EPR, 37 48'S Axial Dome

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Pacific-Antarctic Ridge

Kde: S. Pacific, Pacific-Antarctic Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 200 m
Nejvyšší teplota: 326 °C
Objeven: 2001 towed video and TV-grab
Poloha: -37,800°, -110,917°

Pole podmořských pramenů na nejdelší osové kupě Pacificko-antarktického hřbetu v jižním Pacifiku, asi 2 200 m pod hladinou. Proslavilo ho zvíře: v březnu 2005 tu vědci z ponorky Alvin poprvé spatřili bílého „chlupatého“ korýše, kterému se začalo říkat yetti krab. ^{[1, 3, 4]}

Co to je

Katalogový název obsahuje zkratku EPR (Východopacifický hřbet), pole ale leží na Pacificko-antarktickém hřbetu – podmořském pohoří, kde se od sebe vzdaluje Pacifická a Antarktická deska. Podle InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 94 mm za rok. Oblast leží na volném moři, mimo území jakéhokoli státu. ^{[1, 3]}

Pole leží na osové kupě (axial dome) – protáhlém vyvýšení na ose hřbetu – kolem 37°48′ j. š. Je dlouhá asi 15 km, nejvýš sahá do hloubky 2 210 m a podle německé výpravy z roku 2001 je to nejdelší osová kupa na celém Pacificko-antarktickém hřbetu. Leží přímo naproti nejmladší z podmořských hor řetězu Foundation. ^[2]

Kupu tvoří dvě generace lávy: starší polštářové lávy částečně zakryté usazeninami a na nich mladší sklovité proudy bez usazenin. Mladá láva odebraná v roce 2001 byla dacit, tedy hornina neobvykle bohatá na křemík; starší vrstva byla nejspíš andezit. ^[2]

Katalog InterRidge jmenuje tři místa s průduchy: Annie's Anthill, Pâle Étoile a Sebastian's Steamer. Leží asi 1,5 km od sebe v hloubkách 2 204–2 228 m. Nejvyšší teplota vody, kterou InterRidge pro pole uvádí, je 326 °C. ^{[1, 3]}

Objev

Už francouzská loď L'Atalante zaznamenala na kupě činná i vyhaslá hydrotermální pole, vzorky ale neodebrala. Podrobně je prozkoumala až výprava Kielské univerzity na německé lodi Sonne (plavba SO157) v červnu 2001 – tažnou kamerou a drapákem s kamerou, který dokáže sebrat vzorek přímo ze dna. ^{[2, 1]}

V jižní části kupy výprava našla soustavu hlubokých puklin v mladé lávě, z nichž rozptýleně prosakovala teplá voda – nad dnem byla teplejší nanejvýš o 0,25 °C. U jedné pukliny vědci viděli bílý hydrotermální „kouř“ vedle malého výchozu sirníků, samotný otvor ale nenašli. ^[2]

Asi 1,7 km severněji výprava objevila vyhaslé pole: suť ze sirníkových bloků a dva osamělé komíny, vysoké 3 m a 1 m. Suť byla silně přeměněná a zbarvená do červena, žluta a jasně zelena minerály železa a mědi. ^[2]

V březnu a dubnu 2005 sem doplula americká výprava PAR 5 institutu MBARI s lodí Atlantis a ponorkou Alvin, kterou vedl Robert Vrijenhoek. Prozkoumala čtyři oblasti průduchů mezi 23° a 38° j. š.; oblast kolem 38° j. š. byla podle autorů nejjižnějším známým místem s průduchy na celém systému Východopacifického a Pacificko-antarktického hřbetu. ^{[3, 4]}

Život

Kolem puklin s teplou vodou se v roce 2001 rozkládal velký záhon mlžů – slávek rodu Bathymodiolus a mrtvých lastur mlžů z čeledi Vesicomyidae – asi 40 krát 40 m velký. Na lávě rostli svijonožci, žili tu mnohoštětinatí červi a plži, po okrajích krabi a korýši, kterým vědci říkají průduchoví „humři“; žily tu i ryby z čeledi Zoarcidae. ^[2]

Množství prázdných lastur a mrtvých živočichů na okrajích záhonu podle výpravy naznačuje, že pole bývalo kdysi větší a činnější a dnes možná dožívá. Dál od průduchů se objevovaly velké skupiny plovoucích lilijic (příbuzných hvězdic) – byly tak typické, že vědcům pomáhaly průduchy najít. ^[2]

V březnu 2005 si francouzský biolog Michel Segonzac při ponoru Alvinu všiml asi 15 cm dlouhého bílého korýše s hustými světlými chloupky na nohách a klepetech. Exemplář, který se stal vzorem pro popis druhu, ulovila ponorka 22. března 2005 na místě Annie's Anthill v hloubce 2 228 m. Ukázalo se, že nepatří do žádné známé čeledi, a vědci pro něj v roce 2005 popsali nový druh, rod i čeleď: Kiwa hirsuta z čeledi Kiwaidae. ^{[3, 4]}

Jméno rodu odkazuje na Kiwu, bohyni měkkýšů a korýšů z polynéské mytologie, druhové jméno hirsuta znamená latinsky „chlupatá“. Krab má silně zakrnělé oči a na chloupcích (štětinách) mu žijí vláknité bakterie, nejspíš takové, které získávají energii ze sirných sloučenin. Autoři popisu soudí, že se jimi krab může živit a že bez průduchů nejspíš žít nemůže. Žil tu v hustotě jednoho až dvou jedinců na 10 m² na polštářové lávě kolem činných průduchů a byl viděn i na vyhaslých komínech a u černých kuřáků. ^{[3, 4]}

Fakta

Objev: 2001, německá loď Sonne (plavba SO157), tažená kamera a drapák
Osová kupa: asi 15 km dlouhá, nejdelší na Pacificko-antarktickém hřbetu
Slavný obyvatel: yetti krab Kiwa hirsuta, objeven v březnu 2005
Láva: dacit a andezit (bohaté na křemík)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
osová kupa: protáhlé vyvýšení přímo na ose podmořského hřbetu, kde pod dnem bývá dost magmatu
dacit, andezit: sopečné horniny bohatší na křemík než běžný čedič oceánského dna
polštářová láva: láva, která pod vodou rychle chladne a tvoří oblé bochníky podobné polštářům
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
černý kuřák: komín na průduchu, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků
lilijice: mořští živočichové příbuzní hvězdic a ježovek s pérovitými rameny; některé druhy umějí plavat

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 37 48'S Axial Dome, PANGAEA (2020)
Stoffers, P. et al. (2001): Cruise Report SONNE 157 – FOUNDATION 3: Magmatic and Hydrothermal Processes at a Spreading Axis influenced by a Hotspot: the Pacific–Antarctic Ridge and Off-Axis Seamounts near 37°S. Berichte – Reports, Inst. für Geowiss., Universität Kiel, Nr. 17, Christian-Albrechts-Universität zu Kiel (TIB Hannover) (2001)
Macpherson, E., Jones, W., Segonzac, M. (2005): A new squat lobster family of Galatheoidea (Crustacea, Decapoda, Anomura) from the hydrothermal vents of the Pacific-Antarctic Ridge. Zoosystema 27(4), 709–723, Zoosystema (Muséum national d'Histoire naturelle, Paříž), kopie na Zenodo (2005)
Discovery of “Yeti crab” (tisková zpráva MBARI, 1. 3. 2006), Monterey Bay Aquarium Research Institute (2006)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.