Iguanas-Pinguinos
hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift
- Kde
- N. Pacific, Galapagos Rift
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, confirmed
- Hloubka
- 1 640 m
- Objeven
- 2005 towed video Medea
- Poloha
- 2,100°, -91,935°
Iguanas-Pinguinos je pole „černých kuřáků“ – horkých podmořských pramenů – na Galapágském riftu severně od Galapág, asi 1 640 m pod hladinou. V prosinci 2005 tu vědci našli vůbec první černého kuřáka na tomto hřbetu, přestože právě na něm byly v roce 1977 objeveny vůbec první známé průduchy v hlubokém moři. [1, 2]
Co to je
Pole se táhne několik kilometrů po hřebeni podlouhlého sopečného valu na ose hřbetu, poblíž 92° západní délky. Je to největší pole průduchů, které výprava GalAPAGoS v letech 2005–2006 našla: kamerové saně Medea tu zachytily 21 činných černých kuřáků v pěti skupinách. [2, 1]
Skupiny nesou jména East Pinguinos, Plumeria, Iguanas, Tortuga a West Pinguinos. Nejnápadnější je Iguanas: šest komínů vysokých 12–14 m, z nichž se valí mračna černého „kouře“. Tuto skupinu objevitelé pojmenovali po slavných mořských leguánech z Galapág. [1, 2]
Pole leží uvnitř Galapágské mořské rezervace, která je součástí světového přírodního dědictví UNESCO, a spadá pod Ekvádor. [1]
Jak vznikl
Galapágský rift je podmořský hřbet, kde se od sebe vzdaluje Kokosová deska na severu a deska Nazca na jihu. Pod ním leží horká skvrna – hluboký zdroj magmatu v zemském plášti, který vystavěl i sopečné Galapágy. Iguanas-Pinguinos je kousek na západ od místa, kde je vliv horké skvrny na hřbet nejsilnější. [2]
Objev
Na Galapágském riftu našli vědci v roce 1977 u místa Rose Garden první hydrotermální průduchy v hlubokém moři na celosvětovém systému oceánských hřbetů. Zbytek hřbetu ale zůstal skoro tři desetiletí neprozkoumaný a do té doby tu nikdo nenašel žádného černého kuřáka. [2]
Šestitýdenní výprava GalAPAGoS na lodi R/V Thomas G. Thompson (prosinec 2005 – leden 2006) zmapovala sonarem téměř 600 km osy hřbetu a čidly ve vodě hledala mraky ohřáté vody z průduchů. Pod nimi pak po dně pátrala tažená kamera Medea, která musela plout jen 5–10 m nad dnem a viděla pruh široký nanejvýš 10 m. [2]
V noci 14. prosince 2005 navedly vědce k cíli drobné stopy: mladší lávy, víc živočichů a hnědý povlak oxidů železa, který se usazuje jen blízko černých kuřáků. Asi tři a půl hodiny po spuštění kamery uviděli komín, z něhož stoupal černý kouř. Pojmenovali ho Plumeria podle tropické květiny. [2]
Co o něm dnes víme
Výprava zjistila, že nad horkou skvrnou je činných horkých průduchů výrazně méně, než by se u hřbetu s podobnou rychlostí rozpínání čekalo. Kromě 26 činných komínů ve dvou polích (Iguanas-Pinguinos a Navidad) našla i desítky nedávno vyhaslých. [2]
Živých živočichů bylo překvapivě málo a všechny průduchy vypadaly jako v pozdní fázi života – buď vysoké a silně činné, nebo slábnoucí, nebo už vyhaslé. Lávy kolem nich se zdály podobně staré, podle odhadu jen desítky až stovky let. [2, 1]
Autoři z toho v roce 2007 vyvodili hypotézu: hřbet ovlivněný horkou skvrnou možná prochází obdobími silné sopečné a hydrotermální činnosti, mezi nimiž jsou klidné pauzy. Ověřit by to šlo datováním láv a usazenin nebo porovnáním genů živočichů z průduchů na obou stranách horké skvrny. [2]
Fakta
- Objev
- 14.–15. prosince 2005, tažená kamera Medea (výprava GalAPAGoS)
- Počet činných komínů
- 21 v pěti skupinách
- Nejvyšší komíny
- 12–14 m (Iguanas)
- Ochrana
- Galapágská mořská rezervace (UNESCO)
Slovníček
- černý kuřák
- komín na mořském dně, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
- horká skvrna
- místo, kde z hlubin zemského pláště stoupá horký materiál a živí sopky na povrchu (např. Galapágy, Havaj)
- rift
- pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; na dně oceánu tu vzniká nové dno
- sonar
- přístroj, který měří hloubku a tvar dna pomocí odražených zvukových vln
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Iguanas-Pinguinos, PANGAEA (2020)
- Haymon, R.M., Baker, E.T., Resing, J.A., White, S.M., Macdonald, K.C. a tým GalAPAGoS (2007): Hunting for hydrothermal vents along the Galápagos Spreading Center. Oceanography 20(4), 100–107, The Oceanography Society (2007)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.