TerraBeat – zemětřesení a sopky

Mariana Trough, 15.5 N

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Mariana Trough

Kde
N. Pacific, Mariana Trough
Prostředí
back-arc spreading center
Činnost
active, confirmed
Hloubka
4 196 m
Objeven
2015 plume only, 2016 ROV did not confirm
Poloha
15,408°, 144,509°

Místo na ose Marianské pánve v západním Tichém oceánu, asi 4 100–4 200 m pod hladinou, kde měření ve vodě v roce 2015 ukázala stopy podmořských pramenů. Při ponorech robota v roce 2016 přístroje zachytily chemické změny vody, ale samotný vývěr teplé vody nikdo neviděl. [1]

Co to je

Marianská pánev je zaoblouková pánev: leží za řetězem sopečných Marianských ostrovů a její dno se pomalu roztahuje. Podél osy rozpínání tu z magmatu vzniká nová oceánská kůra. Podle katalogu InterRidge se dno u tohoto místa rozevírá asi o 43 mm za rok. [1, 2]

Místo leží ve vodách, které spravují Spojené státy (Severní Mariany a Guam). Vlastní jméno nemá – katalog InterRidge ho vede jen podle zeměpisné šířky, zhruba 15,5° severně od rovníku. [1]

Objev

Baker a kolegové ho v roce 2017 zapsali jako dvě nízkoteplotní lokality s čísly 11 a 12. Nízkoteplotní znamená, že nad dnem se objevil jen slabý nebo žádný oblak zakalené vody, jaký vytvářejí horké černé kuřáky. Poloha uvedená v katalogu patří lokalitě 11. [1, 2]

Při ponorech dálkově řízeného robota (ROV) v roce 2016 u severnější z lokalit zaznamenaly čidla poblíž 15,4258° s. š. zřetelné odchylky oxidačně-redukčního potenciálu – známku vody chemicky změněné průduchy. Činný vývěr se ale nepodařilo spatřit. [1]

Katalog InterRidge přesto pole vede jako „činné, potvrzené“, i když u objevu uvádí „2015 jen oblak, 2016 ROV nepotvrdil“. Údaje o teplotě vody ani o živočiších v katalogu nejsou. [1]

Co o něm dnes víme

Studie Bakera a kolegů z roku 2017 shrnuje podrobný průzkum asi 600 km jižní poloviny marianské osy rozpínání (od 12,7° do 18,3° s. š.). Měřením ve vodním sloupci a snímkováním dna našli 19 činných míst s průduchy, o 13 víc, než tehdy znal katalog InterRidge. [2]

Průduchy se podle studie soustřeďují hlavně na dvou nejjižnějších úsecích osy, které mají k sopečnému oblouku nejblíž (méně než 40 km) a rozpínají se nejrychleji (přes 48 mm za rok). Autoři také upozornili, že na zaobloukových i středooceánských hřbetech zmapovaly kvalitní průzkumy vody 2–7krát hustší výskyt průduchů, než by se podle dosavadního katalogu čekalo. [2]

Na průzkumu oblasti se podílely dvě výpravy lodi Falkor organizace Schmidt Ocean Institute. Výprava v roce 2015 našla nová místa s průduchy a stopy nedávných lávových proudů. Druhá výprava (29. listopadu – 20. prosince 2016) byla vůbec první vědeckou plavbou robota SuBastian a zkoumala chemii vody a živočichy u nalezených průduchů. [3]

Fakta

Číslo v seznamu Bakera a kol. (2017)
lokality 11 a 12
Typ
nízkoteplotní, vývěr nepotvrzen
Stav znalostí
2015 oblak ve vodě, 2016 odchylky čidel bez viditelného vývěru

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaoblouková pánev
oblast za řetězem sopečných ostrovů, kde se mořské dno roztahuje a vzniká nová kůra
oxidačně-redukční potenciál (ORP)
veličina, kterou měří čidlo ve vodě; náhlý pokles prozradí vodu z průduchů s chemicky „redukovanými“ látkami, jako je sirovodík nebo železo
ROV
dálkově řízený podvodní robot spojený s lodí kabelem
černý kuřák
horký průduch, z něhož vytéká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků kovů

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Mariana Trough, 15.5 N, PANGAEA (2020)
  2. Baker, E.T., Walker, S.L., Resing, J.A., Chadwick, W.W., Merle, S.G., Anderson, M.O., Butterfield, D.A., Buck, N.J., Michael, S. (2017): The effect of arc proximity on hydrothermal activity along spreading centers: New evidence from the Mariana back arc (12.7°N–18.3°N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 18, 4211–4228, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2017)
  3. Schmidt Ocean Institute – výroční zpráva 2016: Mariana Back-arc (expedice lodi Falkor), Schmidt Ocean Institute (2016)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.