Guaymas Basin, Southern Trough

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gulf of California

Kde: N. Pacific, Gulf of California
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 000 m
Nejvyšší teplota: 359 °C
Objeven: 1982 submersible Alvin; 1980 DeepTow CTD and dredging
Poloha: 27,015°, -111,411°

Jižní příkop Guaymaské pánve v Kalifornském zálivu je asi 2 000 m hluboké pole horkých průduchů, které neprorážejí holou lávu, ale stovky metrů silnou vrstvu bahna bohatého na organické látky. Horká voda z něj „vaří“ ropu a plyny, a tak tu vedle sebe žijí rournatci, pestré povlaky mikrobů a mikroorganismy živící se uhlovodíky. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole leží v mexických vodách v Kalifornském zálivu, v jižní ze dvou propadlin Guaymaské pánve, v hloubce kolem 2 000 m. Hydrotermální průduchy – místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině – tu tvoří kupy a komíny; katalog InterRidge jmenuje například místa Everest Mound a Orpheus. ^{[1, 3]}

Nejvyšší teplota vody, kterou katalog InterRidge uvádí, je 359 °C. Vědci, kteří tu pracovali v letech 2008 a 2009, naměřili v komíně Rebecca's Roost 313,8 °C, tedy blízko 315 °C, které dřív udávali jiní u místa East Hill. ^{[1, 2]}

Od roku 2009 je oblast podle katalogu InterRidge mexickou chráněnou mořskou oblastí. Chráněné území „Ventilas Hidrotermales de la Cuenca de Guaymas y de la Dorsal del Pacífico Oriental“ (Hydrotermální průduchy Guaymaské pánve a Východopacifického hřbetu) má podle světové databáze chráněných území rozlohu asi 1 456 km². ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Guaymaská pánev je mladá pánev na okraji kontinentu, kde se mořské dno aktivně rozpíná: od sebe se tu vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová kůra. Katalog InterRidge ji popisuje jako pánev vyplněnou usazeninami, která se otevírá podél zlomů. ^{[2, 1]}

Osu pánve pokrývá několik set metrů silná vrstva usazenin bohatých na organické látky. Magma do nich proniká a tuhne v nich v plochých vrstvách, takzvaných ložních žilách. Podle autorů přehledu z roku 2016 souvisí horká místa na dně s ložními žilami pod nimi; činná hydrotermální pole leží převážně v jižním příkopu. ^[2]

Objev

Podle katalogu InterRidge byla oblast nejdřív v roce 1980 zkoumána vlečenými přístroji DeepTow, které měřily vlastnosti vody, a vzorky vytaženými ze dna. V roce 1982 na dno sestoupila ponorka Alvin. ^[1]

K prvním pracím o objevu patří podle katalogu InterRidge článek Lonsdala a Beckera z roku 1985 o oblacích horké vody, horkých pramenech a tepelném toku v jižním příkopu. Už v roce 1982 vyšel v časopise Nature článek Simoneita a Lonsdala o ropě vzniklé působením horké vody v minerálních kupách na dně pánve. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Horká voda tu nese do usazenin a do moře metan, oxid uhličitý, amoniak, jednoduché organické kyseliny a celou řadu dalších uhlovodíků. Ty vznikají tak, že teplo rozkládá organické látky uložené v bahně. ^[2]

Při ponorech ponorky Alvin vědci zjistili, že z mladé kupy v jižním příkopu stoupá do vody oblak uhlovodíků – lehkých i těžších složek, jaké má lehká ropa. Jen pár kilometrů odtud, na okraji pánve v hloubce 1 600 m, uniká mělkými jamkami ve dně metan a těžší uhlovodíky; v místech úniku žijí husté kolonie mlžů Calyptogena. ^[3]

Teplota pod povrchem bahna prudce stoupá. Na místě zvaném Megamat odhadli vědci asi 200 °C v hloubce 35–40 cm, u kopce Cathedral Hill 50–120 °C v hloubce 40 cm. Okolní chladné bahno má přitom jen asi 3–3,5 °C. ^[2]

Největší stavbou ve zkoumané části je komín Rebecca's Roost, který se zvedá asi 20 m nade dno. Jiné kupy jsou menší, například Wonder Mound asi 4–5 m a Mat Mound asi 2,5 m. Podle autorů přehledu z roku 2016 je kvantitativní výzkum toho, kolik látek tu horká voda přenáší, stále otevřené pole a velký přínos by mělo vrtání do usazenin a ložních žil. ^[2]

Život

Dno na horkých místech pokrývají rozsáhlé povlaky velkých bakterií, které získávají energii okysličováním sirných sloučenin (čeleď Beggiatoaceae). Často tvoří obrazce připomínající volská oka: oranžový střed s bílým lemem. Vyskytují se i žluté a šedé povlaky. ^[2]

Jen pár centimetrů pod povlaky žijí v bahně mikroorganismy (archea), které spotřebovávají metan. Metanu je v horkém bahně podle měření několik milimolů v litru. ^[2]

Na kupách a komínech, kde voda prosakuje mírně, rostou kolonie rournatců Riftia. Kolem slábnoucích kolonií se objevují mrchožrouti – šupinovky, stejnonožci a krabi. ^{[2, 1]}

Fakta

Nejvyšší změřená teplota (2008–2009): 313,8 °C, komín Rebecca's Roost
Nejvyšší komín: Rebecca's Roost, asi 20 m
Vrstva usazenin: několik set metrů
Ochrana: mexická chráněná mořská oblast od roku 2009
Zvláštnost: z kupy stoupají uhlovodíky jako z lehké ropy

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
ložní žíla: plochá vrstva ztuhlého magmatu, které proniklo mezi vrstvy usazenin nebo hornin, ale nedostalo se až na povrch
uhlovodíky: látky složené z uhlíku a vodíku, například metan nebo složky ropy
archea: jednobuněčné mikroorganismy podobné bakteriím, ale tvořící samostatnou větev života
rournatec: červ žijící v trubici, kterou si sám staví; velké druhy u průduchů nemají trávicí trubici a živí je bakterie v jejich těle

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Guaymas Basin, Southern Trough, PANGAEA (2020)
Teske, A., de Beer, D., McKay, L.J. et al. (2016): The Guaymas Basin Hiking Guide to Hydrothermal Mounds, Chimneys, and Microbial Mats: Complex Seafloor Expressions of Subsurface Hydrothermal Circulation. Frontiers in Microbiology 7, 75, Frontiers in Microbiology (2016)
Simoneit, B.R.T., Lonsdale, P.F., Edmond, J.M., Shanks, W.C. III (1990): Deep-water hydrocarbon seeps in Guaymas Basin, Gulf of California. Applied Geochemistry 5(1–2), 41–49, Applied Geochemistry (záznam USGS Publications Warehouse), doi:10.1016/0883-2927(90)90034-3 (1990)
Ventilas Hidrotermales de la Cuenca de Guaymas y de la Dorsal del Pacífico Oriental (WDPA 107840), Protected Planet (UNEP-WCMC, IUCN)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.