Jaco Scar

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Costa Rica fore arc

Kde

N. Pacific, Costa Rica fore arc

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, confirmed

Hloubka

1 790 m

Nejvyšší teplota

5 °C

Objeven

2009 submersible Alvin

Poloha

9,118°, -84,840°

Jaco Scar je místo na mořském dně u pobřeží Kostariky v hloubce asi 1 800 m, kde ze dna slabě prosakuje mírně teplá voda bohatá na metan. Vědci ho popsali jako „hydrotermální prosak“ – přechod mezi horkými hydrotermálními průduchy a studenými prosaky – a žijí tu vedle sebe živočichové obou typů prostředí. ^{[1, 2]}

Co to je

Jaco Scar leží v Tichém oceánu u Kostariky, na okraji, kde se oceánská deska zasouvá pod pevninu. Podle autorů studie z roku 2012 vznikl tento útvar kvůli podmořské hoře, která se spolu s deskou noří do hloubky. V okolí je přes 40 studených prosaků, ze kterých uniká metan. ^[1]

Zdroje se v zařazení liší: databáze InterRidge vede místo jako možnou sopku sopečného oblouku, studie Levinové a kolegů mluví o podmořské hoře zasouvající se pod pevninu. ^{[2, 1]}

Teplá voda tu nevystřikuje z komínů jako u klasických průduchů, ale pomalu prosakuje dnem. Je vidět jen jako chvění vody (podobné tetelení vzduchu nad rozpáleným asfaltem). U paty velkého keře rournatců naměřili vědci 3,6 až 5,2 °C, zatímco okolní voda u dna měla 2,4 až 2,6 °C. ^{[1, 2]}

Objev

Dřív sem vědci nahlíželi jen na dálku pomocí přístrojů a místo bylo známé jako metanový studený prosak. Teprve když se sem vědci podívali přímo, z ponorky Alvin, uviděli chvějící se vodu u paty keře rournatců a mohli přesně změřit teplotu. ^{[1, 2, 3]}

Ponorka Alvin se sem ponořila 7. března 2009 a znovu 11. a 12. ledna 2010 při plavbách výzkumné lodi Atlantis. Výsledky zveřejnila v roce 2012 skupina vedená Lisou Levinovou ze Scrippsova oceánografického institutu. ^{[1, 3]}

Život

Hlavním obyvatelem jsou rournatci Lamellibrachia barhami – trubicoví červi, kteří tvoří keře velké 1 až 2 m nebo „louky“ o rozloze 30 až 70 m². Největší keř, přezdívaný Volkswagen, má průměr asi 2,4 m a podle odhadu v něm žije asi 14 770 rournatců. Z jeho paty prosakuje teplá voda. ^{[1, 2]}

Na keři žijí slávky, které jsou nejblíže příbuzné průduchovému druhu Bathymodiolus thermophilus; slávky i rournatci jsou hustě pokryté drobnými přílipkami. Žijí tu i mlži Archivesica gigas, korýši rodu Munidopsis a ryby z čeledi úhořovcovitých (Pachycara). ^[1]

Celé společenstvo žije z chemosyntézy: bakterie získávají energii ze sirovodíku nebo metanu místo ze slunce a živočichové je buď nosí v těle, nebo se jimi živí. Z 23 druhů plžů, které zde vědci našli, je 15 pro vědu nových. ^[1]

Co o něm dnes víme

Hydrotermální průduchy a studené prosaky mívají společných nejvýš asi pětinu druhů. Jaco Scar ukázal, že existují i místa „na půl cesty“, kde se setkávají živočichové obou prostředí. Podle autorů studie z roku 2012 tu mohou průduchoví a prosakoví živočichové žít a vyvíjet se spolu. ^[1]

Rozbor izotopů uhlíku v tělech živočichů ukázal, že se zdejší potravní síť svým složením nachází mezi typickým studeným prosakem (Hydrate Ridge u Oregonu) a průduchem v usazeninách (Middle Valley). Autoři soudí, že o složení společenstva rozhoduje hlavně to, jaká energie a uhlík jsou k dispozici, a očekávají, že podobných přechodných míst bude objeveno víc. ^[1]

Měření helia ze starších prací naznačují, že v unikajících tekutinách je malá příměs plynů ze zemského pláště. Nízká slanost vody v usazeninách zase ukazuje na příměs sladší vody, nejspíš uvolněné z usazenin zatažených do hloubky spolu s deskou. ^[1]

Fakta

Teplota u keře rournatců

3,6–5,2 °C (okolí 2,4–2,6 °C)

Metan u keře

3 700–4 300 nM (mořská voda asi 1 nM)

Největší keř „Volkswagen“

průměr asi 2,4 m, odhadem 14 770 rournatců

Průzkum

ponorka Alvin, 2009–2010

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá od magmatu, bohatá na rozpuštěné látky

studený prosak

místo na mořském dně, kde pomalu uniká metan a další plyny nebo tekutiny o teplotě okolní vody

hydrotermální prosak

přechodný typ: mírně ohřátá tekutina bohatá na metan pomalu prosakuje dnem, žijí tu živočichové průduchů i prosaků

rournatci

trubicoví mořští červi bez úst a střeva, které živí bakterie žijící v jejich těle

chemosyntéza

způsob, jak bakterie vyrábějí potravu pomocí energie z chemických látek (sirovodíku, metanu) místo ze slunečního světla

nM (nanomol na litr)

jednotka velmi malého množství látky rozpuštěné ve vodě

Zdroje

1. Levin, L. A., Orphan, V. J., Rouse, G. W. a kol.: A hydrothermal seep on the Costa Rica margin: middle ground in a continuum of reducing ecosystems. Proceedings of the Royal Society B 279 (2012), 2580–2588, doi:10.1098/rspb.2012.0205, Proceedings of the Royal Society B (2012)
2. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M.: InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Jaco Scar, PANGAEA (2020)
3. Running hot and cold in the deep sea: Scientists explore rare environment, EurekAlert! (University of California, San Diego) (2012)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.