Longqi

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde: Indian, SWIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 785 m
Nejvyšší teplota: 379 °C
Objeven: 2007 towed video sled followed by AUV ABE; 2005 plume only
Poloha: -37,784°, 49,649°

Longqi („Dračí dech“) je pole horkých podmořských pramenů na Jihozápadním indickém hřbetu, asi 2 800 m pod hladinou Indického oceánu. Když ho v roce 2007 objevila čínsko-americká výprava, šlo o první známé činné průduchy na ultrapomalém oceánském hřbetu. Žije tu vzácný plž se šupinatou nohou a oblast je zároveň pronajata Číně k průzkumu podmořských rud. ^{[1, 3, 2, 4]}

Co to je

Pole leží v hloubce asi 2 755–2 785 m na 37° 47′ j. š. a 49° 39′ v. d. Je to hydrotermální průduch – místo, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem. Katalog InterRidge uvádí nejvyšší naměřenou teplotu vody 379 °C. ^{[2, 1]}

Při prvních ponorech robota v listopadu 2011 vědci zmapovali plochu asi 3 hektarů a našli na ní osm činných komínů. Ze čtyř z nich proudil „černý kouř“ – tmavá voda plná drobných částeček minerálů, která obvykle bývá teplejší než 300 °C. Z dalších čtyř vytékala jen čirá, chladnější voda. ^[1]

Komíny mají vlastní jména, například Fucanglong's Furnace, Jiaolong's Palace, Tiamat nebo Jabberwocky. Jsou různě staré: u Fucanglong's Furnace tryská černý kouř přímo z otvoru ve dně bez komínu, zatímco sloup Ruyi Jingu Bang je vysoký přes 20 m. Kromě toho tu stojí nejméně 13 velkých vyhaslých sirníkových věží až 15 m vysokých. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Jihozápadní indický hřbet je nejdelší úsek velmi pomalého až ultrapomalého středooceánského hřbetu na Zemi. Desky se tu od sebe vzdalují jen asi o 12 mm za rok; za ultrapomalé se považují hřbety, které se rozšiřují pomaleji než o 20 mm za rok. ^{[1, 2, 3]}

Vědci si dřív mysleli, že ultrapomalé hřbety jsou pro velká horká pole příliš chladné. Podle čínských výzkumníků, jejichž práci cituje katalog InterRidge, leží oblast Longqi na tzv. oceánském jádrovém komplexu – podmořské hoře, kde velký zlom vynesl na dno horniny z hloubky. ^{[3, 2]}

Objev

Známky průduchů ve vodě (tzv. hydrotermální vlečku) zachytila čínská výprava v letech 2005–2006. V únoru a březnu 2007 se pak čínská výzkumná loď Dayang 1 vrátila a s pomocí amerického samostatně plujícího robota ABE z oceánografického ústavu ve Woods Hole pole našla. Robot pořídil asi 5 000 snímků a zachytil i černé kouřiče. ^{[3, 2, 1]}

Čínskou vědeckou část vedl geofyzik Chunhui Tao z Druhého oceánografického ústavu v Chang-čou, americké vědce Jian Lin z oceánografického ústavu ve Woods Hole. Předchozí čínskou výpravu z let 2005–2006 financovala čínská agentura pro podmořské nerostné suroviny COMRA. ^[3]

První ponory s dálkově řízeným robotem Kiel 6000 podnikla až britská výprava lodi RRS James Cook v listopadu 2011 – teprve tehdy vědci odebrali vzorky živočichů. ^{[1, 2]}

Život

Britští vědci v roce 2011 určili 21 druhů větších živočichů. Sedm z nich byly dosud nepopsané druhy a šest nebylo známo z žádného jiného pole průduchů – například velký plž Gigantopelta aegis nebo krab rodu Kiwa. Většina dříve známých druhů z Longqi žije i na průduších Středoindického hřbetu. ^[1]

Živočichové jsou rozmístěni v pásech podle vzdálenosti od horké vody. Nejblíž jsou krevety, přílipky a plž se šupinatou nohou, dál následují husté shluky plžů Gigantopelta, pak trsy mušlí Bathymodiolus a na okraji stopkatí svijonožci rodu Neolepas. Podle autorů se osídlení komínu, který slábne, nejspíš mění ve stejném pořadí. ^[1]

Nejslavnějším obyvatelem je plž se šupinatou nohou (Chrysomallon squamiferum). Jeho ulitu a stovky šupinek na noze může pokrývat sirník železa – je to jediný známý žijící mnohobuněčný živočich, který ho používá ve svém těle jako kostru. Ulita měří až asi 45 mm. Populace z Longqi se geneticky liší od populací na Středoindickém hřbetu. ^{[4, 1]}

Průduchy a těžba

Usazeniny kolem průduchů jsou bohaté na měď, zinek, zlato a další kovy. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) při OSN v roce 2011 pronajal oblast s polem Longqi čínské agentuře COMRA k průzkumu těchto rud. Průzkumná licence dovoluje i část ložiska vytěžit a vyzkoušet těžební techniku. ^{[3, 1]}

Autoři studie z roku 2016 proto popsali zdejší společenstvo jako výchozí stav před možným narušením těžbou. Podle nich pole splňuje několik kritérií „ekologicky nebo biologicky citlivé oblasti“ podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. ^[1]

V roce 2019 zapsal Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) plže se šupinatou nohou do Červeného seznamu jako ohrožený druh. Podle Australského muzea žije jen u tří polí průduchů v Indickém oceánu a všechna jeho známá naleziště leží v oblastech s průzkumnými licencemi pro těžbu. ^[4]

Fakta

Objev: 2007, čínská loď Dayang 1 a americký robot ABE
Jméno: Longqi = „Dračí dech“
Rozměr pole (2007): asi 120 × 100 m
Nejvyšší komín: Ruyi Jingu Bang, přes 20 m
Druhy živočichů: 21 (z toho 7 nově objevených)
Typický živočich: plž se šupinatou nohou (Chrysomallon squamiferum)
Průzkumná licence: ISA pro čínskou COMRA, 2011

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kouřič: komín na průduchu, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků kovů
ultrapomalý hřbet: podmořský hřbet, kde se desky od sebe vzdalují méně než asi o 2 cm za rok
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nové oceánské dno
oceánský jádrový komplex: podmořská hora, kde velký zlom vytáhl na dno horniny z hloubky – z dolní části kůry a ze zemského pláště
hydrotermální vlečka: oblak teplejší a chemicky změněné vody nad průduchem, podle kterého lze průduchy hledat z lodi
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
IUCN: Mezinárodní svaz ochrany přírody; vede Červený seznam ohrožených druhů

Zdroje

Copley, J.T. et al. (2016): Ecology and biogeography of megafauna and macrofauna at the first known deep-sea hydrothermal vents on the ultraslow-spreading Southwest Indian Ridge. Scientific Reports 6, 39158, Scientific Reports (plný text v NERC Open Research Archive), doi:10.1038/srep39158 (2016)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Longqi, PANGAEA (2020)
Scientists Discover First Seafloor Vents on Ultraslow-Spreading Ridge (tisková zpráva, 12. 4. 2007), Woods Hole Oceanographic Institution (2007)
First animal officially endangered by deep-sea mining (25. 7. 2019), Australian Museum Research Institute (2019)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.