TerraBeat – zemětřesení a sopky

Mata Fitu

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde
S. Pacific, Lau Basin
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
2 750 m
Nejvyšší teplota
331 °C
Objeven
2010 towed camera
Poloha
-14,917°, -173,783°

Mata Fitu je podmořská sopka v severovýchodní části Lauské pánve, v moři patřícím Tonze. Na jejím jihovýchodním svahu, zhruba 2 600 m pod hladinou, stojí pole „černých kuřáků“ – komínů, z nichž proudí velmi horká voda. Nejteplejší z nich měl při měření v roce 2012 teplotu 331 °C. [1, 4]

Jak vznikl

Severovýchodní Lauská pánev leží za sopečným obloukem ostrovů Tonga. Je výsledkem nejrychlejší subdukce na Zemi: desky se u Tongy sbíhají rychlostí až asi 240 mm za rok. Studie z roku 2019 tu podle oblaků ve vodě určila 43 aktivních hydrotermálních míst. [2]

Mata Fitu patří do skupiny sopek Mata. Podle studie z roku 2019 jich je devět a tvoří řetěz do oblouku asi 12–30 km západně od sopečného oblouku Tofua. Sedm severních sopek, mezi nimi i Mata Fitu, je menších a hlubších – jejich vrcholy leží v hloubce 1 900–2 400 m. [2, 1]

Sopky Mata leží mimo hlavní sopečný oblouk i mimo osu, kde se dno rozestupuje. Katalog InterRidge je řadí k obloukovým sopkám, novější práce o nich mluví jako o sopkách „za obloukem“ (rear-arc), protože leží mezi obloukem a zaobloukovým hřbetem. Podle vědců sopečnou i hydrotermální činnost v oblasti nejspíš posiluje roztahování kůry tam, kde se u severního konce oblouku Tonga mění podsouvání desky v její posun do strany. [1, 3]

Objev

Že tu ze dna vytéká horká voda, ukázala nejdřív měření ve vodě nad sopkou: v roce 2010 našli vědci nad ní oblak zakalené a teplejší vody. Kamera tažená nad dnem pak potvrdila aktivní pole na jihovýchodním svahu v hloubce asi 2 600 m. [1, 2]

V září 2012 se sem při americké výpravě NOAA spustila dálkově řízená ponorka (ROV). V hloubce 2 585 m našla první pole aktivních komínů a pak několik řad dalších, z nichž dvě byly velmi činné. Nejhlubším místem objeveným na celé výpravě a zároveň nejteplejším na Mata Fitu byl 16 m vysoký komín, jehož pata leží v hloubce 2 644 m; voda z něj měla 331 °C. [1, 3]

Fotografie z výpravy ukazují komíny, které tvarem připomínají jehličnaté stromy. [4]

Co o něm dnes víme

Vědci z NOAA nad Mata Fitu měřili oblaky ohřáté vody v letech 2010, 2012 a 2017. Pokaždé našli oblak typický pro vysokoteplotní průduchy, vystoupaný asi 170–220 m nade dno, v hloubce zhruba 2 350–2 560 m. Podle autorů zůstávaly oblaky nad severními sopkami Mata v těchto letech poměrně stálé. [2]

Podle shrnutí ponorů z roku 2012 vytékají černí kuřáci na severních sopkách Mata podél puklin v hornině. Teplo jim nejspíš dodávají částečně roztavené zóny nebo kapsy magmatu pod celou oblastí. Na sopkách Mata se našly také nejmladší známé výlevy boninitu, vzácné lávy, která vzniká, když voda uvolněná z podsouvané desky pomáhá tavit plášť. [3]

Fakta

Nejteplejší komín
16 m, voda 331 °C (2012)
Skupina
severní sopky Mata (7 sopek)
Objev
2010 vlečená kamera, 2012 ponory ROV

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kuřák
komín horkého průduchu, z něhož proudí voda zčernalá drobnými částečkami minerálů (hlavně sirníků kovů)
subdukce
podsouvání jedné litosférické desky pod jinou; nad místem podsouvání vznikají sopky
sopečný oblouk
řada sopek nad místem, kde se jedna deska podsouvá pod druhou
zaoblouková pánev
oblast za sopečným obloukem, kde se kůra roztahuje a na dně vzniká nová oceánská kůra
ROV
dálkově řízená ponorka bez posádky, ovládaná z lodi po kabelu
boninit
vzácný druh lávy bohatý na hořčík, který vzniká tavením zemského pláště za přispění vody z podsouvané desky

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Mata Fitu, PANGAEA (2020)
  2. Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6:382, Frontiers in Marine Science (2019)
  3. Embley, R.W. et al. (2014): Extensive hydrothermal activity in the NE Lau basin revealed by ROV dives. AGU Fall Meeting 2014, abstrakt OS53C-1052, American Geophysical Union (2014)
  4. Hydrothermal Vent Chimneys (obrázek dne, 30. 11. 2020), NOAA Ocean Exploration (2020)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.