TerraBeat – zemětřesení a sopky

Menez Hom

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde
N. Atlantic, N MAR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 802 m
Objeven
2002 ROV Victor 6000
Poloha
37,150°, -32,433°

Menez Hom je pole chladných podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu ve vodách Azor, asi 1 800 m pod hladinou. Leží na horninách ze zemského pláště a voda tu jen rozptýleně prosakuje dnem, zato uvolňuje mimořádně mnoho metanu. [1, 2]

Co to je

Středoatlantský hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky. Kolem pole Menez Hom se podle katalogu InterRidge rozestupují jen asi o 20,2 mm za rok, tedy pomalu. Pole leží ve vodách, které spravuje Portugalsko (Azory). [1]

Katalog cituje popis Fouqueta a kolegů z roku 2002: voda tu vytéká rozptýleně a při nízké teplotě, nese ale velmi mnoho metanu. Sopečné i plášťové horniny kolem jsou silně přeměněné a prostoupené oxidem křemičitým. Stejný popis platí i pro pole Saldanha dál na jih. [1]

Katalog vede pole i pod jménem Menez Horn. Leží ve studijní oblasti výzkumného programu MoMAR. [1]

Co o něm dnes víme

Menez Hom patří k polím, jejichž podloží tvoří ultramafické horniny – horniny ze zemského pláště, chudé na křemík a bohaté na hořčík a železo. Takových polí se na Středoatlantském hřbetu našla celá řada, například Saldanha, Lost City nebo Logatchev. [2]

Článek Andreaniové a kolegů z roku 2014 o nedalekém masivu Rainbow v úvodu dělí taková pole do tří skupin. Menez Hom řadí spolu se Saldanhou mezi místa s rozptýleným prosakováním při zjevně nízké teplotě, pod 30 °C; kyselost tamní vody autoři uvádějí jako neznámou. [2]

Objev

Podle katalogu InterRidge zachytila oblak hydrotermální vody nad tímto místem už výprava IRIS institutu Ifremer v roce 2001. Samotné pole na dně pak v roce 2002 našel dálkově řízený robot Victor 6000. [1]

Fakta

Objev
2002, robot Victor 6000 (oblak ve vodě 2001, výprava IRIS)
Podloží
ultramafické horniny ze zemského pláště
Teplota vody
zjevně pod 30 °C
Jiné jméno
Menez Horn

Slovníček

litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zemský plášť
vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
ultramafická hornina
hornina chudá na křemík a bohatá na hořčík a železo, typicky ze zemského pláště
prokřemenění
přeměna horniny, při níž ji horká voda prostoupí oxidem křemičitým (křemenem a příbuznými minerály)
metan
nejjednodušší uhlovodík, plyn; u průduchů vzniká reakcemi vody s horninou nebo činností mikrobů

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Menez Hom, PANGAEA (2020)
  2. Andreani, M., Escartin, J., Delacour, A., Ildefonse, B., Godard, M., Dyment, J., Fallick, A.E., Fouquet, Y. (2014): Tectonic structure, lithology, and hydrothermal signature of the Rainbow massif (Mid-Atlantic Ridge 36°14′N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 15(9), 3543–3571, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (plný text v archivu HAL), doi:10.1002/2014GC005269 (2014)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.