Iguanas-Pinguinos

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift

Kde: N. Pacific, Galapagos Rift
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 640 m
Objeven: 2005 towed video Medea
Poloha: 2,100°, -91,935°

Iguanas-Pinguinos je pole „černých kuřáků“ – horkých podmořských pramenů – na Galapágském riftu severně od Galapág, asi 1 640 m pod hladinou. V prosinci 2005 tu vědci našli vůbec první černého kuřáka na tomto hřbetu, přestože právě na něm byly v roce 1977 objeveny vůbec první známé průduchy v hlubokém moři. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole se táhne několik kilometrů po hřebeni podlouhlého sopečného valu na ose hřbetu, poblíž 92° západní délky. Je to největší pole průduchů, které výprava GalAPAGoS v letech 2005–2006 našla: kamerové saně Medea tu zachytily 21 činných černých kuřáků v pěti skupinách. ^{[2, 1]}

Skupiny nesou jména East Pinguinos, Plumeria, Iguanas, Tortuga a West Pinguinos. Nejnápadnější je Iguanas: šest komínů vysokých 12–14 m, z nichž se valí mračna černého „kouře“. Tuto skupinu objevitelé pojmenovali po slavných mořských leguánech z Galapág. ^{[1, 2]}

Pole leží uvnitř Galapágské mořské rezervace, která je součástí světového přírodního dědictví UNESCO, a spadá pod Ekvádor. ^[1]

Jak vznikl

Galapágský rift je podmořský hřbet, kde se od sebe vzdaluje Kokosová deska na severu a deska Nazca na jihu. Pod ním leží horká skvrna – hluboký zdroj magmatu v zemském plášti, který vystavěl i sopečné Galapágy. Iguanas-Pinguinos je kousek na západ od místa, kde je vliv horké skvrny na hřbet nejsilnější. ^[2]

Objev

Na Galapágském riftu našli vědci v roce 1977 u místa Rose Garden první hydrotermální průduchy v hlubokém moři na celosvětovém systému oceánských hřbetů. Zbytek hřbetu ale zůstal skoro tři desetiletí neprozkoumaný a do té doby tu nikdo nenašel žádného černého kuřáka. ^[2]

Šestitýdenní výprava GalAPAGoS na lodi R/V Thomas G. Thompson (prosinec 2005 – leden 2006) zmapovala sonarem téměř 600 km osy hřbetu a čidly ve vodě hledala mraky ohřáté vody z průduchů. Pod nimi pak po dně pátrala tažená kamera Medea, která musela plout jen 5–10 m nad dnem a viděla pruh široký nanejvýš 10 m. ^[2]

V noci 14. prosince 2005 navedly vědce k cíli drobné stopy: mladší lávy, víc živočichů a hnědý povlak oxidů železa, který se usazuje jen blízko černých kuřáků. Asi tři a půl hodiny po spuštění kamery uviděli komín, z něhož stoupal černý kouř. Pojmenovali ho Plumeria podle tropické květiny. ^[2]

Co o něm dnes víme

Výprava zjistila, že nad horkou skvrnou je činných horkých průduchů výrazně méně, než by se u hřbetu s podobnou rychlostí rozpínání čekalo. Kromě 26 činných komínů ve dvou polích (Iguanas-Pinguinos a Navidad) našla i desítky nedávno vyhaslých. ^[2]

Živých živočichů bylo překvapivě málo a všechny průduchy vypadaly jako v pozdní fázi života – buď vysoké a silně činné, nebo slábnoucí, nebo už vyhaslé. Lávy kolem nich se zdály podobně staré, podle odhadu jen desítky až stovky let. ^{[2, 1]}

Autoři z toho v roce 2007 vyvodili hypotézu: hřbet ovlivněný horkou skvrnou možná prochází obdobími silné sopečné a hydrotermální činnosti, mezi nimiž jsou klidné pauzy. Ověřit by to šlo datováním láv a usazenin nebo porovnáním genů živočichů z průduchů na obou stranách horké skvrny. ^[2]

Fakta

Objev: 14.–15. prosince 2005, tažená kamera Medea (výprava GalAPAGoS)
Počet činných komínů: 21 v pěti skupinách
Nejvyšší komíny: 12–14 m (Iguanas)
Ochrana: Galapágská mořská rezervace (UNESCO)

Slovníček

černý kuřák: komín na mořském dně, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
horká skvrna: místo, kde z hlubin zemského pláště stoupá horký materiál a živí sopky na povrchu (např. Galapágy, Havaj)
rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; na dně oceánu tu vzniká nové dno
sonar: přístroj, který měří hloubku a tvar dna pomocí odražených zvukových vln

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.