ESR, E9

hydrotermální průduchy, Southern, East Scotia Ridge

Kde: Southern, East Scotia Ridge
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 402 m
Nejvyšší teplota: 380 °C
Objeven: 2009 towed video; 1999 plume only; 2010 ROV Isis
Poloha: -60,050°, -29,930°

E9 je pole horkých podmořských pramenů na Východoskotském hřbetu v Jižním oceánu, asi 2 400 m hluboko, na 60° jižní šířky. Černí kuřáci na Východoskotském hřbetu byli v době svého objevu (2009) nejjižněji pozorovaní na světě. Žije tu zvláštní společenstvo, kterému vládne „krab yetti“ Kiwa tyleri – nový druh popsaný v roce 2015. ^{[1, 2, 4]}

Co to je

Východoskotský hřbet je tzv. zaobloukové riftové centrum: podmořský hřbet za řetězem sopečných Jižních Sandwichových ostrovů, kde se od sebe vzdalují dvě části zemské kůry a vzniká nová oceánská kůra. Pole E9 leží na jeho nejjižnějším úseku, v britském zámořském území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. ^{[2, 1]}

Prameny vyvěrají na plochých lávových příkrovech severně od velkého propadlého kráteru, kterému vědci přezdívají Devil's Punchbowl (Ďáblova mísa). Komíny mají jména jako Ivory Tower, Black and White, Carwash nebo Windsor Castle. ^{[1, 2]}

Nejteplejší komín Ivory Tower dosáhl 382,8 °C, katalog InterRidge uvádí zaokrouhleně 380 °C. Okolní voda u dna má přitom jen asi −0,1 až −1,3 °C. Na místě Carwash vytéká voda jen pomalu dnem a má 5 až skoro 20 °C (tzv. difuzní proudění). ^{[1, 2]}

Voda z průduchů E9 obsahuje velmi málo chloridů, tedy méně soli než mořská voda, a naopak víc plynů, například sirovodíku. Liší se tím od pole E2 o asi 440 km severněji, kde má voda obsah chloridů podobný mořské vodě. ^{[1, 5]}

Objev

První náznaky horkých pramenů na Východoskotském hřbetu přinesla v roce 1999 čidla vlečená nad dnem, která ve vodě zachytila mračna jemných částic (tzv. hydrotermální vlečky). Zajímavé je, že už na snímku dna z roku 1966, pořízeném v hloubce 2 377 m na úseku E9, jsou vidět živočichové podobní dnešnímu společenstvu – tehdy je ale nikdo s průduchy nespojoval. ^{[1, 2]}

V roce 2009 britská loď RRS James Clark Ross vystopovala vlečky a spuštěná kamera SHRIMP poprvé zachytila černé kuřáky – podle InterRidge zhruba o 20 stupňů zeměpisné šířky jižněji než jakékoli dřív viděné. V roce 2010 pak z lodi RRS James Cook pole soustavně prozkoumal dálkově řízený robot Isis. ^{[1, 2]}

Život

Nejnápadnějším obyvatelem je krab yetti Kiwa tyleri. Je to první krab yetti známý z Jižního oceánu. Na štětinách (chloupcích) na spodní straně těla nosí bakterie, kterými se živí, a od teplé vody se zřídka vzdálí víc než pár metrů do studeného okolí. ^{[4, 7]}

Krabi tu místy pokrývají dno úplně. Podle prvního popisu žilo na metru čtverečním až asi 600 krabů, podrobné mapování tří komínů z roku 2012 našlo nejblíž k průduchům přes 700 na m². Nejblíž horké vodě sedí samci, samice s vajíčky a mláďata se drží v chladnější vodě. ^{[1, 3]}

Dále tu žijí hustá hejna plžů z čeledi Peltospiridae a stopkatých svijonožců (korýšů přirostlých ke skále), obojích přes 1 500 na m², masožravé sasanky, přílipky, nohatky (mořští pavouci), chobotnice a sedmiramenná dravá hvězdice, která loví i kraby yetti. ^{[3, 1, 6]}

Chybí naopak živočichové typičtí pro průduchy v jiných oceánech: rournatky, slávky z průduchů ani krevety z čeledi Alvinocarididae tu vědci nenašli. Autoři objevu proto navrhli, že Východoskotský hřbet tvoří samostatnou biogeografickou provincii průduchů a že polární fronta (hranice studených antarktických vod) brání larvám některých živočichů dostat se sem. ^[1]

Co o něm dnes víme

Genetické srovnání z roku 2016 nenašlo rozdíly mezi populacemi krabů, plžů a přílipek na polích E2 a E9 vzdálených asi 440 km – živočichové se tedy mezi nimi nejspíš šíří, nebo se sem rozšířili teprve nedávno. Přílipky ze sopečné kaldery Kemp na sousedním oblouku Jižních Sandwichových ostrovů, asi 95 km na východ, se ale od nich lišily, i když i sem se nedávno některé přistěhovaly. ^[5]

Studie potravních řetězců z roku 2013 ukázala, že se E2 a E9 liší i tím, jakým chemickým způsobem bakterie vážou uhlík, a tento rozdíl se přenáší až k větším živočichům. U krabů z E9 tvoří bakterie na štětinách až z 98 % jediná skupina (Epsilonproteobacteria), kdežto na E2 převládá jiná. ^{[6, 7]}

Fakta

Nejteplejší komín: Ivory Tower, 382,8 °C
Objev: 2009 kamera SHRIMP (RRS James Clark Ross), 2010 robot Isis (RRS James Cook)
Typický živočich: krab yetti Kiwa tyleri
Hustota krabů: přes 700 na m² u průduchů
Teplota okolní vody: asi −0,1 až −1,3 °C

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kuřák: komín z minerálů, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částicemi sirníků
zaobloukové riftové centrum: místo za řetězem sopečných ostrovů nad subdukční zónou, kde se dno roztahuje a vzniká nová kůra podobně jako na středooceánském hřbetu
hydrotermální vlečka: mrak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami a částicemi, který stoupá z průduchů a šíří se nad dnem
difuzní proudění: pomalé prosakování teplé vody dnem nebo puklinami mimo komíny
svijonožci: korýši, kteří jako dospělí přirostou ke skále a z ulity vystrkují nožky na lov potravy
biogeografická provincie: oblast se svým vlastním, odjinud odlišným souborem živočišných druhů
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením po vyprázdnění magmatu

Zdroje

Rogers, A.D., Tyler, P.A., Connelly, D.P., Copley, J.T. et al. (2012): The discovery of new deep-sea hydrothermal vent communities in the Southern Ocean and implications for biogeography. PLoS Biology 10(1), e1001234, PLoS Biology (2012)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – ESR, E9, PANGAEA (2020)
Marsh, L., Copley, J.T., Huvenne, V.A.I., Linse, K. et al. (2012): Microdistribution of Faunal Assemblages at Deep-Sea Hydrothermal Vents in the Southern Ocean. PLoS ONE 7(10), e48348, PLoS ONE (abstrakt přes Europe PMC) (2012)
Thatje, S., Marsh, L., Roterman, C.N. et al. (2015): Adaptations to Hydrothermal Vent Life in Kiwa tyleri, a New Species of Yeti Crab from the East Scotia Ridge, Antarctica. PLoS ONE 10(6), e0127621, PLoS ONE (abstrakt přes Europe PMC) (2015)
Roterman, C.N., Copley, J.T., Linse, K.T., Tyler, P.A. et al. (2016): Connectivity in the cold: the comparative population genetics of vent-endemic fauna in the Scotia Sea, Southern Ocean. Molecular Ecology 25(5), 1073–1088, Molecular Ecology (abstrakt přes Europe PMC) (2016)
Reid, W.D.K., Sweeting, C.J., Wigham, B.D. et al. (2013): Spatial differences in East Scotia Ridge hydrothermal vent food webs: influences of chemistry, microbiology and predation on trophodynamics. PLoS ONE 8(6), e65553, PLoS ONE (abstrakt přes Europe PMC) (2013)
Zwirglmaier, K., Reid, W.D.K., Heywood, J. et al. (2015): Linking regional variation of epibiotic bacterial diversity and trophic ecology in a new species of Kiwaidae from East Scotia Ridge hydrothermal vents. MicrobiologyOpen 4(1), 136–150, MicrobiologyOpen (abstrakt přes Europe PMC) (2015)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.