Matupi Harbour, Rabaul caldera, New Britain Island

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Bismarck Arc

Kde: S. Pacific, Bismarck Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 30 m
Objeven: 1961 or earlier intertidal
Poloha: -4,270°, 152,200°

Matupi Harbour (také Matupit Harbour) je malý záliv uvnitř sopečné kaldery Rabaul na ostrově Nová Británie v Papui-Nové Guineji, hned vedle činné sopky Tavurvur. Horké prameny tu vyvěrají přímo na pobřeží v pásmu mezi přílivem a odlivem a v mělké vodě zálivu. Na mnoha místech břehu je vidět, jak horká voda vybublává. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Kaldera Rabaul je propadlina asi 8 × 14 km po velkých sopečných erupcích, z velké části zatopená mořem. Na jejím dně vyrostly menší sopky, mezi nimi Tavurvur. Jeho silná erupce v roce 1994, současně se sopkou Vulcan, donutila obyvatele dočasně opustit město Rabaul. ^[3]

Matupi Harbour leží mezi kuželem Tavurvuru a ostrůvkem Matupit. Je to mělká mísa s plochým dnem v hloubce asi 60 m. Od větší zátoky Blanche Bay ho odděluje podmořský práh hluboký jen asi 25 m, takže voda pod touto hloubkou je v zálivu uzavřená. ^[2]

Geolog F. E. Studt v roce 1961 popsal, že horké prameny se tu nevyskytují víc než stopu či dvě (asi 30–60 cm) nad hladinou moře. Prameny vyvěrají hlavně na pobřeží mezi čarou přílivu a odlivu a na mnoha místech břehu mezi Matupitem a Rapindikem je vidět, jak horká voda vybublává a stoupá. Katalog InterRidge uvádí vývěry od hladiny do hloubky asi 30 m. ^[1]

Výzkum

Po Studtovi tu vědci Ferguson a Lambert odebírali vzorky usazenin a vody; jejich práce o sopečných výronech a obohacení zálivu kovy vyšla v roce 1972. V roce 1999 vyšla studie V. G. Tarasova a kolegů o tom, jak mělké hydrotermální vývěry ovlivňují život v zálivu. ^[1]

Okolí zálivu se pohybuje. Měření od roku 1973 ukázala, že jižní konec ostrova Matupit se do roku 1982 zvedl téměř o metr. Geofyzikální průzkum lodi S. P. Lee v roce 1982 našel jižně od Matupitu vyboulení mořského dna; autoři zprávy ho vysvětlovali tím, že se do malé hloubky pod dno dostalo magma. ^[2]

Dno zálivu podle seismického průzkumu pokrývá mladá vrstva dobře vrstvených usazenin, silná přes 105 m. ^[2]

Fakta

Hloubka zálivu: ploché dno asi 60 m, práh asi 25 m
Kde prameny vyvěrají: na pobřeží mezi přílivem a odlivem a v mělké vodě
Nejstarší citovaný popis: F. E. Studt, 1961
Zdvih ostrova Matupit: jižní konec téměř o 1 m v letech 1973–1982
Sousední sopka: Tavurvur

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zřítí vrchol sopky do vyprázdněného magmatického krbu
hydrotermální pole: místo, kde z dna nebo ze země vytéká voda ohřátá horkou horninou nebo magmatem
magma: roztavená hornina pod zemským povrchem; když vyteče na povrch, říká se jí láva

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Matupi Harbour, Rabaul caldera (s citacemi Studt 1961, Ferguson & Lambert 1972, Tarasov et al. 1999), PANGAEA (2020)
Greene, H.G., Tiffin, D.L., McKee, C.O.: Structure and sedimentation in an active caldera, Rabaul, Papua New Guinea. CCOP/SOPAC Technical Report No. 39, CCOP/SOPAC (digitální knihovna SPC)
Rabaul, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.