TerraBeat – zemětřesení a sopky

Hot Beach, Mendeleev Volcano

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Kuril Arc

Kde
N. Pacific, Kuril Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 m
Objeven
1990 or earlier, from the beach
Poloha
43,976°, 145,736°

Gorjačij pljaž (rusky „Horká pláž“) je pole horkých pramenů na tichomořském pobřeží ostrova Kunašir v Kurilském souostroví, u úpatí sopky Mendělejev. Horká voda tu vyvěrá na břehu i v přílivové zóně, a proto ho katalog podmořských hydrotermálních polí vede s hloubkou nanejvýš kolem 1 m. [1, 2, 3]

Co to je

Katalog InterRidge vede pole pod jmény Hot Beach, Goriachy Pliazh, Goryachii Plyazh nebo Cape Goryachii. Leží mimo kalderu sopky, na jejím východním pobřeží, v hloubce nejvýš kolem 1 m. Podle katalogu je činné a jeho existence je potvrzená; objevené bylo nejpozději v roce 1990, a to přímo z pláže. [1, 2]

Podle ruské Wikipedie vytéká na pobřeží a v přílivové zóně u úpatí sopky mnoho pramenů páry a horké vody. Voda je zásaditá, obsahuje hlavně chlorid sodný a má teplotu 60–100 °C. [3]

Jak vznikl

Prameny ohřívá sopka Mendělejev (japonsky Rausu-san) na jihu Kunaširu, vysoká 888 m. Jde o stratovulkán – sopku navrstvenou z lávy a sopečného popela – převážně z andezitu a dacitu. Rozřezávají ji dvě kaldery do sebe vnořené, větší o průměru 6–7 km a menší 3–3,5 km. [2]

Jediná jistě doložená erupce v historické době byla malá freatická erupce v roce 1880, kdy explodovala pára bez výronu nového magmatu. Na východním a severním svahu středního kužele leží čtyři pole solfatar, tedy míst, kde ze země unikají horké sopečné plyny. [2]

Jméno dostala sopka v roce 1946 po významném ruském chemikovi Dmitriji Ivanoviči Mendělejevovi. [4]

Lidé kolem

U pramenů leží osada Gorjačij pljaž, asi 5 km severovýchodně od sopky. Do roku 1945 nesla ainské jméno Seseki, které znamená „horký“; dnešní název dostala v roce 1947 právě podle horkých pramenů. Většinu obyvatel tvoří příslušníci pohraniční stráže. [3]

Teplo ze země lidé využívají: v roce 1997 dostala osada geotermální vytápění a voda z pramenů slouží k léčebným koupelím a k vytápění skleníku na zeleninu. Místo k odpočinku u pramenů je ale podle ruské Wikipedie (stav v říjnu 2026) na území pohraniční jednotky a přístup tam je silně omezený. [3, 4]

Na stejném místě je i geotermální ložisko „Gorjačij pljaž“. Podle ruské Wikipedie se v únoru až dubnu 1977 pod sopkou odehrál roj více než 200 zemětřesení a jako jeho příčina se uvádí vrtání na tomto ložisku; nevylučuje se ale ani oživení magmatického krbu sopky. [4]

Co o něm dnes víme

V roce 2015 zkoumali ruští, mexičtí a italští vědci horké prameny obou sopek na jihu Kunaširu – Mendělejevu a Golovnina. Podle jejich zprávy z roku 2016 vydávají termální pole páru o teplotě varu a vodu od kyselé (se sírany a chloridy) až po neutrální s chloridem sodným. [5]

Vědci poprvé změřili, kolik vody odtéká potoky z obou sopečných systémů, a spočítali, kolik rozpuštěných látek odnášejí. Z Mendělejevu teče voda několika potoky do Tichého oceánu i do Ochotského moře. Obě sopky podle nich vynášejí podobné množství chloru a síry pocházejících z magmatu – každá zhruba 8 tun chloru a 8 tun síranů denně. [5]

Fakta

Sopka
Mendělejev (Rausu-san), 888 m
Teplota pramenů
60–100 °C (podle ruské Wikipedie)
Poslední erupce sopky
1880, malá freatická
Využití
geotermální vytápění osady od roku 1997, koupele, skleník

Slovníček

hydrotermální pole
místo, kde ze dna nebo ze země vytéká voda ohřátá horkou horninou pod povrchem
přílivová zóna
pás pobřeží, který za přílivu zaplaví moře a za odlivu je na suchu
stratovulkán
kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí strop vyprázdněného magmatického krbu
freatická erupce
výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny; nové magma při něm na povrch nevystoupí
solfatara
místo, kde ze země unikají horké sopečné plyny, hlavně sirné, a kolem se usazuje síra
andezit a dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku, typické pro sopky nad zanořujícími se deskami

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Hot Beach, Mendeleev Volcano, PANGAEA (2020)
  2. Mendeleyeva, Wikipedie (anglicky)
  3. Горячий Пляж, Wikipedie (rusky)
  4. Менделеева (вулкан), Wikipedie (rusky)
  5. Kalacheva, E., Taran, Y., Kotenko, T., Inguaggiato, S. (2016): Geochemistry and solute fluxes from volcano-hydrothermal systems of Kunashir, Kuril Island arc. Goldschmidt Conference Abstracts 2016, 1409, Goldschmidt Conference (2016)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.