MAR, 33 S

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, S MAR

Kde: S. Atlantic, S MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 600 m
Objeven: 2013 plume only
Poloha: -32,968°, -14,452°

MAR, 33 S je místo na Středoatlantském hřbetu kolem 33° jižní šířky, v mezinárodních vodách jižního Atlantiku, kde německá výprava v roce 2013 zachytila stopy horkých podmořských pramenů. Byl tu nejsilnější chemický signál celé plavby a podle pozdější studie tu nejspíš stojí pole několika činných komínů – vlastníma očima je ale zatím nikdo neviděl. ^{[1, 2]}

Co to je

Středoatlantský hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. U 33° j. š. se dno podle katalogu InterRidge rozšiřuje asi o 34 mm za rok, což patří k pomalým hřbetům. ^[1]

Katalog uvádí dvě místa, Site I a Site II, v hloubce asi 2 460 až 2 600 m. Obě provázejí oblaky zakalené vody a další zakalení se našlo asi 2 km a 6 km severně od Site I. ^[1]

Objev

Místo našla plavba MSM25 (SoMARTherm) německé výzkumné lodi Maria S. Merian, která v lednu až březnu 2013 plula z Kapského Města do Minda na Kapverdách. Zprávu o ní sepsal Colin Devey. Výprava zkoumala hřbet mezi 13° a 33° j. š., tedy úsek, který byl do té doby velkou mezerou v soupisu známých průduchů. ^{[1, 2]}

Vědci kombinovali odběry vody z lodi s ponory samostatně plující robotické ponorky (AUV) Abyss těsně nade dnem. Měřili zakalení vody, oxidačně-redukční potenciál (ORP – citlivou stopu látek z průduchů) a vzácné plyny. U 33° j. š. zachytila měření při tažení přístrojů a ponor Abyss č. 124 podle zprávy o plavbě nejsilnější redoxní signál (Eh) z celé výpravy. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Florian Schmid a kolegové z výsledků plavby v roce 2019 vyhodnotili celý úsek: nad deseti úseky hřbetu našli vlečky (oblaky vody z průduchů), které ukazují na 14 neznámých činných polí. Většina z nich leží uprostřed úseků hřbetu, kde je dno vyvýšené. ^[2]

U Site I se třikrát opakoval výkyv ORP a objevil se i skok teploty. Schmid a kolegové (2019) z toho podle katalogu InterRidge usuzují, že tu je pole s několika činnými komíny. ^[1]

Studie si všímá i mezery bez průduchů mezi asi 19° a 23° j. š. u Rio de Janeiro Transform (velkého příčného zlomu). Ta podle autorů může bránit živočichům z průduchů v šíření mezi severní a jižní částí hřbetu. ^[2]

Fakta

Objev: 2013, jen vlečky ve vodě (loď Maria S. Merian, plavba MSM25)
Ponorka: AUV Abyss, ponor 124
Místa: Site I, Site II

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
AUV: autonomní podvodní vozidlo – robotická ponorka, která pluje sama podle předem zadané trasy, bez lana a bez posádky
oxidačně-redukční potenciál (ORP): veličina, která se prudce změní, když se do mořské vody přimísí chemicky aktivní látky z průduchu; slouží jako citlivá stopa při jejich hledání
vlečka: oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě
transformní zlom: velký zlom napříč osou hřbetu, podél kterého se úseky hřbetu posouvají vůči sobě

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.