Galapagos Mounds
hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift
- Kde
- N. Pacific, Galapagos Rift
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, confirmed
- Hloubka
- 2 700 m
- Objeven
- 1977 submersible Alvin
- Poloha
- 1,450°, -86,167°
Galapagos Mounds je pole nízkých kup na dně Tichého oceánu jižně od Galapážského riftu, asi 2 700 m hluboko. Kupy postavily teplé roztoky, které stoupají z kůry pod dnem a mísí se s mořskou vodou a usazeninami; tvoří je oxidy železa a manganu a jílový minerál nontronit. [1, 2]
Co to je
Pole leží na jižním boku Galapážského riftu (také Galapážského centra rozpínání), tedy podmořského hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nové mořské dno. Kupy nejsou přímo na ose hřbetu, ale stranou od ní. Nachází se na volném moři, mimo vody kteréhokoli státu. [1, 2]
Voda tu není horká. Při měření v 70. letech byla uvnitř kup teplejší nejvýš o 13 °C než okolní voda u dna. Když posádka ponorky Alvin prorazila krustu na povrchu kup, začala z otvorů viditelně proudit voda o teplotě 4–10 °C. [1]
Kupy jsou podle vrtů vysoké až 25 m. Hydrotermální usazeniny – oxidy manganu a nontronit, železitý jílový minerál – se vyskytují jen asi do 100 m od kup. [2]
Co o něm dnes víme
Podle katalogu InterRidge pole prozkoumala ponorka Alvin v roce 1977. Výsledky vyšly v letech 1978 a 1979 v časopisech Earth and Planetary Science Letters, Science a Journal of Geophysical Research. [1]
Na přelomu listopadu a prosince 1979 tu vrtná loď Glomar Challenger v rámci hlubokomořského vrtného projektu DSDP (plavba 70) navrtala 32 vrtů na pěti místech. Vrty ukázaly, že kupy vysoké až 25 m vyrostou za méně než několik set tisíc let; podle autorů se tvoří dodnes. [2]
Horní část skalního podloží pod kupami (i jinde v okolí) nebyla teplou vodou přeměněná. Autoři z toho usoudili, že horká voda, ze které usazeniny vznikají, přichází z větší hloubky v kůře. [2]
Rozbor vody v pórech usazenin z téže výpravy (Bender, 1983) potvrdil, že kupami stoupá hydrotermální roztok obohacený vápníkem a ochuzený o hořčík. Studie také navrhla, jak vzniká vrstvení kup – silná vrstva nontronitu pod tenkou krustou oxidu manganu: rozpuštěné železo se okysličuje na úkor oxidu manganu a uvolněný mangan pak putuje vzhůru a znovu se vysráží u povrchu dna. [3]
Fakta
- Objev
- 1977, ponorka Alvin
- Výška kup
- až 25 m
- Teplota
- uvnitř kup až o 13 °C víc než voda u dna
- Usazeniny
- oxidy železa a manganu, nontronit
- Vrty
- DSDP plavba 70 (1979), 32 vrtů
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
- litosférická deska
- velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
- nontronit
- zelenavý jílový minerál bohatý na železo; na mořském dně může vznikat z teplých hydrotermálních roztoků
- DSDP
- Deep Sea Drilling Project, vědecký program vrtů do oceánského dna
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Galapagos Mounds, PANGAEA (2020)
- Honnorez, J.J., von Herzen, R.P., Barrett, T.J. et al. (1983): Geochemistry at DSDP Leg 70 Holes (datová sada k článku Honnorez et al.: Hydrothermal mounds and young ocean crust of the Galapagos: preliminary Deep Sea Drilling results, Initial Reports of the DSDP 70, 459–481, doi:10.2973/dsdp.proc.70.130.1983), PANGAEA (1983)
- Bender, M.L. (1983): Pore water chemistry of the mounds hydrothermal field, Galapagos Spreading Center: Results from Glomar Challenger piston coring. Journal of Geophysical Research 88(B2), 1049 ff., doi:10.1029/JB088iB02p01049, EarthRef.org Reference Database (1983)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.