TerraBeat – zemětřesení a sopky

EPR, Ridge 3, 20 40'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde
S. Pacific, S EPR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
3 050 m
Objeven
1983 Deep Tow camera
Poloha
-20,333°, -113,679°

Horké prameny na Východopacifickém hřbetu kolem 20° 20′ jižní šířky, asi 3 050 m hluboko na volném moři. Leží na severním ze dvou konců hřbetu, které se tu „přetahují“ – a podle studie z roku 1988 je mezi 20° a 20° 30′ j. š. nejméně devět činných polí. [1, 2]

Jak vznikl

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové dno. Podle studie z roku 1988 se tu dno rozevírá celkem o 162 mm za rok, katalog InterRidge uvádí asi 148 mm za rok. [2, 1]

Kolem 20° 40′ j. š. je osa hřbetu přerušená. Dva její konce jsou od sebe asi 15 km a střídavě se prodlužovaly k severu a k jihu, takže se stopy jednotlivých období navzájem překrývají. Vědci tomu říkají „soupeřící šířící se hřbety“ (dueling propagators). Dlouhodobě vítězí posun k jihu, za poslední 2 miliony let asi o 20 mm za rok. [2]

Autoři studie soudí, že se tu přetahují dva zdroje magmatu pod mělčími místy hřbetu – jeden u 20° j. š. a druhý u 21° 30′ j. š. Průduchy Ridge 3 leží podle katalogu InterRidge na severním z obou center rozpínání. [2, 1]

Objev

Činné hydrotermální průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) zachytila v roce 1983 kamera systému Deep Tow, který loď táhne těsně nade dnem. Dno tu tým K. C. Macdonalda mapoval i sonarem Sea Beam. [1, 2]

Katalog InterRidge cituje z článku z roku 1988, že mezi 20° a 20° 30′ j. š. je nejméně devět činných hydrotermálních polí. Teplotu vody ani živočichy katalog neuvádí. [1]

Fakta

Objev
1983, kamera Deep Tow
Počet polí
nejméně 9 mezi 20° a 20° 30′ j. š.
Vzdálenost konců hřbetu
asi 15 km

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
Východopacifický hřbet
podmořské pohoří ve východním Tichém oceánu, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové mořské dno
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
šířící se hřbet
konec osy podmořského hřbetu, který se postupně prodlužuje do starší kůry vedle sebe
Deep Tow
soustava přístrojů (kamera, sonar), kterou loď táhne na laně těsně nade dnem
Sea Beam
lodní sonar, který najednou měří hloubku dna v širokém pásu pod lodí

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, Ridge 3, 20 40'S, PANGAEA (2020)
  2. Macdonald, K.C., Haymon, R.M., Miller, S.P., Sempere, J.-C., Fox, P.J. (1988): Deep-tow and Sea Beam studies of dueling propagating ridges on the East Pacific Rise near 20°40′S. Journal of Geophysical Research 93(B4), 2875–2898, doi:10.1029/JB093iB04p02875, Journal of Geophysical Research (abstrakt v Crossref) (1988)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.