EPR, 26 10'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 600 m
Objeven: 1987 or earlier [need to check Marchig & Gundlach (1987)]; 2005 submersible Alvin did not observe active vents
Poloha: -26,205°, -112,613°

EPR 26°10′ j. š. je skupina malých polí hydrotermálních průduchů na Východopacifickém hřbetu v jižním Tichém oceánu, asi 2 600 m pod hladinou. Leží v oblasti Velikonoční mikrodesky, kde se mořské dno rozšiřuje jedním z nejrychlejších temp na Zemi. ^{[1, 2]}

Co to je

Podle katalogu InterRidge tvoří místo malá pole s činnými usazeninami sirníků v osním riftu, tedy v propadlině, která se táhne po hřbetu podmořského pohoří. Hloubka je kolem 2 600 m a katalog ho řadí pod pravomoc Chile (Velikonoční ostrov). ^[1]

Teplota vody z průduchů ani zdejší živočichové v katalogu uvedeni nejsou. ^[1]

Jak vznikl

Východopacifický hřbet je dlouhé podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu stoupajícího zespodu vzniká nové mořské dno. Podle InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 100 mm za rok. ^[1]

Katalog InterRidge u pole odkazuje na výpravu ústavu MBARI k Velikonoční mikrodesce. Ta je malá samostatná deska mezi Pacifickou a Nazcskou deskou, asi 160 000 km² velká a stará asi 5,25 milionu let. Na jejích okrajích se dno rozšiřuje o 50–140 mm za rok. ^{[1, 2]}

Podle Wikipedie se hřbet na východním okraji mikrodesky mezi 26° a 27° j. š. rozšiřuje asi o 120 mm za rok a u 26°30′ j. š. je hluboký asi 2 100 m; směrem k severu se prohlubuje. Údaje se tedy od katalogu InterRidge trochu liší. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2024 ukázala, že východní rift mikrodesky se zhruba před 5 až 2,5 miliony let posouval na sever přes oblast Velikonoční horké skvrny – místa, kde z hlubin pláště stoupá horký materiál. Lávy z východního riftu mezi 28° a 26° j. š. mají zvýšený podíl helia-3, což podle autorů odpovídá vlivu tohoto plášťového chocholu. ^[3]

Objev

Kdy a kdo průduchy objevil, není úplně jasné. InterRidge uvádí rok 1987 nebo dříve a odvolává se na zprávu německého Spolkového úřadu pro geovědy a suroviny (Marchig a Gundlach, 1987); sám katalog ale poznamenává, že to je ještě třeba ověřit. ^[1]

Zajímavý rozpor: přestože katalog vede pole jako činné a potvrzené, při ponorech ponorky Alvin v roce 2005 tu vědci žádné činné průduchy nespatřili. ^[1]

Fakta

Okolí: Velikonoční mikrodeska, asi 160 000 km²
Uváděný objev: 1987 nebo dříve (Marchig a Gundlach), nepotvrzeno
Ponorka Alvin, 2005: činné průduchy nespatřila

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
osní rift: podélná propadlina na hřbetu podmořského pohoří, kde se dno roztahuje a vzniká nová kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
mikrodeska: malá samostatná litosférická deska vklíněná mezi velké desky
horká skvrna: místo, pod kterým z hlubin zemského pláště stoupá proud horkého materiálu (plášťový chochol) a živí sopky na povrchu

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 26 10'S, PANGAEA (2020)
Easter microplate, Wikipedie (anglicky)
O'Connor, J.M., Regelous, M., Haase, K.M., Hemond, C., Koppers, A.A.P., Miggins, D.P., Heaton, D.E. (2024): Synchronous motion of the Easter mantle plume and the East Pacific Rise. Nature Communications 15, 9953, Nature Communications (plný text: Archimer, Ifremer) (2024)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.