Kolumbo

hydrotermální průduchy, Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea

Kde: Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 500 m
Nejvyšší teplota: 224 °C
Objeven: 2006 ROV Hercules
Poloha: 36,525°, 25,483°

Kolumbo je podmořská sopka v Egejském moři asi 7 km severovýchodně od řeckého ostrova Santorini. Na dně jejího kráteru, asi 500 m pod hladinou, je pole horkých pramenů s komíny z kovových minerálů. Sopka naposledy vybuchla v roce 1650 a zabila tehdy 70 lidí na Santorini; dnes se pod ní znovu hromadí magma. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Kolumbo je největší z řady podmořských sopek, která se táhne asi 20 km od Santorini k severovýchodu. Je to kužel o průměru asi 3 km s velkým kráterem. Okraj kráteru sahá na jihozápadě až asi 10 m pod hladinu, jeho dno leží asi 500 m hluboko. ^[2]

Šířku kráteru udávají zdroje různě: článek z roku 2007 píše o 1 500 m, novější práce z roku 2026 o 2,5 km. ^{[2, 5]}

Katalog InterRidge řadí Kolumbo k Helénskému sopečnému oblouku. Podle studie Nomikou a kol. z roku 2012, kterou katalog cituje, však sopka leží spíš v oblasti za obloukem (v zaobloukové oblasti Kyklad). Podle Careyho a Sigurdssona stojí řada sopek v příkopové propadlině, jejíž zlomy na jihozápadě protínají severní stěnu kaldery Santorini. ^{[1, 2]}

Erupce

V roce 1650 Kolumbo prorazilo hladinu a prudce vybuchlo. Přes hladinu se hnala horká mračna plynu a popela, na ostrově Thera (hlavním ostrově Santorini) zahynulo 70 lidí a tsunami napáchala na okolních ostrovech velké škody. ^{[2, 4]}

Při erupci se podle odhadů vyvrhly asi 2 km³ magmatu. Po ní zůstal podmořský kráter, na jehož dně dnes vyvěrají horké prameny. ^{[4, 5]}

Objev

Pole horkých pramenů našla v roce 2006 výprava s dálkově ovládanou ponorkou (ROV) Hercules. Práce na Kolumbu financoval americký program NOAA Ocean Exploration a podíleli se na ní vědci z Univerzity Rhode Islandu a řeckého Helénského centra pro mořský výzkum. ^{[1, 2]}

Prameny zabírají asi 25 000 m² v severovýchodní části dna kráteru. Stojí tu komíny až 4 m vysoké, ze kterých proudí horká voda a sloupce bublin plynu vysoké až 10 m. Výprava naměřila teplotu až 220 °C, katalog InterRidge uvádí nejvýš 224 °C. ^{[2, 1]}

Komíny bohaté na kovy

Komíny jsou pórovité: kolem středového kanálu mají propustnou kostru ze sirníků a síranů, kterou voda prosakuje. Převládají sirníky železa, zinku a olova – pyrit, sfalerit, wurtzit, markazit a galenit. Na povrchu komínů rostou krystaly barytu a anhydritu. ^[2]

Vzorky komínů obsahují zvýšené množství mědi, zlata a stříbra. Objevitelé Kolumbo ve zprávě z roku 2006 popsali jako místo, kde se právě teď tvoří rudní ložisko typu Kuroko. ^{[2, 1]}

Život

Dno kráteru pokrývá několik centimetrů silná oranžová až hnědá vrstva mikrobiálních povlaků obalených sloučeninami železa. Z drobných jamek v ní pomalu vytéká čirá voda o teplotě do 70 °C a unikají bublinky oxidu uhličitého. ^[3]

Plyn z komínů je z více než 99 % oxid uhličitý. V uzavřeném kráteru se nade dnem drží vrstvená, kyselá voda s pH asi 5. Podle studie z roku 2013 tu mezi mikroby převládá mikroorganismus ze skupiny archeí, blízce příbuzný druhu Nitrosopumilus maritimus, který získává energii přeměnou amoniaku (tzv. nitrifikací). ^[3]

Katalog InterRidge uvádí na komínech i chomáče vláknitých bakterií a mezi živočichy pláštěnce. ^[1]

Co o něm dnes víme

V roce 2023 vědci z Imperial College London a dalších institucí zobrazili prostor pod sopkou pomocí seismických vln z pneumatických děl, které zachytily seismometry na mořském dně. Našli zásobník s asi 1,4 km³ roztaveného magmatu. Od roku 1650 se podle nich plní průměrně o 4 miliony m³ ročně. ^[4]

Pokud bude růst pokračovat, mohl by zásobník za asi 150 let dosáhnout objemu, jaký vybuchl v roce 1650. Autoři ale zdůrazňují, že kdy sopka vybuchne, předpovědět nelze. Doporučují zřídit stanice, které by sopky sledovaly v reálném čase; podle hlavního autora by se pak o erupci nejspíš vědělo několik dní předem. ^[4]

V lednu 2025 zasáhl Santorini a okolní ostrovy silný roj zemětřesení. Úřady vyhlásily nouzový stav a většina obyvatel byla z ostrova evakuována. Hlavní roj začal 27. ledna nedaleko Kolumba. ^[5]

Podle rozboru měření z pevniny i ze dna (konference EGU 2026) šlo o 13 km dlouhé vniknutí magmatu do kůry o objemu asi 0,31 km³, které se zastavilo 3–5 km pod mořským dnem. Zásobník pod Kolumbem v hloubce asi 7,6 km se přitom rychle vyprázdnil. Autoři z toho usuzují, že Santorini a Kolumbo mají společný hluboký přísun magmatu. ^[5]

Fakta

Objev pole: 2006, ponorka ROV Hercules
Poslední erupce: 1650, 70 obětí na Santorini
Plocha pole: asi 25 000 m²
Kyselost vody v kráteru: pH asi 5
Magma pod sopkou (2023): asi 1,4 km³

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
sopečný oblouk: řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
ROV: dálkově ovládaná podmořská ponorka bez posádky, spojená s lodí kabelem
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, zinek, olovo, měď) vázaný se sírou
baryt, anhydrit: sírany barya a vápníku; srážejí se, když se horká voda z průduchu mísí s mořskou
ložisko typu Kuroko: typ rudního ložiska bohatého na sirníky kovů, které vzniká u horkých pramenů na mořském dně v sopečných oblastech
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé; mořská voda má asi 8
archea: jednobuněčné organismy podobné bakteriím, které však tvoří samostatnou větev života
magmatický zásobník: prostor v zemské kůře, kde se hromadí roztavená hornina (magma)

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Kolumbo, PANGAEA (2020)
Carey, S., Sigurdsson, H. (2007): Exploring submarine arc volcanoes. Oceanography 20(4), 80–89, doi:10.5670/oceanog.2007.08, The Oceanography Society (2007)
Kilias, S.P. et al. (2013): New insights into hydrothermal vent processes in the unique shallow-submarine arc-volcano, Kolumbo (Santorini), Greece. Scientific Reports 3, 2421, Scientific Reports (PMC) (2013)
Surprise magma chamber growing under Mediterranean volcano (tisková zpráva z 12. 1. 2023 k článku Chrapkiewicz, K., Paulatto, M. et al.: Magma chamber detected beneath an arc volcano with full-waveform inversion of active-source seismic data. Geochemistry, Geophysics, Geosystems, doi:10.1029/2022GC010475), American Geophysical Union (2023)
Karstens, J. et al.: Shared magma supply at Santorini and Kolumbo constrained by amphibious seismological and geodetic analyses of the 2025 dike intrusion. EGU General Assembly 2026, EGU26-12425 (abstrakt), European Geosciences Union / Copernicus (2026)

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.