Maka

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 660 m
Objeven: 2008 commercial ROV; 2004 plume only; 2006 plume and chimney samples
Poloha: -15,422°, -174,285°

Maka je podmořská sopka s černými kuřáky na nejjižnějším úseku Severovýchodního lauského hřbetu v Tichém oceánu, ve vodách Tongy. Její vrchol leží asi 1 560 m pod hladinou. V listopadu 2008 vědci zachytili podmořskou erupci na hřbetu jen kousek od ní. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Maka leží v Lauské pánvi, tedy v zaobloukové pánvi za sopečným obloukem Tofua, na rozpínajícím se zaobloukovém hřbetu. Tento Severovýchodní lauský hřbet (NELSC) je od sopečného oblouku vzdálen jen asi 70 km. ^{[1, 2]}

Oblast formuje jedna z nejrychlejších subdukcí na Zemi – desky se tu k sobě přibližují rychlostí až asi 240 mm za rok. Studie z roku 2019 popisuje v pánvi za touto „superrychlou“ subdukcí rozšířené a hojné horké prameny. ^[2]

Jižní úsek hřbetu nese dvě sopky: mělčí Tafu na severovýchodě (vrchol asi 1 370 m pod hladinou) a Maku na jihozápadě. Katalog sopek GVP je vede společně jako jednu sopku Tafu-Maka. ^{[1, 3]}

Objev

První stopy po horkých pramenech zachytily výpravy už v letech 2004 a 2006 jako oblak zakalené a chemicky změněné vody nad dnem; v roce 2006 se podařilo odebrat i kousky komínů. Na vlastní oči horké prameny Maky poprvé spatřila v roce 2008 kamera dálkově řízené ponorky těžařské firmy Nautilus Minerals. Vytékající tekutiny měly teplotu asi 315 °C. ^{[1, 2]}

Podle zprávy pro firmu Nautilus Minerals, citované v databázi InterRidge, tvoří pole Maka na hřebeni hřbetu četní černí kuřáci. Při videoprůzkumu v květnu 2009 vědci viděli několik malých komínů černých kuřáků na sulfidové kupě na vrcholu, asi 1 525 m pod hladinou. ^{[1, 3]}

Erupce Puipui

Dne 20. listopadu 2008 zachytila výprava lodi Thompson nad hřbetem mezi Makou a Tafu vodu s mimořádně vysokým obsahem rozpuštěného vodíku – znamení právě probíhající podmořské erupce. Samotnou erupci nikdo neviděl, poznala se jen podle změn ve vodě. ^[3]

V květnu 2009 se vědci vrátili s dálkově řízenou ponorkou Jason. Na dně našli čerstvé lávové proudy z bublinatého čediče a polštářovou lávu; ve vodě nad hřbetem se už dříve našly úlomky sopečného skla. Erupce už mezitím skončila. Lávový proud dostal jméno Puipui. ^{[3, 1]}

Nad vrcholem Maky vědci v listopadu 2008 změřili zvýšený obsah vodíku, žádné známky erupce přímo u ní ale nenašli. Oblaka teplé, zakalené vody nad Makou, která ukazují na horké prameny, zachytily průzkumy v letech 2004, 2006, 2008 i 2009. ^{[3, 2]}

Souhrnná studie z roku 2019 napočítala v severovýchodní Lauské pánvi 43 činných hydrotermálních míst, z toho 31 na zaobloukových hřbetech. Maka je v ní vedena jako místo č. 8. Podle autorů se hřbet u Maky rozšiřuje asi o 36 mm za rok (podle novějšího modelu pohybu desek). Databáze InterRidge má v číselném údaji 107,7 mm za rok, ve svých poznámkách ale sama cituje 36 mm za rok z této studie. ^{[2, 1]}

Fakta

Teplota vody: asi 315 °C (2008)
První přímé pozorování: 2008, ponorka firmy Nautilus Minerals
Sousední erupce: Puipui, listopad 2008
Katalog GVP: součást sopky Tafu-Maka

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v horkých horninách pod dnem
černý kuřák: komín na mořském dně, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sulfidů kovů
zaoblouková pánev: oblast za řetězem sopečných ostrovů nad subdukční zónou, kde se kůra rozestupuje a vzniká nová oceánská kůra
subdukce: noření jedné litosférické desky pod druhou
polštářová láva: láva, která pod vodou rychle chladne a tvoří oblé bochníky podobné polštářům
sulfidy: sloučeniny kovů (železa, mědi, zinku) se sírou; vysrážejí se z horké vody a tvoří komíny a ložiska

Zdroje

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.