Lobster

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 500 m
Objeven: 2008 plume and dredge only
Poloha: -15,333°, -176,283°

Lobster je velká podmořská sopka v severozápadní části pánve Lau u Tongy, jejíž vrcholová kaldera leží asi 1 500 m pod hladinou. Samotné průduchy podle katalogu InterRidge (2020) nikdo přímo neviděl, ale měření vody v letech 2008 a 2010 ukázala, že v kaldeře vyvěrá hydrotermální voda – a nese helium s „hlubinným“ podpisem typickým pro horké skvrny. ^{[1, 2]}

Co to je

Pánev Lau je tzv. zaoblouková pánev: dno se v ní roztahuje a vzniká na něm nová oceánská kůra. K severozápadní části pánve patří oblast zvaná Rochambeau Rifts. ^[1]

Rochambeau Rifts nemají jednu vyvinutou osu rozpínání. Magma tu podle zprávy z výpravy SS07/2008 vystupuje roztroušeně na široké ploše rozpukané kůry a soustřeďuje se do několika velmi velkých sopek, z nichž některé jsou hydrotermálně činné. Celé oblasti dominuje Lobster – velká sopka se čtyřmi paprskovitě vybíhajícími riftovými zónami a vrcholovou kalderou o průměru asi 2,5 km. ^{[1, 2]}

Objev

Na činnost upozornila výprava SS07/2008. Při jednom ze spuštění měřicích lahví do vody (hydrocast NLH-18) zachytili vědci v jihovýchodním rohu vrcholové kaldery, asi 60 m nade dnem, zřetelnou vlečku – oblak vody zakalené drobnými částečkami. Z místa se také bagrovaly (vytahovaly drapákem) vzorky hornin. ^[1]

Podle Luptona a kolegů (2012) měla voda v kaldeře v roce 2008 výrazně zvýšený obsah izotopu helia-3 (δ³He až 239 %), více manganu a více rozptýlených částic. Při opakovaném průzkumu v roce 2010 byly známky stále přítomné, takže pramen byl dál činný. ^[2]

Co o něm dnes víme

Lávy severozápadní části pánve Lau mají neobvykle vysoký poměr izotopů helia, jaký se jinde v pánvi Lau nenachází a jaký je typický pro horké skvrny – proudy horkého materiálu z hlubokého zemského pláště. Měření ukázala, že stejný „hlubinný“ podpis má i helium v hydrotermální vodě: u Lobsteru vědci odvodili poměr asi 19 Ra, tedy zhruba 19krát víc helia-3 vůči heliu-4 než ve vzduchu. ^[2]

Autoři si všímají, že průduchů je v této části pánve hodně, a spojují to s rychlým rozpínáním dna, asi 100 mm za rok. ^[2]

Fakta

Vrcholová kaldera: průměr asi 2,5 km, dno asi 1 500 m
Helium ve vlečce: δ³He až 239 % (2008), poměr ³He/⁴He asi 19 Ra
Ověřeno: průzkumy vody 2008 a 2010

Slovníček

zaoblouková pánev: pánev za řetězem sopečných ostrovů nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou; dno se v ní roztahuje a vzniká nová kůra
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným magmatickým krbem
riftová zóna: pás puklin vybíhající ze sopky, kudy může vystupovat magma
vlečka (hydrotermální): oblak teplejší, zakalené a chemicky změněné vody, který stoupá nad průduchem a rozlévá se ve vodě
helium-3 (³He): vzácná lehká forma helia; jeho přebytek v hluboké oceánské vodě pochází hlavně ze zemského nitra, a proto prozrazuje hydrotermální prameny
δ³He: o kolik procent je poměr helia-3 k heliu-4 ve vodě vyšší než ve vzduchu
Ra: jednotka poměru ³He/⁴He: násobek poměru, jaký má vzduch
horká skvrna: místo, kde z hloubi Země stoupá horký materiál pláště a živí sopky na povrchu (např. Havaj, Samoa)

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Lobster, PANGAEA (2020)
Lupton, J.E., Arculus, R.J., Resing, J., Massoth, G.J., Greene, R.R., Evans, L.J., Buck, N. (2012): Hydrothermal activity in the Northwest Lau Backarc Basin: Evidence from water column measurements. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q0AF04, doi:10.1029/2011GC003891, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt v ANU Research Portal) (2012)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.