EPR, Seamount 5

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde: N. Pacific, N EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 100 m
Objeven: 1988 or earlier camera and/or submersible (need to check reference)
Poloha: 13,000°, -103,500°

Seamount 5 je podmořská sopka v Tichém oceánu poblíž Východopacifického hřbetu, asi na 13° severní šířky. Je to nejmladší ze čtyř sopek, které v 80. letech prozkoumala ponorka Alvin, a jediná z nich nesla stopy horkých pramenů: rezavé usazeniny a povlaky bakterií kolem vrcholové kaldery. Vědci soudí, že může být stále činná. ^{[2, 1]}

Co to je

Sopka leží asi 86 km východně od osy Východopacifického hřbetu – podmořského pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra. Stojí na kůře staré asi 0,9 milionu let (podle Alta 1988), respektive 1,0 milionu let (podle Batizy a kol. 1989). Katalog InterRidge uvádí hloubku 1 100 m. ^{[1, 2]}

Je to velká sopka se strmými svahy, vysoká asi 2 000 m, a má objem kolem 490 km³. Na vrcholu je asi 1 500 m široká kaldera (propadlina po zhroucení vrcholu), otevřená k severoseverozápadu. Na severní a severovýchodní straně ji lemuje obloukovitá plošina se zlomovými srázy vysokými až 200 m. ^[2]

Objev

Sopku podrobně zkoumala výprava s ponorkou Alvin; podle katalogu InterRidge se ponory konaly v roce 1984. Na Seamount 5 se uskutečnilo šest ponorů a pět jízd tažené kamery ANGUS. Výsledky z nich i ze tří dalších sopek v okolí shrnuli Rodey Batiza a kolegové v roce 1989. ^{[2, 1]}

Vrchol pokrývá z velké části čerstvá láva. Západně od kaldery jsou to ploché proudy se svraštělým povrchem (pahoehoe) a laloky polštářové lávy jen lehce poprášené usazeninami; tu a tam je protínají mladé zlomy. Horniny jsou bazalty typu N-MORB, stejného druhu jako na samotném středooceánském hřbetu. ^[2]

Horké prameny

Ze čtyř sopek, které výzkum srovnával, nesla stopy hydrotermální činnosti jen Seamount 5 – nejmladší z nich. Ploché stupně v kaldeře pokrývají měkké šedé, načervenalé a tmavohnědé usazeniny, místy s rozsáhlými žlutými a bílými povlaky bakterií. Hnědé bahno tvoří podle autorů hlavně vlákna bakterií s vysráženými sloučeninami železa. ^[2]

Podle Alta (1988) tvoří železité usazeniny na vrcholu souvislá pole velká až 700 m². Proudění vody z průduchů nikdo neviděl. Teploměr ponorky Alvin ale v místech s bakteriemi naměřil malé odchylky – podle InterRidge na jednom místě až o 2 °C víc než okolí, a to v hloubce 50 cm. Vědci proto soudí, že voda tu prosakuje jen slabě a rozptýleně; sulfidy kovů ani zřetelné soustředěné výtoky vody tu nenašli. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Stáří nejmladší lávy je nejisté. Zkamenělé dírkovce (foraminifery) zapečené v úlomkovité sopečné hornině (hyaloklastitu) odebrané na Seamount 5 vyšly radiouhlíkovou metodou na asi 11 000 let. To může být stáří nejmladších erupcí; pokud ano, zůstává sopka činná už zhruba milion let, což podle autorů odpovídá hojným stopám horkých pramenů. ^[2]

Katalog InterRidge proto vede místo jako činné, ale jen „odvozené“ – bez přímo pozorovaného výtoku. Novější výzkum zaměřený přímo na tuto sopku jsme k říjnu 2026 nenašli. ^[1]

Fakta

Výška sopky: asi 2 000 m
Objem: asi 490 km³
Kaldera: asi 1 500 m široká, otevřená k SSZ
Ponory Alvinu: 1984
Ponorů na Seamount 5: 6 (a 5 jízd kamery ANGUS)
Nejvyšší teplotní odchylka: až +2 °C (v hloubce 50 cm)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v horkých horninách pod dnem
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne zhroucením povrchu nad vyprázdněným magmatickým krbem
pahoehoe: láva s hladkým, svraštělým nebo provazovitým povrchem; název pochází z havajštiny
polštářová láva: láva, která pod vodou tuhne do zaoblených „polštářů“ a trubic
N-MORB: běžný bazalt středooceánských hřbetů, ochuzený o některé prvky
foraminifery (dírkovci): drobní mořští jednobuněční živočichové s vápenitou schránkou

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.