Kueishan Island

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Okinawa Trough

Kde: N. Pacific, Okinawa Trough
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 30 m
Nejvyšší teplota: 116 °C
Objeven: 1999, likely by SCUBA
Poloha: 24,833°, 121,950°

U sopečného ostrůvku Kueishan (Želví ostrov) u severovýchodního pobřeží Tchaj-wanu vyvěrají horké prameny jen 10–30 m pod hladinou. Jejich voda je horká a extrémně kyselá, a přesto u nich v obrovském množství žije zvláštní krab. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Ostrov Kueishantao je vrcholem andezitové sopky vysoké nad hladinou 361 m. Leží na jihozápadním konci Okinawské pánve – zaobloukové pánve, kde se zemská kůra roztahuje. Pánev se táhne od Tchaj-wanu na severovýchod až k sopce Unzen na japonském ostrově Kjúšú a Kueishantao je nejjihozápadnější sopkou na její ose. ^{[5, 1]}

Sopka soptila i v historické době. Záznamy z doby vlády čchingského císaře Čchien-lunga (podle GVP z let 1775–1795) zmiňují na hoře lávový proud a pozorování z lodí v roce 1853 se podle katalogu GVP nejspíš týkala také tohoto místa. Silné podmořské fumaroly (výrony sopečných plynů) dodnes zbarvují moře kolem ostrova. ^[5]

Ostrov leží asi 9 km od pobřeží. Do roku 1977 na něm žili rybáři, pak sloužil armádě a veřejnosti se otevřel až v roce 2000; počet návštěvníků je omezený. ^[6]

Průduchy

Potápěči s přístrojem tu v hloubce asi 10–30 m napočítali víc než 30 průduchů. Horká voda vytéká hlavně ze žlutých kup a komínů zhruba 2 m vysokých, které jsou téměř z čisté síry. Najednou bývá činných až devět velkých „kuřáků“ vysokých 2–6 m, které chrlí sirné obláčky a bubliny plynů – hlavně oxidu uhličitého, dusíku, kyslíku, oxidu siřičitého a sirovodíku. ^[1]

Voda má na výstupu 65–116 °C a je extrémně kyselá: pH od asi 1,5 do 4,6. Podle studie z roku 2012 jsou tu dva typy průduchů: žlutá voda teplejší než 110 °C proudí ze sirných komínků, bezbarvá voda kolem 80 °C přímo z puklin v andezitu. Kamera zachytila, jak síra tuhne v ústí komínku, a co pár minut tu dochází k výbuchům. ^[1]

Podle názvu studie z roku 2005 – „Tide-influenced acidic hydrothermal system“ (kyselý hydrotermální systém ovlivněný slapy) – činnost průduchů ovlivňuje příliv a odliv. ^[1]

Život

Nejznámějším obyvatelem je krab Xenograpsus testudinatus, který tu žije ve velmi hustých populacích, přestože kyselá voda je chudá na živiny. Studie v časopise Nature z roku 2004 ukázala, jak to zvládá: když se proud na chvíli zastaví, krabi vylézají z úkrytů a sbírají drobné živočichy z planktonu, které zabil sirný oblak z průduchů a které klesají ke dnu jako „mořský sníh“. ^{[4, 1]}

Podle souhrnu z roku 2009 tu žije osm druhů vázaných na průduchy – pět druhů desetinohých korýšů a tři druhy mlžů. ^[1]

Co o něm dnes víme

Průduchy byly objeveny v roce 1999, podle katalogu InterRidge nejspíš potápěči. Institut Maxe Plancka je řadí k nejlépe prozkoumaným hydrotermálním systémům na světě. Tým vědců je v letech 2009–2018 sledoval pomocí dronů, technického potápění a měření ve vodě. ^{[1, 3, 2]}

V roce 2016 zasáhly ostrov dvě pohromy krátce po sobě: 12. května zemětřesení o magnitudě 5,8 a 2.–10. července tajfun Nepartak nejvyšší, páté kategorie. Sesuvy změnily pobřeží a zasypaly dno, zmizely sirné nánosy na dně a horký Žlutý průduch výrazně zeslábl. ^[2]

Změnila se i chemie okolního moře – asi na rok stoupl obsah rozpuštěného anorganického uhlíku a klesla alkalita vody (její schopnost tlumit okyselení). V mořské vodě výrazně ubylo i řady kovů, například kadmia, barya, olova, železa a mědi. Podle studie z roku 2019 byly změny přechodné a systém se mohl během dvou let zotavit. ^[2]

Podle studie, o které Institut Maxe Plancka informoval v březnu 2023, jejich počet po ní rychle klesal – jejich strava totiž silně závisí na sirných bakteriích z průduchů, kterých ubylo. Tento krab je znám jen ze tří hydrotermálních systémů na světě. Měkkýši, kteří nejsou vázaní jen na průduchy, pravděpodobně přešli na fytoplankton (drobné řasy závislé na slunečním světle) a jejich počet ani velikost se nezměnily. ^[3]

Fakta

Nejnižší naměřené pH: asi 1,5
Počet průduchů: přes 30 (hloubka 10–30 m)
Objev: 1999, nejspíš potápěči
Výška ostrova: 361 m
Pohroma 2016: zemětřesení M5,8 a tajfun Nepartak

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vyvěrá voda ohřátá magmatem a horkými horninami
zaoblouková pánev: sníženina za řetězem sopečných ostrovů, kde se zemská kůra roztahuje a tenčí
andezit: sopečná hornina se středním obsahem oxidu křemičitého
fumarola: otvor, kterým ze sopky unikají horké plyny a pára
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
mořský sníh: drobné částečky odumřelých organismů, které pomalu klesají vodou ke dnu
plankton: drobné organismy volně unášené vodou

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Kueishan Island (vč. citací z Jeng et al. 2004, Chen et al. 2005, Zhang et al. 2012, Wang et al. 2009), PANGAEA (2020)
Lebrato, M. et al. (2019): Earthquake and typhoon trigger unprecedented transient shifts in shallow hydrothermal vents biogeochemistry. Scientific Reports 9, 16926, Scientific Reports (záznam v GEOMAR OceanRep), doi:10.1038/s41598-019-53314-y (2019)
Foraging under Extreme Events – Hydrothermal vent animals adapt differently to drastic biogeochemical disturbance (13. 3. 2023; o článku Wang, Y.V. et al., Functional Ecology, doi:10.1111/1365-2435.14312), Max Planck Institute for Geoanthropology (2023)
Jeng, M.-S., Ng, N.K., Ng, P.K.L. (2004): Feeding behaviour: Hydrothermal vent crabs feast on sea 'snow'. Nature 432, 969, Nature (abstrakt přes Europe PMC, PMID 15616550) (2004)
Kueishantao, Smithsonian Global Volcanism Program
Guishan Island (Yilan), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.