MAR, 4 48'S

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, S MAR

Kde: S. Atlantic, S MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 3 050 m
Nejvyšší teplota: 407 °C
Objeven: 2005 AUV ABE (cruise CD169 ) followed by ROV Quest (cruise M64/1)
Poloha: -4,806°, -12,374°

Skupina polí horkých podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu necelých 5° jižně od rovníku, asi 3 000 m pod hladinou. Proslavila se tím, že tu vědci v letech 2005–2006 naměřili nejteplejší vodu, jaká byla do té doby (podle studie z roku 2008) u mořského dna změřena: stabilně 407 °C a krátce až 464 °C. ^{[2, 3, 1]}

Co to je

Na tomto místě je několik polí hydrotermálních průduchů (míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) blízko sebe, v hloubce asi 2 990 až 3 050 m. Leží v mezinárodních vodách, mimo pravomoc kteréhokoli státu. ^[1]

Nejznámější je vysokoteplotní pole Turtle Pits se čtyřmi činnými stavbami (komíny a kupami z minerálů), kde voda vře. Asi 300 m východně od něj je pole Wideawake: tam ze dna jen pomalu prosakuje teplá voda a podle katalogu je to pole slávek. Asi 2 km severně od Turtle Pits leží další horké pole Red Lion a v katalogu je uvedeno ještě pole Comfortless Cove. ^[1]

Jak vznikl

Středoatlantský hřbet je místo, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. Tady se dno rozšiřuje asi o 32 mm za rok, což patří k pomalým hřbetům. ^[1]

Průduchy u 4°48′ j. š. stojí na mladých lávových proudech. Láva tu přikryla a pohřbila živočichy z dřívějších průduchů. V červnu 2002 zaznamenaly seismografy shluk silných zemětřesení, který podle vědců mohl označovat dobu té podmořské erupce. ^[3]

Nejteplejší voda u dna

Mořská voda má tzv. kritický bod – při tlaku asi 298 barů a teplotě asi 407 °C mizí rozdíl mezi kapalinou a párou. V hloubce 3 000 m je tlak právě kolem této hodnoty, takže voda z průduchů je tu na samé hranici, kdy se ještě dělí na páru a kapalinu. ^{[2, 3]}

Tým kolem A. Koschinsky (Koschinsky a kolegové, 2008) popsal na jednom místě unikající bublinky páry, stálý výtok vody o teplotě 407 °C a nižší slanost – známky toho, že se voda pod dnem dělí na dvě fáze. Na jiném místě naměřili nejvýš 464 °C a označili to za nejteplejší tekutinu, jaká byla do té doby u mořského dna změřena. Tak vysoká teplota ale vydržela jen asi 20 sekund. ^{[2, 1]}

Pro srovnání sloužilo třetí pole, kde vytéká voda o 349 °C, která se na páru a kapalinu nedělí. Chemické složení horké „nadkritické“ vody se od chladnější vody lišilo. Podmínky na průduších byly podle autorů v letech 2005 i 2006 stálé. ^[2]

Jiný tým (German a kolegové, 2008) uvádí z Turtle Pits teplotu asi 407 °C jako nejvyšší naměřenou u průduchů na hřbetech celého světa. Rekord 464 °C z jiného místa ve svém shrnutí nezmiňuje. ^[3]

Objev

Že tu ze dna stoupá horká voda, prozradily nejdřív chemické stopy ve vodě (tzv. vlečky). Výzkumníci pak oblast mapovali tažným sonarem TOBI a samostatně plující robotickou ponorkou ABE; podle katalogu InterRidge ji ponorka ABE našla v roce 2005 na plavbě CD169. Hned potom dno na další plavbě (M64/1) prozkoumala dálkově řízená ponorka Quest. ^{[1, 3]}

Život

Katalog InterRidge uvádí u zdejších průduchů slávky, mlže a krevety. Pole Wideawake, kde ze dna prosakuje jen teplá voda, katalog označuje jako pole slávek. ^[1]

Fakta

Nejvyšší teplota: 464 °C (asi 20 s), stabilně 407 °C
Pole: Turtle Pits, Wideawake, Red Lion, Comfortless Cove
Objev: 2005, robotická ponorka ABE (plavba CD169), poté ponorka Quest (M64/1)
Pravděpodobná erupce: asi červen 2002 (roj zemětřesení)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
kritický bod: tlak a teplota, nad kterými už nelze rozlišit kapalinu a páru; u mořské vody asi 298 barů a 407 °C
nadkritická tekutina: látka nad svým kritickým bodem – není ani kapalina, ani pára
vlečka: oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – MAR, 4 48'S, PANGAEA (2020)
Koschinsky, A., Garbe-Schönberg, C.-D., Sander, S., Schmidt, K., Gennerich, H.H., Strauss, H. (2008): Hydrothermal venting at pressure-temperature conditions above the critical point of seawater, 5°S on the Mid-Atlantic Ridge. Geology 36(8), 615–618, doi:10.1130/G24726A.1, Geology (záznam v GEOMAR OceanRep) (2008)
German, C.R. et al. (2008): Hydrothermal activity on the southern Mid-Atlantic Ridge: Tectonically- and volcanically-controlled venting at 4–5°S. Earth and Planetary Science Letters 273, 332–344, doi:10.1016/j.epsl.2008.06.048, Earth and Planetary Science Letters (záznam v NERC Open Research Archive) (2008)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.