EPR, 21 25'S
hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR
- Kde
- S. Pacific, S EPR
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, confirmed
- Hloubka
- 2 850 m
- Nejvyšší teplota
- 354 °C
- Objeven
- 1984 submersible Cyana; 1983 deposits only
- Poloha
- -21,433°, -114,292°
Malá pole horkých pramenů na Východopacifickém hřbetu kolem 21° 25′ jižní šířky, na volném moři mimo území států, asi 2 800–2 850 m pod hladinou. Leží na velmi rychle se rozpínajícím úseku oceánského dna; v roce 1985 tu byly popsány komíny z minerálů vysoké až 30 m a katalog uvádí nejvyšší teplotu vody 354 °C. [1]
Co to je
Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a ze zemského nitra stoupá magma, které vytváří nové dno. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 149 mm za rok. Takovému hřbetu se říká ultrarychlý. [1]
Na ose hřbetu se táhne zřetelný příkop (riftové údolí) široký asi 1 km a hluboký 50 m. V něm leží několik malých polí s činnými sirníkovými usazeninami – minerály, v nichž je kov vázaný se sírou a které se srážejí z horké vody. Hydrotermální průduchy (místa, kde vytéká voda ohřátá v hornině) mají jména Bordreaux, Grande cheminée, Jasmine, Les trois diffuseurs a Natasha & Boris. [1]
S. Petersen tuto oblast dělí na dvě pole, jedno na 21° 25′ a druhé na 21° 29′ jižní šířky. V literatuře se proto objevuje i pod názvy „21° S“ nebo „21° 30′ S“. [1]
Objev
Usazeniny po horkých pramenech tu výzkumníci zaznamenali v roce 1983. Činné průduchy pak v roce 1984 viděla ponorka Cyana. Renard a kolegové v roce 1985 popsali činné komíny vysoké až 30 m a našli i prázdné lastury mušlí. [1]
Oblast později zkoumaly i další výpravy, mimo jiné plavba lodi Sonne (SO-63, výprava OLGA I). Krasnov a kolegové v roce 1997 popsali tvar dna, sopečnou a hydrotermální činnost na úseku hřbetu mezi 21° 12′ a 22° 40′ j. š. [1]
Život
Francouzská výprava BIOSPEEDO v roce 2004 zaznamenala na průduších Bordreaux a Natasha & Boris červy z čeledi Alvinellidae. [1, 2]
Mezi 7° 25′ a 21° 33′ j. š. nasbírala tato výprava nejméně 10 druhů, které v době studie ještě neměly jméno. Studie z roku 2011, která porovnala živočichy ze společenstev slávek podél jižní části hřbetu, označila úsek zhruba mezi 17° 25′ a 21° 33′ j. š. za přechodovou zónu – místo, kde se překrývají oblasti s různým složením živočichů, což je nejspíš důvod, proč je tu tolik druhů. [2]
Rozbor DNA v téže studii ukázal, že některé zdánlivě stejné druhy jsou ve skutečnosti skupinami odlišných „skrytých“ druhů a že rovník odděluje jižní a severní genetické linie. [2]
Fakta
- Objev
- usazeniny 1983, činné průduchy 1984 (ponorka Cyana)
- Nejvyšší komíny
- až 30 m
- Riftové údolí
- asi 1 km široké, 50 m hluboké
- Biologie
- přechodová zóna fauny průduchů (17° 25′–21° 33′ j. š.)
Slovníček
- Východopacifický hřbet
- podmořské pohoří ve východním Tichém oceánu, kde vzniká nové oceánské dno
- litosférická deska
- velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
- ultrarychlý hřbet
- hřbet, kde se desky od sebe vzdalují velmi rychle – tady asi o 15 cm za rok
- riftové údolí
- příkop na ose hřbetu, kde se dno trhá a rozestupuje
- sirníky
- minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
- skryté druhy
- druhy, které vypadají stejně, ale podle DNA jsou odlišné
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 21 25'S, PANGAEA (2020)
- Matabos, M., Plouviez, S., Hourdez, S., Desbruyères, D., Legendre, P., Warén, A., Jollivet, D., Thiébaut, E. (2011): Faunal changes and geographic crypticism indicate the occurrence of a biogeographic transition zone along the southern East Pacific Rise. Journal of Biogeography 38(3), 575–594, doi:10.1111/j.1365-2699.2010.02418.x, Journal of Biogeography (abstrakt v archivu Ifremer Archimer) (2011)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.