EPR, 8 38'N
hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR
- Kde
- N. Pacific, N EPR
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, confirmed
- Hloubka
- 2 550 m
- Objeven
- 2003 submersible Alvin; 1989 dredge only; 2002 plume only
- Poloha
- 8,633°, -104,200°
Pole teplých podmořských pramenů na Východopacifickém hřbetu, asi 2 550 m hluboko v mezinárodních vodách západně od Střední Ameriky. Vědci se sem vypravili poté, co podvodní mikrofony v březnu 2001 zachytily na tomto úseku hřbetu roj zemětřesení. [1]
Co to je
Východopacifický hřbet je středooceánský hřbet – podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a ze zemského pláště stoupá magma, které vytváří novou oceánskou kůru. V této oblasti se dno podle databáze InterRidge rozšiřuje asi o 105 mm za rok. [1]
Pole patří mezi tzv. difuzní: teplá voda tu neproudí z vysokých komínů, ale prosakuje rozptýleně puklinami ve dně. InterRidge ho řadí mezi nízkoteplotní pole, přesná teplota ale uvedena není. [1]
Objev
Dne 2. března 2001 zaznamenaly samostatné podvodní hydrofony (mikrofony, které poslouchají zvuky v oceánu, včetně otřesů dna) řadu zemětřesení podél osy hřbetu mezi 8°37' a 8°42' severní šířky. Píše to zpráva D. Bohnenstiehla a kolegů z roku 2003, kterou cituje databáze InterRidge. [1]
Při následném průzkumu vody (InterRidge ho uvádí k roku 2002) našli vědci nejvýraznější známky hydrotermální činnosti jižně od 8°38,34' s. š., slabší pak severněji. Bohnenstiehl a kolegové podle citace v InterRidge napsali, že může jít o dlouhodobé výrony, které znovu oživily pohyby magmatu a otřesy spojené se zemětřesným rojem z roku 2001. [1]
Tento výklad podle nich podporovalo i to, že už v roce 1989 vytáhla vlečná draga přes východní okraj hřbetu u 8°38' s. š. sulfidy – nerosty, které se ukládají kolem hydrotermálních průduchů. [1]
Samotné pole objevila v roce 2003 ponorka s posádkou Alvin při ponoru č. 3925. Podle záznamu z deníku ponoru, který cituje InterRidge, šlo o difuzní pole s neobvyklou faunou. Čerstvou lávu posádka neviděla, zato v lávovém poli našla vyhaslé sulfidové usazeniny. [1]
Život
Deník ponoru Alvinu (podle citace v InterRidge) zmiňuje trubicovité a další červy, ryby žijící u průduchů i jiné ryby, houby, pláštěnce, sumýše, hvězdice a sasanky. [1]
Fakta
- Zemětřesný roj
- 2. března 2001, 8°37'–8°42' s. š.
- Objev
- 2003, ponorka Alvin (ponor 3925)
- První sulfidy
- 1989, vlečná draga
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v horninách pod dnem
- středooceánský hřbet
- podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra
- hydrofon
- podvodní mikrofon; síť hydrofonů zachytí i slabá zemětřesení pod mořským dnem
- difuzní výron
- teplá voda, která neproudí z komína, ale rozptýleně prosakuje puklinami ve dně
- sulfidy
- sloučeniny kovů se sírou, které se ukládají kolem horkých průduchů
- vlečná draga
- kovový koš tažený z lodi po dně, kterým se sbírají vzorky hornin
Zdroje
Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.