Mata Ua

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 397 m
Nejvyšší teplota: 360 °C
Objeven: 2012 ROV Quest 4000; 2010 plume only (towed camera did not confirm)
Poloha: -15,017°, -173,783°

Mata Ua je podmořská sopka v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, jedna z řetězu malých sopek Mata. Na jejím strmém svahu objevila v září 2012 americká výprava pole černých kuřáků s teplotou až 360 °C – tehdy nejteplejší naměřené místo v této oblasti. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Sopky Mata tvoří řetěz dlouhý asi 25 km, který leží stranou od hlavního sopečného oblouku Tonga i od podmořského hřbetu, kde se rodí nové dno. Podle studie z roku 2019 je jich devět a leží 12–30 km západně od oblouku Tofua. Sedm severních sopek je menších a hlubších – jejich vrcholy jsou 1 900–2 400 m pod hladinou. ^{[1, 2]}

Oblast leží u jedné z nejrychlejších subdukčních zón na Zemi: desky se tu sbližují rychlostí až asi 240 mm za rok. Severní konec oblouku Tonga přechází ve velký zlom, kde se desky po sobě posouvají do stran, a podle vědců právě roztahování kůry u tohoto zlomu podporuje zdejší sopečnou i hydrotermální činnost. ^{[2, 3]}

Katalog InterRidge řadí Mata Ua mezi sopky ostrovního oblouku, ale vědci na konferenci AGU v roce 2018 označili toto prostředí přesněji jako oblast za obloukem (rear-arc). ^[1]

Objev

Nad sopkou zachytili vědci v roce 2010 oblak zakalené vody, typickou stopu horkých pramenů. Vlečená kamera tehdy samotné průduchy nenašla. ^{[1, 2]}

V září 2012 se sem vrátila americká výprava s dálkově řízenou ponorkou Quest 4000. Při ponoru 20. září našla na strmém svahu rozsáhlé hydrotermální pole s několika černými kuřáky a staršími sirníkovými komíny v hloubce 2 356–2 397 m. Nejvyšší naměřená teplota byla 360 °C a nejméně dva komíny podle vědců zřejmě vřely. ^[1]

Při stejné výpravě prozkoumala ponorka v severovýchodní Lauské pánvi celkem devět hydrotermálních míst v hloubkách 1 150–2 630 m. U severních sopek Mata šlo o černé kuřáky vázané na pukliny v hornině, poháněné nejspíš teplem z magmatu pod nimi. ^[3]

Život

Svah kolem průduchů i staré komíny hustě porůstají stopkatí svijonožci – korýši sedící na dlouhé pružné stopce – a další živočichové typičtí pro průduchy. ^[1]

Podle souhrnu výsledků výpravy bývají u černých kuřáků v této oblasti pestřejší a usedlejší společenstva než u míst, kde právě probíhá erupce nebo uniká hlavně sopečný plyn; tam převládají pohyblivější živočichové a druhů je méně. ^[3]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2019 shrnula průzkumy severovýchodní Lauské pánve (hlavně americké výpravy z let 2008–2017) a napočítala tu 43 činných hydrotermálních míst. Na zdejších hřbetech jsou asi desetkrát častější, než by se čekalo podle rychlosti rozpínání dna. Mata Ua v ní vystupuje jako místo č. 38 (Ua) s horkými prameny v hloubce 2 200–2 400 m. ^{[2, 1]}

Oblak zakalené vody nad sopkou měřili vědci v letech 2010, 2012 a 2017 a zaznamenali ho při každém z těchto průzkumů. ^[2]

Fakta

Nejvyšší teplota: 360 °C (2012)
Objev průduchů: 20. září 2012, ponorka Quest 4000
Pojmenovaný průduch: Flashing Chimney
Sopky Mata: 9 sopek 12–30 km západně od oblouku Tofua
Typičtí živočichové: stopkatí svijonožci

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
černý kuřák: průduch, z něhož tryská velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků kovů
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou; nad ním vznikají sopky
Lauská pánev: mořská pánev mezi Fidži a Tongou, kde se za sopečným obloukem rozestupuje dno
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
stopkatí svijonožci: přisedlí mořští korýši, kteří sedí na pružné stopce a nohama lapají potravu z vody

Zdroje

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.