EPR, 21 54'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 800 m
Objeven: 1987-1988 deposits only [need to check Fouquet et al. (1993) for confirmation]
Poloha: -21,900°, -114,500°

Místo na Východopacifickém hřbetu u 21° 54′ jižní šířky, v jižním Pacifiku asi 2 800 m pod hladinou, kde se podle studie z roku 1997 nachází pravděpodobné pole horkých pramenů. Napovídají tomu hlavně mlži žijící na usazeninách – činné průduchy tu ale v dostupných zdrojích nikdo přímo nepopsal. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet je středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu vzniká nové oceánské dno. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 149 mm za rok. ^[1]

Osa hřbetu tu není jedna souvislá čára. Je rozdělená na úseky, jejichž konce se navzájem překrývají a míjejí (tzv. překryvná rozšiřovací centra). Místo leží na úseku mezi dvěma takovými překryvy u 21° 44′ a 22° 08′ j. š., na východním úbočí příkopu (riftu) na ose hřbetu. ^[1]

Objev

Podle katalogu InterRidge pocházejí první nálezy usazenin z let 1987–1988. Katalog sám ale poznamenává, že je ještě potřeba to ověřit v práci Y. Fouqueta a kolegů z roku 1993, která vyšla jen jako krátký abstrakt z konference. ^[1]

Úsek hřbetu mezi 21° 12′ a 22° 40′ j. š. podrobně popsali S. Krasnov a kolegové v roce 1997 v časopise Marine Geophysical Researches – jeho tvar, sopečnou a hydrotermální činnost. Podle nich leží „pravděpodobné“ hydrotermální pole u 21° 54′ j. š. na východním úbočí příkopu a mlži na usazeninách naznačují, že je hydrotermální pole nablízku. ^{[1, 2]}

Starší verze databáze InterRidge uváděla pro okolí 21° 50′ j. š. v hloubce asi 2 600 m „malá pole s činnými sirníkovými usazeninami“ v příkopu na ose. Přesná teplota vody ani jména jednotlivých průduchů nejsou v katalogu uvedeny. ^[1]

Fakta

Náznak činnosti: mlži na usazeninách (Krasnov a kol. 1997)
Úsek hřbetu: mezi překryvy os u 21° 44′ a 22° 08′ j. š.

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu vzniká nové oceánské dno
překryvné rozšiřovací centrum: místo, kde se konce dvou sousedních úseků osy hřbetu míjejí a překrývají, místo aby navazovaly; anglicky overlapping spreading center (OSC)
mlži: měkkýši se dvěma lasturami, například škeble a slávky; u průduchů často žijí díky bakteriím ve svých žábrách
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; často tvoří komíny horkých průduchů

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 21 54'S, PANGAEA (2020)
Krasnov, S., Poroshina, I., Cherkashev, G., Mikhalsky, E., Maslov, M. (1997): Morphotectonics, Volcanism and Hydrothermal Activity on the East Pacific Rise between 21°12′ S and 22°40′ S. Marine Geophysical Researches 19, 287–317, Marine Geophysical Researches (Springer); bibliografické údaje ověřeny přes Crossref (1997)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.