ESR, E2

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, East Scotia Ridge

Kde: S. Atlantic, East Scotia Ridge
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 641 m
Nejvyšší teplota: 352 °C
Objeven: 2009 towed video; 1999 plume only; 2010 ROV Isis
Poloha: -56,092°, -30,325°

E2 je pole horkých podmořských pramenů na Východoskotském hřbetu v jižním Atlantiku, asi 2 600 m pod hladinou. Spolu se sousedním polem E9 šlo o první „černé kuřáky“ spatřené na tomto hřbetu – tehdy nejjižnější známé na světě – a žije u nich svérázné společenstvo s novými druhy, v čele s takzvaným yetim krabem. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole leží na Východoskotském hřbetu, kde se tvoří nové mořské dno za ostrovním obloukem Jižních Sandwichových ostrovů (tzv. zaobloukové rozpínání). Dno se tu podle InterRidge rozšiřuje asi o 66 mm za rok. Oblast spadá pod britské zámořské území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. ^[2]

Hlavní průduchy jsou tam, kde se severojižní trhlina v dně kříží se zlomem ve směru západ–východ, kousek jižně od vyvýšeniny na ose hřbetu. Komíny z minerálů tu dorůstají výšky až 15 m a chrlí černou, minerály nasycenou vodu – jde o tzv. černé kuřáky. ^[1]

Nejvyšší naměřená teplota byla 352,6 °C. Tam, kde teplá voda jen prosakuje dnem, měla 3,5 až 19,9 °C, zatímco okolní mořská voda má kolem 0 °C. InterRidge uvádí v poli místa Anemone Field, Crab City a Dog's Head. ^{[1, 2]}

Objev

První stopy horkých pramenů zachytila už v roce 1999 výprava, která hřbet mapovala sonarem: přístroj tažený nad dnem zaznamenal zakalenou vodu, takzvaný hydrotermální mrak. V roce 2000 vyšel článek o těchto mracích nad hřbetem. ^{[1, 2]}

V roce 2009 loď RRS James Clark Ross mraky znovu vyhledala čidly spouštěnými ve vodním sloupci a kamerový systém spuštěný nad dno pak poprvé ukázal samotné průduchy. Zpravodaj InterRidge v lednu 2010 napsal, že jde o nejjižnější černé kuřáky, jaké kdo viděl – asi o 20 stupňů zeměpisné šířky dál na jih než dosavadní. ^{[1, 2]}

V roce 2010 pak vědci z lodi RRS James Cook pole E2 i E9 systematicky prozkoumali dálkově ovládanou ponorkou Isis. ^[1]

Život

Zvířatům u E2 vévodí husté shluky nového druhu kraba rodu Kiwa, kterému se přezdívá „yeti krab“. Žijí tu také stopkatí svijonožci, plži, přílipky a nohatky; mořské sasanky jsou hojnější na sousedním poli E9. Pozorovali tu i sedmiramennou hvězdici, která se živí živočichy od průduchů, hlavně kraby a svijonožci. ^[1]

Nápadné je, co tu chybí: rourkovci, slávky a krevety, které jinde u průduchů často převládají. Vědci soudí, že jejich larvy možná nedokážou překonat Antarktickou frontu – hranici studené vody kolem Antarktidy. V roce 2012 proto navrhli, že antarktické průduchy tvoří samostatnou biogeografickou provincii, tedy oblast se svou vlastní skladbou druhů. ^[1]

Krab z Východoskotského hřbetu dostal později jméno Kiwa tyleri. Studie z roku 2015 ukázala, že dospělci se živí bakteriemi, které si pěstují na těle, a že samice s vajíčky odcházejí pryč od průduchů, kde je voda chemicky nepříznivá a teplota kolísá. Kladou málo velkých vajec bohatých na žloutek a chlad možná prodlužuje vývoj larev, takže mají víc času najít nový průduch. ^[3]

Fakta

Nejvyšší teplota: 352,6 °C
Výška komínů: až 15 m
Hloubka: asi 2 600 m
Objev: mrak 1999, kamera 2009, ponorka Isis 2010
Typický živočich: krab Kiwa tyleri („yeti krab“)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v horninách nad magmatem
černý kuřák: komín z minerálů, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sulfidů kovů
zaobloukové rozpínání: vznik nového mořského dna za řadou sopečných ostrovů, kde se jedna deska noří pod druhou
hydrotermální mrak: oblak zakalené a chemicky změněné vody, který stoupá nad průduchy a dá se zachytit čidly
dálkově ovládaná ponorka (ROV): robot bez posádky spojený s lodí kabelem, ovládaný z paluby
biogeografická provincie: oblast, kde žije typická skupina druhů odlišná od jiných oblastí
Antarktická (polární) fronta: hranice v oceánu kolem Antarktidy, kde se studená antarktická voda setkává s teplejší

Zdroje

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.