Kagoshima Bay

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Ryukyu Arc

Kde: N. Pacific, Ryukyu Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 200 m
Nejvyšší teplota: 200 °C
Objeven: 1993 towed TV system (Haorimushi site); 2007 ROV Hyper-dolphin (Tagiri site)
Poloha: 31,658°, 130,800°

V zálivu Kagošima na jihu japonského ostrova Kjúšú, v kaldeře, ve které stojí i sopka Sakuradžima, vyvěrají na dně podmořského kráteru Wakamiko teplé a horké prameny. Žijí u nich červi rournatky v hloubce pouhých 82 m – nejmělčeji, kde byla kdy nalezena rournatka ze skupiny vestimentifer. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Severní polovinu zálivu zabírá kaldera Aira – obří propadlina po dávné erupci, uvnitř které později vyrostla sopka Sakuradžima. V severovýchodním koutě kaldery Aira vznikla na začátku holocénu (současné geologické epochy, zhruba posledních 11 700 let) menší kaldera Wakamiko, dnes ukrytá pod hladinou. ^[1]

Japonští vědci považují kráter Wakamiko za jeden z kráterů kaldery Aira, podobně jako Sakuradžimu na souši. Z jeho dna unikají sopečné plyny; když bubliny dorazí k hladině, místní tomu říkají „tagiri“, japonsky „vřít“. ^{[2, 4, 1]}

Co to je

V kráteru jsou dvě hlavní místa. Haorimushi leží v hloubce asi 80 m na kupce na východní straně kráteru a vytéká tu jen mírně teplá voda; jméno má podle japonského označení rournatek. Asi 2 km západně, v hloubce kolem 200 m, je místo Tagiri s horkými prameny a komíny; jméno nese podle bublin, kterých si všimli rybáři. ^[1]

Komíny na Tagiri tvoří hlavně měkký minerál talek s trochou uhličitanů a anhydritu. Voda je směsí mořské vody, srážkové vody a vody z magmatu a nese hodně oxidu uhličitého, metanu a sirovodíku. Nejvyšší teplota v katalogu InterRidge je 200 °C. ^[1]

Život

Hlavní zvláštností zálivu je rournatka Lamellibrachia satsuma, červ žijící v trubici. Žije tu v hloubce pouhých 82 m, což je nejmělčí známý výskyt vestimentifer (skupiny, kam tyto rournatky patří). Už název článku o objevu z roku 1993 zdůrazňuje, že žijí v osvětlené vrstvě moře, kam ještě proniká sluneční světlo. ^{[3, 4, 1]}

Druh popsali Miura, Tsukahara a Hashimoto v roce 1997. Rournatky žijí v soužití s bakteriemi, které získávají energii oxidací sirných látek; u tohoto druhu je vědci zařadili mezi epsilon- a gama-proteobakterie. Kromě rournatek tu žijí i mlži z čeledi Solemyidae, mnohoštětinatí červi, korýši z čeledi Galatheidae a krevety. ^{[3, 1]}

Objev

Mělké místo Haorimushi s rournatkami našli vědci v roce 1993 pomocí vlečené televizní kamery. Hlubší horké prameny Tagiri objevili až v roce 2007 s dálkově řízenou ponorkou Hyper-Dolphin. ^[1]

Co o něm dnes víme

Podle příspěvku týmu T. Yamanaky z univerzity Kjúšú z roku 2005 pozorovali při ponorech dlouho jen slabé chvění teplé vody nad malou kupkou asi 1 m vysokou a 3 m širokou. Teploměr zapíchnutý 20 cm do ní ukázal až 150 °C. Minerály a ropné látky v usazeninách přitom naznačují, že tu kdysi proudila voda teplejší než 300 °C. ^[2]

V usazeninách kupky vědci našli minerály antimonit a realgar (sirníky antimonu a arsenu) a dno kráteru má podle dřívějších měření vysoký obsah rtuti. Takové prvky přinášejí plyny z magmatu, typicky u mělkých průduchů u sopečných ostrovních oblouků. Autoři doporučili chemii zdejší vody a plynů dlouhodobě sledovat, protože může pomoci předpovídat činnost kaldery. ^[2]

Studie z roku 2013 pak popsala talkové komíny na místě Tagiri a výrazný podíl vody z magmatu v tekutině, která z nich vytéká. ^[1]

Fakta

Rekord: rournatky v hloubce 82 m – nejmělčeji na světě
Objev: 1993 vlečená kamera (Haorimushi), 2007 ponorka Hyper-Dolphin (Tagiri)
Komíny: hlavně z talku
Sopka poblíž: Sakuradžima (kaldera Aira)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu
holocén: současná geologická epocha, posledních zhruba 11 700 let
rournatky: mořští červi, kteří žijí v trubicích a živí se s pomocí bakterií uvnitř těla
talek: velmi měkký minerál, křemičitan hořčíku (obsahuje hořčík, křemík, kyslík a vodík)
anhydrit: minerál síran vápenatý; sráží se, když se ohřeje mořská voda
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek, antimon) vázaný se sírou
ostrovní oblouk: řetěz sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Kagoshima Bay, PANGAEA (2020)
Yamanaka, T. et al. (2005): Hydrothermal circulation within modern sediment layer in a shallow submarine volcano, Wakamiko crater, south Kyushu, Japan (abstrakt, Japan Earth and Planetary Science Joint Meeting 2005, V055-036), Japan Geoscience Union (2005)
Lamellibrachia satsuma, Wikipedia
Kagoshima Bay, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.