Hine Hina

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde

S. Pacific, Lau Basin

Prostředí

back-arc spreading center

Činnost

active, confirmed

Hloubka

1 900 m

Nejvyšší teplota

40 °C

Objeven

1989 submersible Nautile

Poloha

-22,530°, -176,697°

Hine Hina je pole podmořských průduchů na jižní části hřbetu Valu Fa v Lauské pánvi u Tongy, asi 1 830–1 900 m pod hladinou. Teplá voda tu většinou jen pomalu prosakuje po velké ploše – kdysi tu však byly i horké sirníkové komíny a menší výbušné erupce. ^{[1, 2]}

Co to je

Hřbet Valu Fa je nejjižnější rozpínací hřbet Lauské pánve, dlouhý nejméně 165 km. Pánev se otevírá za ostrovním obloukem Tongy, kde se Tichomořská deska noří pod sousední desku; za obloukem se dno roztahuje a vzniká nová kůra (zaobloukové rozpínání). ^[2]

Hine Hina leží na vyvýšenině hřbetu, kde se překrývají dva jeho úseky. Pole má dvě části: hlubší na masivních lávových proudech, kde voda vytéká soustředěně podél zlomů, a vyšší, pokrytou sopečným pískem, kde voda jen difuzně prosakuje. ^[2]

Katalog InterRidge popisuje rozsáhlé chladné prosakování, vyhaslé sirníkové komíny, komíny z barytu a oxidu křemičitého, kůry z oxidů železa a manganu a kůry z oxidů manganu, které překrývají staré usazeniny z horkých pramenů. Nejvyšší uváděná teplota vody je 40 °C. ^[1]

Sopečný písek a bomby

Vrchol a celý západní svah tohoto úseku hřbetu pokrývá na délce přes 1 000 m černý sopečný písek, místy možná až několik metrů mocný. Vědci tu našli i sopečné pumy (kusy lávy vyvržené explozí) velké až 35 cm se silnou sklovitou kůrou. ^[2]

Tvar zrn, pumy i množství písku podle autorů studie z roku 2006 ukazují na několik menších výbušných erupcí, z nichž některé vznikly setkáním magmatu s vodou. Velkou část horní části hřbetu pokrývá tenká (méně než 5–7 cm), ale rozsáhlá kůra z oxidů železa a manganu; podle autorů ji mohla vytvořit teplá voda pomalu prosakující porézním pískem. Rozlámané zrudnělé úlomky a vyhaslé komíny částečně zasypané pískem naznačují, že činnost pramenů pokračovala i po erupcích. ^[2]

Co o něm dnes víme

Pole objevila v roce 1989 ponorka Nautile při francouzsko-německé výpravě. V listopadu 2002 ho znovu prozkoumala výzkumná loď Sonne (výprava SO167). Na rozdíl od sousedního pole Vai Lili, které mezitím překryla čerstvá láva, se Hine Hina od roku 1989 výrazně nezměnila – jen černého písku bylo víc, než se tehdy zaznamenalo. ^{[1, 2]}

Při výpravě v roce 2002 vědci viděli podél zlomového srázu v lávě „chvějící se“ teplou vodu a bílé až žluté povlaky bakterií. Asi 3 m nade dnem byla voda teplejší o 0,05–0,22 °C. Podle autorů to svědčí o tom, že prameny jsou činné i dnes a že teplá voda vytéká hlavně podél zlomů. ^[2]

Měření vodních oblaků (vleček), o kterém psala studie z roku 2005, však nad Hine Hinou žádné odchylky nenašlo; našlo jen dvě až tři dříve neznámá slabá místa dál na jih, mezi 22° 27′ a 22° 31′ j. š. Podle katalogu InterRidge ukázal další průzkum vleček v roce 2003 zeslábnutí činnosti. ^{[2, 1]}

Jižně od pole, kolem 22° 35′ j. š., se podle složení láv mění povaha hřbetu: z běžného rozpínání dna přechází v trhlinu, která se teprve prodlužuje k jihu do starší kůry ostrovního oblouku. ^[2]

Život

Podle práce z roku 1994, kterou cituje katalog InterRidge, bylo pole hustě osídlené: žily tu mušle, krevety, krabi, svijonožci, rourkovci a ryby. ^[1]

Fakta

Objev

1989, ponorka Nautile

Jiný název

plume 1

Sopečné pumy

až 35 cm

Ohřátí vody nade dnem (2002)

0,05–0,22 °C

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

zaobloukové rozpínání

roztahování mořského dna za řetězem sopek nad místem, kde se jedna deska podsouvá pod druhou; vzniká tam nová kůra podobně jako na středooceánských hřbetech

komín

věžička z minerálů, které se vysrážejí z horké vody vytékající z průduchu

sirníky (sulfidy)

sloučeniny kovů (železa, mědi, zinku) se sírou; usazují se kolem horkých průduchů a mohou tvořit rudná ložiska

baryt

světlý nerost, síran barnatý; v průduchových komínech se usazuje z teplé vody

difuzní výron

pomalé prosakování teplé vody z puklin nebo usazenin na větší ploše, bez jednoho výrazného otvoru

sopečná puma

kus roztavené lávy vymrštěný výbuchem, který ztuhne ještě v letu nebo po dopadu

vlečka

oblak vody s rozpuštěnými látkami nebo částicemi, který stoupá z průduchu a roznáší se proudy

svijonožci

přisedlí mořští korýši, kteří žijí ve vápenitých schránkách přichycených k podkladu

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Hine Hina, PANGAEA (2020)
2. Fretzdorff, S., Schwarz-Schampera, U., Gibson, H.L., Garbe-Schönberg, C.-D., Hauff, F., Stoffers, P. (2006): Hydrothermal activity and magma genesis along a propagating back-arc basin: Valu Fa Ridge (southern Lau Basin). Journal of Geophysical Research 111, B08205, Journal of Geophysical Research (plný text v repozitáři GEOMAR), doi:10.1029/2005JB003967 (2006)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.