středooceánského hřbetu, se stopami „černých“ i „bílých kuřáků“. Ložisko se ale už fyzikálně i chemicky rozpadá a je ochuzené o anhydrit (síran vápenatý). ^[1]

Fakta

Plocha

asi 0,6 km²

Části pole

Talus-Tips-Site, Sonne Field, Smooth Ground

Zvláštnost

první masivní sulfidy z Indického oceánu (1993)

Jméno

podle lodí Meteor a Sonne

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na dně, kde vytéká voda ohřátá v hornině pod dnem

masivní sulfidy

souvislé rudní hmoty ze sloučenin kovů se sírou, které se ukládají kolem horkých průduchů

riftové údolí

hluboká brázda podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují

černý a bílý kuřák

komíny na dně, z nichž proudí voda zakalená tmavými, resp. světlými minerálními částečkami

anhydrit

minerál, síran vápenatý; vyskytuje se v usazeninách hydrotermálních průduchů

Zdroje

1. InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – MESO Zone (s citacemi Münch et al. 1999, Chemical Geology 155: 29–44; Halbach a Halbach 2002; Halbach et al. 1995, InterRidge News 4(2): 12–15), PANGAEA / InterRidge (Beaulieu a Szafrański) (2020)
2. Halbach P. E.: The Sonne Ore-Field – The First Massive Sulfides From The Indian Ocean Floor, International Marine Minerals Society (OneMine) (1994)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.