Manuk Island

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Banda/Sunda Arc

Kde: S. Pacific, Banda/Sunda Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 m
Objeven: NotProvided
Poloha: -5,530°, 130,292°

Mělké teplé prameny u břehů neobydleného sopečného ostrůvku Manuk ve východní části Bandského moře v Indonésii. Ostrov je jen vrchol sopky, která se zvedá asi 3 000 m od mořského dna, a ze dna u něj v hloubce kolem 2 m probublává plyn a teplá voda. ^{[1, 2]}

Co to je

Katalog InterRidge vede Manuk jako činné pole hydrotermálních průduchů (míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) s nízkou teplotou. Jeho poloha a hloubka (asi 2 m) jsou jen přibližné a vědecky změřené údaje o teplotě chybějí. ^[1]

Katalog se tu neopírá o vědeckou práci, ale o popisy potápěčů a filmařů. Cituje potápěčský web, podle kterého je už z lodi cítit sirný zápach a na mělčinách jsou horké kameny, kudy do vody probublává teplo ze sopky. Průduch a bublinky zachytil i dokumentární pořad Jonathana Birda Blue World v dílu „Sea Snake Island“ (Ostrov mořských hadů). ^[1]

Nesmí se plést s termální oblastí „Manuk“ na sopce Papandayan na Jávě. Katalog InterRidge zároveň upozorňuje, že další mělké podmořské prameny by mohly být u nepříliš vzdálené sopky Serua (jinak Legatala). ^[1]

Sopka Manuk

Manuk je malý ostrov se strmými svahy, vysoký nad hladinou 257 m. Je to nejvýchodnější sopka Bandského sopečného oblouku – řetězu sopek, který vznikl tam, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou (subdukce). Sopka je stratovulkán z andezitu s useknutým vrcholem. ^[2]

Žádná erupce tu nebyla spolehlivě pozorována. Jen nejistá zpráva říká, že člen výpravy lodi Challenger v roce 1874 viděl stoupat z kráteru „kouř“. V kráteru a na jeho západním okraji jsou silně přeměněné horniny s fumarolami (otvory, z nichž unikají sopečné plyny); čínští obchodníci tu dříve těžili síru. ^[2]

Ostrov je neobydlený a patří pod indonéskou provincii Maluku. Slovo manuk znamená v řadě austronéských jazyků „pták“. ^{[3, 2]}

Fakta

Sopka: Manuk, stratovulkán, 257 m n. m., asi 3 000 m od dna
Poslední erupce: žádná potvrzená (nejistá zpráva z roku 1874)
Kdo průduchy popsal: potápěči a dokumentaristé (pořad Blue World)
Jméno: manuk = pták (austronéské jazyky)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály a plyny
sopečný oblouk: řetěz sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
subdukce: zanořování jedné litosférické desky pod jinou do zemského pláště
stratovulkán: sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela, obvykle kuželovitá
andezit: sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukcí
fumarola: otvor nebo puklina, ze které unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Manuk Island, PANGAEA (2020)
Manuk – Global Volcanism Program, Volcanoes of the World, Smithsonian Global Volcanism Program
Manuk (Wikipedia), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.