TerraBeat – zemětřesení a sopky

Espalamaca

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, NotProvided

Kde
N. Atlantic, NotProvided
Prostředí
intra-plate volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
50 m
Nejvyšší teplota
35 °C
Objeven
2010 or earlier likely SCUBA
Poloha
38,550°, -28,600°

Espalamaca je mělké podmořské pole plynových a teplých pramenů u mysu Espalamaca na ostrově Faial na Azorách, jen asi 5–50 m pod hladinou. Z písčitého dna tu stoupají bubliny hlavně oxidu uhličitého a mikrobiologové odtud v letech 2014–2015 popsali několik nových druhů bakterií. [1, 2, 4, 3]

Co to je

Pole leží v moři u mysu Punta Espalamaca na ostrově Faial. Dno je tu převážně písčité, s roztroušenými kameny a několika většími skalními útvary. Bubliny prosakují z měkkých usazenin zhruba ve 35 m hloubky. [1, 2]

Plyn, který z průduchů (otvorů ve dně, kterými uniká plyn nebo teplá voda) vychází, je hlavně oxid uhličitý s malou příměsí metanu. Podle studie z roku 2015 má teplotu asi 35 °C a pH 5,7, tedy slabě kyselé. [1]

Azory leží na Středoatlantském hřbetu, který prochází souostrovím mezi ostrovy Flores a Faial. Katalog InterRidge ale Espalamacu spojuje spíš s azorskou horkou skvrnou (místem, kde k povrchu stoupá horký materiál z hloubky Země) než s hřbetem nebo s riftem Terceira, a řadí ji proto mezi sopky uvnitř desky. [2, 1]

Objev

Mělčí části pole znali už několik let vědci a zaměstnanci Azorské univerzity. Podrobně, včetně hlubších míst, je zmapovali účastníci workshopu FREEsubNET v roce 2010. Tehdy se také ukázalo, že činnost je patrná už na sonarových snímcích dna z roku 2003. [1, 2]

S mapováním spěchali, protože mělké průduchy se považují za pomíjivé: mohou vydržet jen několik měsíců, ne roky jako průduchy v hlubokém moři. [1]

Život

Tým mikrobiologů, v němž byli R. Rajasabapathy a A. Colaço, odtud v letech 2014–2015 popsali nové druhy bakterií. Z vody při hladině pochází Roseovarius azorensis i nový rod Nioella, přímo z průduchu žlutá bakterie Vitellibacter nionensis. [4, 5, 3]

Jiná nová bakterie, Citreicella manganoxidans, umí přeměnit rozpuštěný mangan na nerozpustný oxid manganičitý. Byla izolována z vody při hladině nad průduchy. [6]

Ochrana

Espalamaca je jedním z asi deseti známých mělkých průduchových polí na Azorách. Patří do chráněné oblasti Baixa do Sul, která je součástí Přírodního parku ostrova Faial; podle přehledu z roku 2015 byla oblast krátce předtím vyhlášena zvláštní oblastí ochrany (SAC). V rámci parku je Espalamaca vedena jako chráněná oblast pro správu přírodních zdrojů. [2]

Fakta

Hloubka
asi 5–50 m, písčité dno
Plyn
hlavně CO₂, trochu metanu; asi 35 °C, pH 5,7
Podrobné mapování
workshop FREEsubNET, 2010
Nové bakterie
Vitellibacter nionensis, Nioella nitratireducens, Roseovarius azorensis, Citreicella manganoxidans
Ochrana
Přírodní park Faial, oblast Baixa do Sul

Slovníček

hydrotermální průduch
otvor ve dně, kterým uniká plyn nebo voda ohřátá teplem z nitra Země
horká skvrna
místo, kde z hloubky Země stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
pH
míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé; mořská voda má asi 8
sonarový snímek
obraz mořského dna získaný zvukovými vlnami, které se od dna odrážejí

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Espalamaca, PANGAEA (2020)
  2. Couto, R.P., Rodrigues, A.S., Neto, A.I. (2015): Shallow-water hydrothermal vents in the Azores (Portugal). Revista de Gestão Costeira Integrada 15(4): 495–505, doi:10.5894/rgci584, Revista de Gestão Costeira Integrada / Journal of Integrated Coastal Zone Management (2015)
  3. Rajasabapathy, R., Mohandass, C., Yoon, J.H. et al. (2015): Vitellibacter nionensis sp. nov., isolated from a shallow water hydrothermal vent. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology 65(2): 692–697, IJSEM (abstrakt přes Europe PMC, PMID 25428420) (2015)
  4. Rajasabapathy, R., Mohandass, C., Dastager, S.G. et al. (2014): Roseovarius azorensis sp. nov., isolated from seawater at Espalamaca, Azores. Antonie van Leeuwenhoek 105(3): 571–578, Antonie van Leeuwenhoek (abstrakt přes Europe PMC, PMID 24384627) (2014)
  5. Rajasabapathy, R., Mohandass, C., Yoon, J.H. et al. (2015): Nioella nitratireducens gen. nov., sp. nov., a novel member of the family Rhodobacteraceae isolated from Azorean Island. Antonie van Leeuwenhoek 107(2): 589–595, Antonie van Leeuwenhoek (abstrakt přes Europe PMC, PMID 25500750) (2015)
  6. Rajasabapathy, R., Mohandass, C., Dastager, S.G. et al. (2015): Citreicella manganoxidans sp. nov., a novel manganese oxidizing bacterium isolated from a shallow water hydrothermal vent in Espalamaca (Azores). Antonie van Leeuwenhoek 108(6): 1433–1439, Antonie van Leeuwenhoek (abstrakt přes Europe PMC, PMID 26404429) (2015)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.