FRSC, South Central

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 820 m
Objeven: 2004 plume only; 2006 plume and chimney samples; 2009 camera tow and sampling (activity not confirmed)
Poloha: -16,667°, -174,517°

Místo na Fonualeiském riftu a centru rozpínání (zkratka FRSC) v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, kde je dno 1 400–1 820 m hluboko. Výpravy v letech 2004–2009 tu opakovaně zachytily ve vodě stopy horkých pramenů a vylovily úlomky komínů, činnost pramenů na dně ale podle katalogu InterRidge (verze z roku 2020) přímo potvrzena nebyla. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Lauská pánev u Tongy leží za sopečným obloukem Tofua, nad místem, kde se jedna litosférická deska velmi rychle zanořuje pod druhou. Za takovým obloukem se mořské dno roztahuje a vzniká na něm nová kůra – mluví se o zaobloukovém rozpínání. Fonualeiský rift a centrum rozpínání je jedním z takových hřbetů v severovýchodní části pánve. ^{[1, 2]}

Na severu začíná FRSC jako asi 10 km široké osní údolí. Jižněji se rozpínání zpomaluje a místo nízkých hřbítků se na ose objevují velké sopky, vysoké nad okolím 1 200–2 000 m. Jedna z nich leží u 16,67° j. š. – právě tam, kde se nachází toto místo. ^[2]

Rychlost rozpínání uvádějí zdroje velmi rozdílně: katalog InterRidge 75,4 mm za rok, studie Bakera a kolegů z roku 2019 pro tento úsek 21 mm za rok. ^{[1, 2]}

Objev

Podle katalogu InterRidge tu oblak ohřáté vody poprvé zachytili v roce 2004; výsledky popsali German a kolegové v roce 2006. Zajímalo je, zda zdejší hřbety napájejí oblak, který se v hloubce táhne přes 2 000 km jihozápadním Pacifikem. Našli nejméně čtyři nové zdroje oblaků – tři na FRSC a jeden na sousedním Severovýchodním lauském centru rozpínání. ^{[3, 1]}

V roce 2006 tu podle katalogu InterRidge korejský tým zachytil oblaky znovu a vylovil i vzorky komínů. Korejská studie z roku 2009 uvádí FRSC jako jeden ze tří činných zdrojů v oblasti a jako doklad činnosti zmiňuje vysrážené komíny a horniny přeměněné horkou vodou. ^{[4, 1]}

V roce 2009 tu firma Nautilus Minerals táhla nade dnem kameru a odebrala vzorky; činnost pramenů se tím nepotvrdila. Při zpracování dat z výpravy SS02/2009 pak vědci našli asi 5 km jižně od centrální oblasti další cíl – na malém hřbítku, kde přístroje zaznamenaly výraznou změnu oxidačně-redukčního potenciálu vody (Eh). ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie Bakera a kolegů z roku 2019 vede v okolí sopky u 16,67° j. š. čtyři místa s oblaky (čísla 22–25). Nejsilnější z nich (místo 22) má oblak v hloubce 1 550–1 700 m nad dnem hlubokým 1 800 m a voda v něm byla teplejší až o 0,33 °C. Místa 22 a 24 autoři podle vlastností oblaků řadí mezi zdroje horké vody, místa 23 a 25 mezi zdroje chladnější vody. ^[2]

Celkem tatáž studie napočítala v severovýchodní Lauské pánvi 43 činných hydrotermálních míst, z toho 31 na 430 km hřbetů. Čím rychleji se hřbet rozpíná, tím víc míst na něm je. Vzhledem k rychlosti rozpínání jsou zdejší prameny asi desetkrát častější, než by se čekalo podle dosavadních údajů ze středooceánských hřbetů; autoři ale dodávají, že velkou část rozdílu způsobuje důkladnější průzkum. ^[2]

German a kolegové (2006) došli k závěru, že velký oblak nad oblastí nepochází z jednoho silného zdroje, ale ze součtu mnoha pramenů v celé Lauské pánvi. ^[3]

Fakta

Jiná jména: South Central Fonualei, FRSC_2, FRSC02
Max. oteplení vody v oblaku: 0,33 °C (místo 22)
Výpravy: 2004, 2006, 2009

Slovníček

litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zaobloukové rozpínání: roztahování mořského dna za řadou sopečných ostrovů, nad místem, kde se jedna deska zanořuje pod druhou
rift: protáhlá propadlina, kde se zemská kůra roztahuje a trhá
hydrotermální oblak: mrak ohřáté vody s rozpuštěnými minerály a jemnými částečkami, který stoupá od pramenů a šíří se ve vodě daleko od nich
oxidačně-redukční potenciál (Eh): veličina, která ukazuje, zda je ve vodě víc látek ochotných přijímat, nebo odevzdávat elektrony; změnu způsobí čerstvá voda z pramenů
komín: sloupec z minerálů, který vyroste kolem otvoru, z něhož vytéká horká voda

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – FRSC, South Central, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, Frontiers in Marine Science (2019)
German, C.R., Baker, E.T., Connelly, D.P. a kol. (2006): Hydrothermal exploration of the Fonualei Rift and Spreading Center and the Northeast Lau Spreading Center. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 7(11), Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2006)
Kim, J., Son, S.-K., Son, J.-W. a kol. (2009): Venting sites along the Fonualei and Northeast Lau Spreading Centers and evidence of hydrothermal activity at an off-axis caldera in the northeastern Lau Basin. Geochemical Journal 43(1), 1–13, Geochemical Journal (J-STAGE) (2009)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.