Eyjafjördur

hydrotermální průduchy, Arctic, Kolbeinsey Ridge

Kde: Arctic, Kolbeinsey Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 65 m
Nejvyšší teplota: 77 °C
Objeven: 1997, likely by SCUBA
Poloha: 65,850°, -18,133°

Ve fjordu Eyjafjörður na severu Islandu stojí na dně v mělké vodě vysoké kužely, z nichž vytéká horká voda. Zvláštní je, že nejde o mořskou, ale hlavně o sladkou vodu, ohřátou pod zemí. Kužely jsou chráněné a potápěči se k nim mohou ponořit. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Katalog InterRidge tu vede dvě místa. Východní Ystuvíkurstrýtur leží asi v 65 m a jeho kužely se zvedají až 45 m nade dno. Západní Arnarnesstrýtur je mělčí, 20 až 45 m pod hladinou, s kužely vysokými do 25 m. Nejvyšší naměřená teplota vytékající vody je 77 °C. ^[2]

Island leží na Středoatlantském hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Katalog řadí Eyjafjörður k Kolbeinseyskému hřbetu, severnímu pokračování této hranice, které se rozšiřuje asi o 18 mm za rok. ^[2]

Co o něm dnes víme

Vědci kužely podrobně popsali v roce 2001. Prozkoumali je s ponorkou JAGO a při potápění. Našli tři kužely vysoké 25, 33 a 45 m, stojící v hloubce asi 65 m. Nejvyšší z nich byl nejčinnější: vytékalo z něj až 50 litrů vody za sekundu o teplotě 72 °C. ^[1]

Voda z kuželu je silně zásaditá, s pH 10, a je to vlastně sladká voda. Kužely z ní rostou tak, že se křemíkem bohatá horká voda mísí se studenou mořskou vodou bohatou na hořčík. Přitom se sráží jílový minerál smektit, ze kterého jsou kužely postavené. ^[1]

V roce 2004 vědci odebrali vzorky vody i ze západního místa Arnarnesstrýtur, které bylo tehdy objeveno nedávno. ^[2]

Život

Z kuželů vědci vypěstovali teplomilné bakterie a jednu archeu (archey jsou jednobuněčné organismy podobné bakteriím, ale tvoří samostatnou větev života). Rozbor DNA přímo z vody ukázal, že mezi bakteriemi převažuje skupina Aquificales a všechny nalezené archey patří ke skupině Korarchaeota. ^[1]

Protože je prostředí v kuželech v podstatě sladkovodní, autoři studie z roku 2001 usuzují, že sem mikroby mohly připutovat podzemím z pevniny. Kužely tak jsou nový typ horkého stanoviště pro mikroby. ^[1]

Ochrana

Kužely jsou chráněné islandskými předpisy: Strýtan (Strýtur) nařízením z roku 2001, Arnarnesstrýtur nařízením z roku 2007. Kužely se nesmějí poškozovat ani se na ně nesmějí připevňovat žádné cedule a výzkum a odběr vzorků vyžadují povolení islandské agentury pro životní prostředí. ^[3]

Ke kuželům se potápějí lidé z místního potápěčského centra Strýtan. Například v roce 2022 dostali španělští vědci povolení odebrat tu s pomocí jeho potápěče malé vzorky vody a usazenin z kuželů ke studiu smektitu. ^[3]

Fakta

Výška kuželů: 25, 33 a 45 m (Ystuvíkurstrýtur)
Průtok nejvyššího kuželu: až 50 l/s
Kyselost vody: pH 10 (zásaditá)
Materiál kuželů: jílový minerál smektit
Ochrana: od 2001 (Strýtan), od 2007 (Arnarnesstrýtur)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod zemí
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
smektit: jílový minerál, který se může srážet z horké vody bohaté na křemík při styku s mořskou vodou
archey: jednobuněčné organismy podobné bakteriím, které ale tvoří samostatnou větev života
teplomilné mikroby: mikroorganismy, kterým se daří v horké vodě

Zdroje

Marteinsson, V.T. et al. (2001): Discovery and description of giant submarine smectite cones on the seafloor in Eyjafjordur, northern Iceland, and a novel thermal microbial habitat. Applied and Environmental Microbiology 67(2), 827–833, doi:10.1128/AEM.67.2.827-833.2001 (abstrakt přes Europe PMC), Applied and Environmental Microbiology (2001)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Eyjafjördur, PANGAEA (2020)
Research permit at Eyjafjordur thermal vents (povolení k výzkumu, 11. 7. 2022), Umhverfisstofnun – Environment Agency of Iceland (2022)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.