Luso

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde

N. Atlantic, N MAR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, confirmed

Hloubka

570 m

Objeven

2018 ROV Luso

Poloha

38,983°, -29,883°

Luso je pole teplých podmořských pramenů na podmořské hoře Gigante u Azorských ostrovů, asi 570 m pod hladinou. Objevila ho v červnu 2018 portugalská výprava Oceano Azul; z komínů tu vytéká jen mírně teplá voda bohatá na vodík a železo. ^{[1, 2]}

Objev

Pole našel 16. června 2018 dálkově ovládaný podvodní robot (ROV) Luso. Robot patří portugalské pracovní skupině pro rozšíření kontinentálního šelfu (EMEPC) a může se potopit až do 6 000 m. ^{[2, 3, 5]}

Šlo o výpravu Oceano Azul, kterou uspořádala nadace Oceano Azul s partnery, mezi nimi portugalské námořnictvo, vláda Azor a EMEPC. Vědci pracovali z lodi námořnictva NRP Almirante Gago Coutinho; výprava vyplula 3. června 2018 z přístavu Horta na ostrově Faial. ^{[1, 3]}

Na výpravě se podíleli i vědci z evropského projektu ATLAS. Jeho koordinátor Murray Roberts z Edinburghské univerzity objev komentoval tím, že ukazuje, jak málo o hlubokém moři víme. ^[3]

Co to je

Hora Gigante leží na Středoatlantském hřbetu, tedy na švu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Od ostrova Faial je vzdálená asi 60 mil (podle jiného zdroje asi 100 km). Pole leží na jejím východním svahu. ^{[1, 3, 4]}

Pole tvoří několik komínů různé výšky s otvory širokými až asi 40 cm. Vytéká z nich čirá voda jen o něco teplejší než okolní moře, bohatá na oxid uhličitý. Podle projektu ATLAS v ní převládá vodík a železo, čímž se liší od jiných známých polí Středoatlantského hřbetu. ^{[1, 2, 3]}

Podle studie z roku 2023 jde o nízkoteplotní komíny, které tvoří sloučeniny železa (a manganu) s kyslíkem a vodou (tzv. oxyhydroxidy) a beztvarý oxid křemičitý (opál). ^[4]

Život

Kolem průduchů rostou ve velkém bakterie, které si vyrábějí potravu z chemické energie místo ze slunečního světla. Na ně navazují živočichové žijící na dně; podle projektu ATLAS mezi nimi je několik pravděpodobně nových, dosud nepopsaných druhů. ^{[3, 2]}

Vědci z projektu ATLAS zjišťovali, zda zdejší společenstva splňují kritéria FAO pro zranitelné mořské ekosystémy. Podle projektu ATLAS bylo pole Luso později vyhlášeno chráněnou mořskou oblastí. ^{[3, 2]}

Co o něm dnes víme

Podle projektu ATLAS mohou rozptýlené výrony z pole Luso být přehlíženým zdrojem železa pro oceán a přihnojovat vody kolem Azor, které jsou chudé na živiny. ^[2]

Studie usazenin z okolí hory Gigante z roku 2023 našla v některých vzorcích chemické stopy horkých pramenů (např. obohacení kovy nebo zvýšený obsah europia). Autoři z toho usuzují, že v oblasti může být hydrotermální činnosti víc. ^[4]

Fakta

Objev

16. června 2018, robot ROV Luso

Loď

NRP Almirante Gago Coutinho

Komíny

oxyhydroxidy železa (a manganu) a opál

Ochrana

chráněná mořská oblast

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

ROV

dálkově ovládaný podvodní robot spojený kabelem s lodí, s kamerami a rameny na odběr vzorků

Středoatlantský hřbet

podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové mořské dno

litosférická deska

velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám

opál

beztvará (nekrystalická) forma oxidu křemičitého, která obsahuje vodu

Zdroje

1. Blue Ocean Expedition discovers new hydrothermal field in the Azores (tisková zpráva EMEPC, 21. 6. 2018), Estrutura de Missão para a Extensão da Plataforma Continental (EMEPC) (2018)
2. Luso hydrothermal vent field declared an MPA, Projekt ATLAS (EU Horizon 2020)
3. Extraordinary discovery in the mid-Atlantic Ocean, CORDIS, Evropská komise (2018)
4. Costa, P.R.R., Moreira, S., Alveirinho Dias, Á., Santos, R., Duarte, J.F., Quartau, R. (2023): Seafloor Sediments of the Gigante Seamount Complex, Mid-Atlantic Ridge: Insights into Mineralogy, Geochemistry, and Possible Signatures of Hydrothermal Activities. Goldschmidt 2023 Abstract, Goldschmidt Conference (2023)
5. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Luso, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.