MAR, 14 54'N

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde

N. Atlantic, N MAR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

3 500 m

Objeven

1988 or earlier seafloor photographs did not confirm hydrothermal activity

Poloha

14,920°, -44,900°

Možné pole horkých pramenů na Středoatlantském hřbetu na 14°54′ severní šířky, uprostřed Atlantiku v hloubce asi 3 000–3 500 m. Známe ho jen z fotografií dna pořízených nejpozději v roce 1988, na nichž jsou usazeniny podobné sirníkům; činné prameny tu zatím nikdo nepotvrdil. ^[1]

Objev

Místo leží na Středoatlantském hřbetu, tedy na středooceánském hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nové oceánské dno. Je ve volném moři, mimo území kteréhokoli státu. Osou hřbetu tu vede riftové údolí – protáhlá propadlina s vnitřními stěnami po obou stranách. ^[1]

V roce 1988 popsali G. L. Eberhart a kolegové, jak geologie riftového údolí ovlivňuje horké prameny. Na zkoumaném místě 3 (14°54′ s. š.) se údolí podle nich ve svém vývoji blíží tvaru písmene U, předpokládá se tu výlev lávy na dno a ve východní vnitřní stěně, která se rozpíná o něco rychleji, jsou stopy hydrotermální činnosti. ^[1]

Při úpatí východní stěny údolí byly nalezeny a vyfotografovány usazeniny, které vypadají jako sirníky kovů – materiál, z něhož bývají komíny průduchů. Podle katalogu InterRidge ale fotografie samy hydrotermální činnost nepotvrdily. ^[1]

Co o něm dnes víme

Výprava lodi Meteor (plavba M60/3, HYDROMAR I) v roce 2004 toto pole nepozorovala. Katalog InterRidge místo vede jen jako „činné, odvozené“ – činnost se usuzuje z nepřímých znaků, ne z přímého pozorování. ^[1]

Jako další podklady katalog uvádí práce J.-L. Charloua a kolegů z let 1991 a 1998 o oblacích vody bohaté na metan. Ty vznikají nad horninami zemského pláště přeměněnými mořskou vodou (serpentinizovanými) severněji, u 15°05′ s. š. a tam, kde hřbet kříží zlomové pásmo 15°20′ s. š. ^[1]

Fakta

Stopy

fotografie usazenin podobných sirníkům (1988 nebo dříve)

Poloha v údolí

úpatí východní stěny riftového údolí

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem

riftové údolí

propadlina podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují

sirníky

minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů

zemský plášť

vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem

serpentinizace

přeměna plášťové horniny reakcí s vodou; při ní vzniká vodík a může vznikat i metan

oblak (plume)

mrak teplejší, zakalené nebo chemicky změněné vody, který stoupá od průduchů a roznáší se proudy

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – MAR, 14 54'N, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.