EPR, 7 25'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 750 m
Nejvyšší teplota: 340 °C
Objeven: 1985/86 or 1989 TV grab (need to check references to confirm activity); 1998 submersible Alvin
Poloha: -7,417°, -107,800°

Pole horkých pramenů na Východopacifickém hřbetu u 7°25′ jižní šířky leží asi 2 700–2 750 m hluboko ve volném oceánu daleko od pevniny. Hřbet se tu rozevírá velmi rychle – přes 13 cm za rok – a voda z průduchů tu dosahuje až 340 °C; nejznámější je „černý kuřák“ Last Hope. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, na kterém se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z magmatu mezi nimi vzniká nové oceánské dno. U 7° jižní šířky se dno rozšiřuje asi o 137 mm za rok. ^[1]

Katalog InterRidge tu uvádí čtyři místa s průduchy: White Christmas (u 7°21′ j. š.), Sarah's Spring a Last Hope (u 7°25′ j. š.) a Petite cheminée. Hydrotermální průduchy jsou místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem. Oblast leží mimo území jakéhokoli státu, ve volném moři. ^[1]

Objev

První vzorky odsud získaly výpravy GEOMETEP (plavby SO 40 v letech 1985–1986 a SO 62 v roce 1989), které na dno spouštěly drapák s televizní kamerou. Katalog InterRidge ale poznamenává, že z tehdejších prací není jisté, zda byly průduchy skutečně činné. Činnost potvrdila až v roce 1998 ponorka s posádkou Alvin. ^[1]

Z komínů vylovených u 7°24′ j. š. vznikla studie z roku 1997. Podle ní komíny černých kuřáků rostly ve třech fázích: nejprve při teplotách nad 300 °C vznikl střed ze sirníků železa, pak se zanášel a prosakující voda impregnovala jeho stěny při 150–100 °C, a nakonec vytékala voda i z boků a u paty komínu. Nejhojnější byly minerály pyrit, chalkopyrit a sfalerit. ^[2]

V roce 2004 sem dorazila francouzská výprava BIOSPEEDO. Místa White Christmas a Sarah's Spring znovu našla, ale podle InterRidge tam bylo nápadně málo činných vývěrů. Pak však objevila nového černého kuřáka a nazvala ho Last Hope – „poslední naděje“. ^{[1, 3]}

Život

Zpráva biologů z roku 1999 (Halanych a kol.) odsud uvádí rournatky rodů Riftia a Tevnia (červy žijící v trubicích), sasanky, drobné medúzy stauromedúzy, kraby z čeledi Bythograeidae a hadice (příbuzné hvězdic). Výprava BIOSPEEDO v roce 2004 viděla u Sarah's Spring sasanky a slávky a u Last Hope mnohoštětinaté červy z čeledi Alvinellidae. ^[1]

Mezi 7°25′ a 21°33′ j. š. nasbírala výprava BIOSPEEDO nejméně 10 druhů, které tehdy ještě neměly vědecké jméno. Genetické rozbory navíc ukázaly, že některé živočichy, kteří vypadají stejně, tvoří ve skutečnosti skupiny skrytých druhů, v nichž se severní a jižní linie oddělují zhruba u rovníku. ^[3]

Fakta

Místa průduchů: Last Hope, Sarah's Spring, White Christmas, Petite cheminée
Potvrzení činnosti: 1998, ponorka Alvin
Výprava BIOSPEEDO: 2004, objev černého kuřáka Last Hope
Minerály komínů: pyrit, chalkopyrit, sfalerit

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
černý kuřák: průduch, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
pyrit, chalkopyrit, sfalerit: sirníky železa, mědi se železem a zinku – nejběžnější minerály komínů černých kuřáků
rournatky: mořští červi žijící v trubicích; u průduchů se živí s pomocí bakterií
skryté druhy: druhy, které vypadají stejně, ale geneticky se liší natolik, že jde o samostatné druhy

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 7°25'S (s citacemi Halanych et al. 1999 a Jollivet et al. 2004), PANGAEA (2020)
Marchig, V., Blum, N., Roonwal, G.S. (1997): Massive sulfide chimneys from the East Pacific Rise at 7°24'S and 16°43'S. Marine Georesources & Geotechnology 15(1), 49–66, Marine Georesources & Geotechnology (abstrakt přes OpenAlex) (1997)
Matabos, M., Plouviez, S., Hourdez, S. et al. (2011): Faunal changes and geographic crypticism indicate the occurrence of a biogeographic transition zone along the southern East Pacific Rise. Journal of Biogeography 38(3), 575–594, Journal of Biogeography (abstrakt přes OpenAlex) (2011)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.