Krakatoa

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Banda/Sunda Arc

Kde

S. Pacific, Banda/Sunda Arc

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, inferred

Hloubka

250 m

Objeven

2002 CTD/transmissometer and dredge only

Poloha

-6,102°, 105,423°

V kaldeře slavné sopky Krakatau v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou našli vědci v roce 2002 nepřímé stopy podmořských horkých pramenů: voda v kaldeře je teplejší a kalnější než jinde v průlivu. V roce 2012 pak byla u ostrova Anak Krakatau pozorována místa, kde ze dna probublával plyn. ^{[1, 2]}

Co to je

Krakatau je kaldera (propadlina po obří erupci) v Sundském průlivu v Indonésii. Dnes z ní vyčnívají čtyři ostrovy: Rakata (jediný zbytek původního ostrova), Verlaten, Lang a Anak Krakatau, „dítě Krakatau“, které se z moře vynořilo v letech 1927–1930. ^[3]

Erupce z 26.–27. srpna 1883 (VEI 6) zničila asi dvě třetiny tehdejšího ostrova. Podle nizozemských koloniálních záznamů zahynulo nejméně 36 417 lidí, hlavně při vlnách tsunami. Dne 22. prosince 2018 se zřítila velká část kužele Anak Krakatau a vyvolala další tsunami; sopka, která v roce 2017 měřila přes 400 m, se tím snížila na asi 110 m. ^[3]

Co o něm dnes víme

V letech 2001–2003 proběhly tři indonésko-australské výpravy IASSHA na lodi Baruna Jaya VIII, které hledaly podmořské horké prameny v indonéských vodách. V Sundském průlivu našly podle autorů jen „tlumené“ známky hydrotermální činnosti, spojené s Krakatau a s pokračováním seismicky činného zlomu Semangko. ^{[2, 1]}

Voda uvnitř kaldery byla o 5–8 °C teplejší, o něco méně slaná a kalnější než ve stejných hloubkách jinde v průlivu. Měřilo se sondou CTD (měří vodivost, teplotu a hloubku) a přístrojem na zákal vody, vzorky dna se získávaly bagrem. Z toho autoři usoudili, že Krakatau je hydrotermálně činné. ^[1]

V roce 2012 popsala zpráva webu VolcanoDiscovery, kterou cituje katalog InterRidge, nejméně čtyři nová místa u Anak Krakatau se zjevnými podmořskými průduchy, kde bylo ve vodě vidět bublání. Na dně ležel teplý zelenavý bahnitý sediment bohatý na železo, který na vzduchu oranžověl, a voda kolem byla zbarvená do žluta – podobně jako u ostrova Nea Kameni na Santorini. ^[1]

Fakta

Voda v kaldeře

o 5–8 °C teplejší než jinde v průlivu

Výzkum

výpravy IASSHA 2001–2003, loď Baruna Jaya VIII

Největší erupce

1883, VEI 6, nejméně 36 417 obětí

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

kaldera

velká kotlovitá propadlina, která vznikne, když se po vyprázdnění zásobníku magmatu zřítí jeho strop

VEI

index sopečné explozivity, stupnice síly erupcí od 0 do 8; každý stupeň znamená asi desetkrát víc vyvrženého materiálu

tsunami

série obřích vln vyvolaná náhlým pohybem velkého množství vody, např. zemětřesením, sesuvem nebo erupcí

CTD

sonda spouštěná z lodi, která měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku vody

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Krakatau, PANGAEA (2020)
2. McConachy, T.F., Permana, H., Binns, R.A. et al. (2004): Recent Investigations of Submarine Hydrothermal Activity in Indonesia. PACRIM 2004, Adelaide, 161–172, Australasian Institute of Mining and Metallurgy (AusIMM) (2004)
3. Krakatoa, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.