Guaymas Basin, Northern Trough_2

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gulf of California

Kde: N. Pacific, Gulf of California
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 800 m
Nejvyšší teplota: 331 °C
Objeven: 2015 ROV Hybis
Poloha: 27,411°, -111,388°

V severní části Guaymaské pánve uprostřed Kalifornského zálivu stojí asi 1 800 m pod hladinou hřbet s „černými kuřáky“ – komíny, z nichž proudí voda o teplotě až 331 °C. Pole objevila náhodou německá výprava v roce 2015, přestože podle ponorů z 80. let byla severní část pánve považována za nečinnou. ^{[1, 3, 4]}

Jak vznikl

Kalifornský záliv se začal otevírat asi před 14 miliony let, když se začal trhat severoamerický kontinent. Na jeho dně dnes leží krátké úseky rozpínajících se podmořských hřbetů, kde se rodí nová oceánská kůra. ^[1]

Řeky a bohatý život v zálivu sem přinášejí tolik usazenin, že dno pokrývá vrstva bahna silná 0,5–1,5 km. Magma se přes ni na povrch nedostane a tuhne uvnitř usazenin jako ložní žíly. V severní části pánve vznikají takové žíly podle seismických měření nejen přímo v ose, ale i až 40 km od ní. ^[1]

Teplo z magmatu ohřívá vodu i organické látky v usazeninách. Proto se tu vědci zajímají hlavně o to, kolik uhlíku – například metanu – se takto může uvolnit do oceánu. Podobné procesy se dávají do souvislosti s dávnými prudkými změnami klimatu a vymíráními. ^{[2, 1]}

Objev

Na pole narazila v červenci 2015 výprava německé lodi Sonne (SO241) pod vedením Christiana Berndta z centra GEOMAR v Kielu. Původně zkoumala, jak magma v usazeninách uvolňuje uhlík, a pomocí seismiky (snímání podloží zvukovými vlnami) našla na jižním svahu severního riftu nápadnou vyvýšeninu. ^{[2, 1]}

Na dno pak spustili robotický přístroj HyBIS a při dvou ponorech uviděli několik činných i vyhaslých kuřáků. Měření ukázala, že spodních asi 300 m vody nad dnem je teplejších a bohatých na metan. Později se jim podařilo odebrat i vzorek vody přímo z horkého průduchu. ^[2]

Co o něm dnes víme

V říjnu 2017 pole podrobně prozkoumal dálkově řízený robot Hercules z výzkumné lodi Nautilus (výprava vedená Adamem Soulem z WHOI s mexickými vědci z UNAM). Pole leží těsně za okrajem osního příkopu, asi 3 km širokého a 200 m hlubokého. ^{[3, 1]}

Hlavní část tvoří 400 m dlouhý hřbet ze čtyř kup a na vrcholu každé z nich stojí černý kuřák. Složité komíny se zvedají 10–30 m nad kupy a nahoře se často rozšiřují. Mají i ploché boční výběžky (tzv. příruby), které vznikají, když se svislý kanál ucpe a horká voda si najde cestu bokem. Nejvyšší naměřená teplota byla 331 °C. ^[1]

Jen asi 1 km severně našli vědci další, chladnější místo, kde vytékala voda o teplotě kolem 70 °C. Stavbou i živočichy se podobalo poli Ringvent, ležícímu přes 30 km od osy. ^{[1, 4]}

Život

Komíny a jejich okolí hustě obsadili velcí rournatci Riftia pachyptila. Mezi nimi žijí mnohoštětinatí červi (šupinovky), korýši zvaní humrovci a dno pokrývají bílé povlaky mikrobů. ^[1]

Na vyhaslých kupách ze sirníků poblíž rostou husté modré povlaky jednobuněčných nálevníků, mezi nimiž žijí plži, červi, mořské houby a rournatci rodu Escarpia. Na chladnějším místě 1 km severně se objevili i jednotliví rournatci Riftia. ^[1]

Fakta

Objev: červenec 2015, loď Sonne (výprava SO241), přístroj HyBIS
Nejvyšší teplota: 331 °C (2017)
Hlavní hřbet: 400 m dlouhý, 4 kupy s černými kuřáky
Výška komínů: 10–30 m nad vrcholy kup
Typický živočich: rournatec Riftia pachyptila

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou nebo magmatem pod dnem
černý kuřák: komín na mořském dně, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků kovů
ložní žíla (sill): plochá deska magmatu, které proniklo mezi vrstvy hornin nebo usazenin a ztuhlo tam
rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a mezi zlomy se propadá příkop
seismika: průzkum podloží pomocí zvukových vln, které se odrážejí od rozhraní vrstev pod dnem
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
rournatec: trubicovitý červ žijící u průduchů a prosaků; nemá trávicí trubici a živí ho bakterie v jeho těle
nálevníci: jednobuněčné organismy pokryté brvami; některé druhy tvoří na dně souvislé povlaky

Zdroje

Soule, S.A. et al. (2018): Exploration of the Northern Guaymas Basin. Oceanography 31(1), supplement: New Frontiers in Ocean Exploration, s. 39–41, The Oceanography Society, doi:10.5670/oceanog.2018.supplement.01 (2018)
Berndt, C.: Short Cruise Report Sonne 241, Manzanillo – Guayaquil, 23. 6. – 24. 7. 2015, GEOMAR / Leitstelle Deutsche Forschungsschiffe (2015)
Exploring Guaymas Basin in the Gulf of California (expedice E/V Nautilus, říjen 2017), Ocean Exploration Trust / Nautilus Live (2017)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Guaymas Basin, Northern Trough_2, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.