Gorda Ridge, EP96B

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gorda Ridge

Kde: N. Pacific, Gorda Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 400 m
Objeven: 1984 deposits only; 1996 plume only
Poloha: 42,550°, -126,833°

Gorda Ridge, EP96B je místo na severu podmořského hřbetu Gorda v severovýchodním Tichém oceánu, v hloubce kolem 3 400 m. Jméno má po druhém oblaku horké vody (tzv. vlečce události), který se nad hřbetem objevil po podmořské erupci v roce 1996. Samotné průduchy tu nikdo neviděl. ^{[1, 2]}

Co to je

Hřbet Gorda je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 56 mm za rok. Místo leží ve vodách, kde má pravomoc USA. ^[1]

Katalog vede místo jako „činné, odvozené“ a jeho polohu i hloubku jen jako přibližné. Leží poblíž místa, které už v roce 1987 popsali Baker a kolegové pod označením GR-4. ^[1]

Erupce v roce 1996

28. února 1996 v 7:00 světového času zachytil systém NOAA/PMEL, který naslouchá podvodním zvukovým vlnám ze zemětřesení pomocí hydrofonů amerického námořnictva SOSUS, prudkou sérii drobných zemětřesení na nejsevernějším úseku hřbetu Gorda, kolem 42° 40′ s. š. a 126° 48′ z. d. Průběh připomínal událost na úseku CoAxial v červnu a červenci 1993, kdy magma proniklo bokem do kůry a pak vyteklo na dno. ^[2]

Prvních 42 hodin se otřesy nedaly přesně umístit, protože dvě dobře umístěné soustavy hydrofonů byly mimo provoz. Zdánlivý pokles otřesů v dalších dnech PMEL připisuje výpadku nejbližší soustavy hydrofonů. Podle zprávy programu RIDGE z 20. března činnost 15. března znovu zesílila. ^{[2, 3]}

Loď NOAA McArthur vyplula ze Seattlu 7. března 1996; vedoucím vědcem byl Ed Baker z laboratoře PMEL. Nad hřbetem našla velký oblak horké vody – tzv. megavlečku – kolem 42° 40′ s. š. a 126° 47′ z. d. Druhá plavba lodi Wecoma v dubnu 1996 (6.–16. 4.) pak na dně objevila lávový proud a novou vlečku. ^{[2, 3]}

Druhou vlečku události, EP96B, podle katalogu InterRidge našla plavba označená GREAT 2. Chadwick a kolegové (1998) připouštějí, že erupce mohla mít dvě místa – jedno u 42,665–42,688° s. š. a druhé u 42,605–42,615° s. š. –, ale že to není prokázané. ^[1]

Starší stopy

Usazeniny po průduších tu katalog InterRidge uvádí už od roku 1984 (předběžná zpráva Geologické služby USA). Baker a kolegové (1987) popsali, že z několika dredží (kovových košů tažených po dně) vynesla minerály jen jedna, u 42° 29′ s. š.: sirníky, mimo jiné stopy pyrhotinu, dále sírany a mastek – a takové minerály vznikají z horkých tekutin. ^[1]

Fakta

Erupce: od 28. února 1996, zachycena hydrofony SOSUS
První průzkum: loď NOAA McArthur, od 7. března 1996
Usazeniny: známé od 1984 (USGS); sirníky, sírany a mastek

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
vlečka: oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě
vlečka události (megavlečka): obří oblak horké vody, který se nad hřbetem náhle objeví při podmořské erupci nebo průniku magmatu
hydrofon: podvodní mikrofon; dokáže zachytit zvukové vlny, které ve vodě vyvolají zemětřesení
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny horkých průduchů
pyrhotin: nerost, sirník železa, často slabě magnetický
mastek: velmi měkký minerál z hořčíku, křemíku, kyslíku a vody (také talek)

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Gorda Ridge, EP96B (vč. citací Baker et al. 1987, Deep-Sea Research 34, 1461–1476; Chadwick et al. 1998, Deep-Sea Research II 45, 2547–2569; Clague et al. 1984, USGS Open-File Report 84-364), PANGAEA (2020)
Gorda Ridge Volcanic Activity, 1996, NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory, Acoustics Program (1996)
Zpráva RIDGE Program Office o činnosti na severním hřbetu Gorda (20. 3. 1996), NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory / RIDGE Program Office (1996)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.