TerraBeat – zemětřesení a sopky

Futagoyama

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Okinawa Trough

Kde
N. Pacific, Okinawa Trough
Prostředí
back-arc spreading center
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 270 m
Nejvyšší teplota
291 °C
Objeven
2016 ROV Kaiko dive 717
Poloha
24,867°, 123,308°

Futagoyama je pole hydrotermálních průduchů v jižní části Okinawského trogu, podmořské pánve v japonských vodách. Objevili ho japonští vědci v roce 2016 podvodním robotem. Na jednom místě tu vytéká voda ohřátá až na 291 °C a žijí tu bohaté kolonie živočichů, na druhém ze dna unikají jen bubliny plynu. [1, 2]

Co to je

Pole leží v hloubce asi 1 270 m v Okinawském trogu. To je zadoobloukový rift: protáhlá pánev za řadou sopečných ostrovů, kde se zemská kůra pomalu roztahuje. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozestupuje rychlostí asi 49 mm za rok. [1]

Futagoyama má dvě části, pojmenované Waka a Taka. Na místě Waka, na vrcholu podmořského pahorku, vědci našli činné průduchy s tekutinou o teplotě až 291 °C a kolem nich hojné kolonie živočichů. Na místě Taka, na jižním pahorku, žádný průduch nenašli – ze dna tam unikaly jen bubliny oxidu uhličitého. [1, 2]

Objev

Na místo upozornily nejdřív zvukové anomálie ve vodním sloupci, které lodě zachytily při plavbách YK14-16 a YK16-07. Na podzim 2016 se sem při plavbě KR16-16 lodi Kairei agentury JAMSTEC vydal dálkově řízený robot Kaiko Mk-IV. Podle InterRidge pole objevil při ponoru číslo 717. [2, 1]

Při stejné plavbě vědci objevili ještě dvě další pole: Yokosuka, nejhlubší známé pole Okinawského trogu s nejteplejší tekutinou, jaká tam do té doby byla naměřena (364 °C), a Higashi-Ensei u ostrovů Tokara. Plavba byla součástí japonského programu, který hledá nové metody průzkumu podmořských ložisek rud. [2, 1]

Na místě Taka podle zprávy z plavby právě bubliny oxidu uhličitého vytvořily signál, který předtím zachytily sonary. [1]

Co o něm dnes víme

Tekutiny z Futagoyamy patří k vzorkům z devíti činných míst Okinawského trogu, v nichž vědci změřili molybden a wolfram a jejich izotopy. Studie z roku 2025 ukázala, že tyto prvky dobře prozrazují, co se s vodou děje při oběhu pod dnem – například jak se dělí na páru a kapalinu nebo jak molybden z horké tekutiny zachytávají sirníky železa. [3]

Podrobnější popis zdejších živočichů jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. [1, 2]

Fakta

Objev
2016, loď Kairei a robot Kaiko Mk-IV (JAMSTEC)
Části pole
Waka (činné průduchy), Taka (jen bubliny CO₂)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
zadoobloukový rift
pánev za řadou sopečných ostrovů, kde se zemská kůra roztahuje a dno se rozestupuje
dálkově řízený robot (ROV)
podvodní stroj spojený kabelem s lodí, odkud ho lidé řídí; má kamery a ramena na odběr vzorků
izotopy
varianty téhož prvku, které se liší hmotností atomu; jejich poměr prozrazuje, jakými procesy látka prošla
sirníky
minerály, v nichž je kov (třeba železo) vázaný se sírou

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Futagoyama, PANGAEA (2020)
  2. Makabe, A. et al. (2017): Geochemical and biological features of hydrothermal vent fields newly discovered in the Okinawa Trough. Goldschmidt 2017, abstrakt 2540, Goldschmidt Conference (2017)
  3. Matsuoka, K., Takano, S., Kawagucci, S., Toki, T., Sohrin, Y. (2025): Concentrations and isotope ratios of Mo and W in Okinawa Trough hydrothermal fluids: Novel probes for hydrothermal processes in a back-arc basin. Geochemical Journal 59(6), 283–298, doi:10.2343/geochemj.GJ25018 (abstrakt), Geochemical Journal (2025)

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.