Menez Gwen

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 865 m
Nejvyšší teplota: 281 °C
Objeven: 1994 submersible Nautile
Poloha: 37,842°, -31,525°

Menez Gwen je pole horkých podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu jihozápadně od Azorských ostrovů, jen asi 840–865 m pod hladinou. Je to nejmělčí známé pole průduchů na severní části hřbetu. Leží na malé mladé podmořské sopce a jeho okolí pokrývají husté kolonie mušlí Bathymodiolus azoricus. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole leží na Středoatlantském hřbetu, podmořském pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno. Tady se dno rozestupuje asi o 20 mm za rok. Katalog InterRidge uvádí, že oblast ovlivňuje i horká skvrna – výstup horkého materiálu z hlubin Země, kterému vděčí za svůj vznik Azorské ostrovy. ^[1]

Průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) jsou na mladé podmořské sopce asi 15 km široké. Podle katalogu InterRidge leží v podélné propadlině na vrcholu sopky; podle studie z roku 2022 jsou činná místa soustředěná na jejím jižním a východním svahu. ^{[1, 2]}

Komíny jsou tu většinou malé a bílé, z minerálu anhydritu (síranu vápenatého). Vytéká z nich voda o teplotě 265–281 °C, která je kyselá – její pH je 4,2–4,8. Okolní voda u dna má asi 8,8 °C. ^{[1, 2]}

Objev

Pole objevila v roce 1994 ponorka Nautile během výpravy DIVA1 (5.–29. května 1994). Ta měla hlavně podrobně prozkoumat sousední pole Lucky Strike a Menez Gwen při ní našla jako nové místo. ^[1]

Pole má řadu pojmenovaných míst s průduchy, například D9, F11, F12, PP10 až PP33 nebo Homem em Pé. Katalog k němu uvádí i druhé jméno Rifted Mountain (rozpukaná hora). ^[1]

Život

Nejnápadnějšími obyvateli jsou mušle Bathymodiolus azoricus, které tu tvoří husté kolonie. Žijí v soužití (symbióze) s bakteriemi uvnitř svého těla. Vědci je vyzvedli s pomocí podmořského robota Victor6000 a zjistili, že z této mělké hloubky dobře snášejí vytažení na hladinu: v laboratoři při běžném tlaku přežily přes rok. ^[3]

Kromě mušlí tu žijí plži a krevety. Dokument úmluvy OSPAR o mořské chráněné oblasti, který cituje katalog InterRidge, zdůrazňuje, že do pole zabíhají i živočichové z okolního hlubokého moře – ryby, hlavonožci a krabi. ^[1]

Studie z roku 2022 popsala kousek od mušlí místo, kde na drobivém dně pokrytém bělavým povlakem (nejspíš mikrobiálním) žijí tisíce malých plžů. Asi 85 % odebraných živočichů tvořil plž Lepetodrilus atlanticus. Plž Peltospira smaragdina, který převládal na dvou dalších zkoumaných polích hřbetu, tu chyběl. ^[2]

Co o něm dnes víme

Pole bylo cílem řady výprav, přesto podle vědců z Brém dlouho chyběl celkový obraz jeho činných míst. Při výpravě M82/3 proto složili z fotografií dna podrobné fotomozaiky. S jejich pomocí zmapovali, jak jsou jednotlivá společenstva živočichů rozložena kolem míst, kde vytéká teplá voda, a spočítali plochu mušlových kolonií. ^[4]

Mušle z Menez Gwen slouží i k pokusům v laboratoři. Studie z roku 2009 na nich zkoumala, jak živočichové z průduchů reagují na rychlé změny teploty: po náhlém ohřátí mušle utlumily činnost mnoha svých genů. ^[3]

Studie z roku 2022 srovnávala Menez Gwen se dvěma hlubšími poli hřbetu. Horká voda z průduchů Menez Gwen je podle ní chladnější (do asi 280 °C) a v místě společenstva plžů naměřili víc metanu a sirovodíku než na obou dalších polích. Autoři zvažují, že právě tyto rozdíly spolu s mělkou hloubkou mohou ovlivňovat, které druhy živočichů tu převládají. ^[2]

Fakta

Objev: 1994, ponorka Nautile (výprava DIVA1)
Kyselost vody: pH 4,2–4,8
Komíny: malé, bílé, z anhydritu
Sopka: asi 15 km v průměru
Typický živočich: mušle Bathymodiolus azoricus

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály a plyny
Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové dno
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
horká skvrna: místo, kde z hlubin Země stoupá neobvykle horký materiál a živí sopky na povrchu
anhydrit: bílý minerál, síran vápenatý; sráží se, když se mořská voda prudce ohřeje
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
fotomozaika: velký obraz dna složený z mnoha navazujících fotografií
symbióza: soužití dvou různých organismů, z něhož mají užitek oba

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.