TerraBeat – zemětřesení a sopky

Macauley Caldera

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Kermadec Arc

Kde
S. Pacific, Kermadec Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
500 m
Objeven
2002 towed camera TAN0205 cruise
Poloha
-30,214°, -178,721°

V podmořské kaldeře sopky Macauley v souostroví Kermadec (Nový Zéland) stojí mladý sopečný kužel, z jehož vrcholu a svahů vytékají horké prameny. Leží jen asi 260–500 m pod hladinou a voda z jeho průduchů je silně kyselá. [1, 2]

Co to je

Ostrov Macauley má jen asi 3 km² a je nepatrnou vynořenou částí velké podmořské sopky. Ta má v hloubce 900 m plochu kolem 380 km². Ostrov tvoří převážně čedič, tekutá tmavá láva chudá na křemík. [4]

Hned severozápadně od ostrova se pod hladinou otevírá kaldera – velká propadlina, která vznikla, když se po mohutné erupci zhroutily svahy sopky. Uvnitř ní vyrostl kužel asi 700 m široký a 300 m vysoký, přimknutý k východní stěně kaldery necelých 1,5 km od pobřeží ostrova. [1, 4]

Horká voda vyvěrá na vrcholu kužele a další pole průduchů (hydrotermálních průduchů, tedy míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině) jsou na jeho svazích 200–400 m pod vrcholem. Katalog InterRidge uvádí hloubky od 260 do 500 m. [1]

Jak vznikl

Sopka Macauley patří k sopečnému oblouku Kermadec. Ten vzniká nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou (subdukce): z ponořující se desky unikají tekutiny, zemský plášť nad ní taje a magma vystupuje k mořskému dnu. Spolu s obloukem Tonga je to s délkou asi 2 500 km nejdelší podmořský sopečný oblouk na Zemi. [3, 1]

Kalderu podle výzkumu ostrova z roku 1996 vytvořila velká erupce dacitové tefry (sopečného popela a úlomků), které geologové říkají Sandy Bay Tephra. Radiouhlíkové datování dalo asi 6 310 let před současností, novější studie z roku 2011 uvádí stáří asi 5 700 let. Popel z této erupce se dá najít v usazeninách na dně až přes 100 km od ostrova. [4, 5]

Objev

Činné průduchy tu poprvé zachytila vlečená kamera při novozélandské výpravě TAN0205 v roce 2002. Ve stejném roce zkoumala výprava NZAPLUME II vodu nad 12 sopkami středního Kermadeckého oblouku; stopy horkých pramenů našla nad 10 z nich. [1, 3]

V dubnu 2005 se ke kuželi spustila ponorka s posádkou Pisces V v rámci novozélandsko-americké výpravy NZASRoF'05. Ponory ukázaly, že se tu z vody vysráží velké množství čisté (elementární) síry. [1, 6]

Co o něm dnes víme

Na přelomu let 2016 a 2017 odebrala německá loď Sonne (výprava SO253) vzorky horkých vod ze čtyř sopek Kermadeckého oblouku. Macauley byl nejmělčím místem, asi 300 m pod hladinou. [2]

Voda z průduchů na Macauley měla pH jen 1,2, byla tedy velmi kyselá, a obsahovala hodně železa, hliníku a sirovodíku. [2]

Protože průduchy na sopečných obloucích leží v malých hloubkách, mohou podle stejné studie dodávat rozpuštěné kovy až do horní, prosvětlené vrstvy oceánu, kde je biologická produkce nejvyšší. [2]

Život

Oblast leží v novozélandské chráněné oblasti mořského dna Kermadec (Kermadec Benthic Protection Area). Mezi pracemi, na které katalog InterRidge u tohoto místa odkazuje, je i popis dvou nových druhů velkých slávek z činných podmořských sopek u Nového Zélandu z roku 2003. [1]

Fakta

Objev průduchů
2002, vlečená kamera (výprava TAN0205)
pH vody z průduchů
až 1,2 (výprava SO253, 2016/2017)
Erupce, která vytvořila kalderu
Sandy Bay Tephra, asi před 5 700–6 300 lety
Ponory
Pisces V, duben 2005

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nebo svahy sopky nad vyprázdněným magmatickým krbem
hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá magmatem v hornině a obohacená o rozpuštěné minerály
subdukce
pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště
dacit
sopečná hornina se středně vysokým obsahem křemíku; její magma je husté a často vybuchuje prudce
tefra
souhrnný název pro všechen materiál vyvržený sopkou do vzduchu – popel, pemzu, kameny
pH
míra kyselosti: 7 je neutrální voda, čím menší číslo, tím kyselejší roztok
elementární síra
čistá síra jako samostatná žlutá látka, ne vázaná ve sloučeninách

Zdroje

  1. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Macauley Caldera, PANGAEA (2020)
  2. Kleint, C. a kol.: Geochemical characterization of highly diverse hydrothermal fluids from volcanic vent systems of the Kermadec intraoceanic arc. Chemical Geology 528, 119289 (2019), doi:10.1016/j.chemgeo.2019.119289 (abstrakt přes Semantic Scholar), Chemical Geology (2019)
  3. de Ronde, C. E. J. a kol.: Submarine hydrothermal activity along the mid-Kermadec Arc, New Zealand: Large-scale effects on venting. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 8, Q07007 (2007), doi:10.1029/2006GC001495 (abstrakt přes Crossref), Geochemistry, Geophysics, Geosystems (2007)
  4. Lloyd, E. F., Nathan, S., Smith, I. E. M., Stewart, R. B.: Volcanic history of Macauley Island, Kermadec Ridge, New Zealand. New Zealand Journal of Geology and Geophysics 39, 295–308 (1996), doi:10.1080/00288306.1996.9514713 (abstrakt přes Crossref), New Zealand Journal of Geology and Geophysics (1996)
  5. Shane, P., Wright, I. C.: Late Quaternary tephra layers around Raoul and Macauley Islands, Kermadec Arc. Journal of Quaternary Science 26, 422–432 (2011), doi:10.1002/jqs.1468 (abstrakt přes Crossref), Journal of Quaternary Science (2011)
  6. Kermadec Arc – Earth-Ocean Interactions Program, NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.