TerraBeat – zemětřesení a sopky

EPR, 21 25'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde
S. Pacific, S EPR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
2 850 m
Nejvyšší teplota
354 °C
Objeven
1984 submersible Cyana; 1983 deposits only
Poloha
-21,433°, -114,292°

Malá pole horkých pramenů na Východopacifickém hřbetu kolem 21° 25′ jižní šířky, na volném moři mimo území států, asi 2 800–2 850 m pod hladinou. Leží na velmi rychle se rozpínajícím úseku oceánského dna; v roce 1985 tu byly popsány komíny z minerálů vysoké až 30 m a katalog uvádí nejvyšší teplotu vody 354 °C. [1]

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a ze zemského nitra stoupá magma, které vytváří nové dno. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 149 mm za rok. Takovému hřbetu se říká ultrarychlý. [1]

Na ose hřbetu se táhne zřetelný příkop (riftové údolí) široký asi 1 km a hluboký 50 m. V něm leží několik malých polí s činnými sirníkovými usazeninami – minerály, v nichž je kov vázaný se sírou a které se srážejí z horké vody. Hydrotermální průduchy (místa, kde vytéká voda ohřátá v hornině) mají jména Bordreaux, Grande cheminée, Jasmine, Les trois diffuseurs a Natasha & Boris. [1]

S. Petersen tuto oblast dělí na dvě pole, jedno na 21° 25′ a druhé na 21° 29′ jižní šířky. V literatuře se proto objevuje i pod názvy „21° S“ nebo „21° 30′ S“. [1]

Objev

Usazeniny po horkých pramenech tu výzkumníci zaznamenali v roce 1983. Činné průduchy pak v roce 1984 viděla ponorka Cyana. Renard a kolegové v roce 1985 popsali činné komíny vysoké až 30 m a našli i prázdné lastury mušlí. [1]

Oblast později zkoumaly i další výpravy, mimo jiné plavba lodi Sonne (SO-63, výprava OLGA I). Krasnov a kolegové v roce 1997 popsali tvar dna, sopečnou a hydrotermální činnost na úseku hřbetu mezi 21° 12′ a 22° 40′ j. š. [1]

Život

Francouzská výprava BIOSPEEDO v roce 2004 zaznamenala na průduších Bordreaux a Natasha & Boris červy z čeledi Alvinellidae. [1, 2]

Mezi 7° 25′ a 21° 33′ j. š. nasbírala tato výprava nejméně 10 druhů, které v době studie ještě neměly jméno. Studie z roku 2011, která porovnala živočichy ze společenstev slávek podél jižní části hřbetu, označila úsek zhruba mezi 17° 25′ a 21° 33′ j. š. za přechodovou zónu – místo, kde se překrývají oblasti s různým složením živočichů, což je nejspíš důvod, proč je tu tolik druhů. [2]

Rozbor DNA v téže studii ukázal, že některé zdánlivě stejné druhy jsou ve skutečnosti skupinami odlišných „skrytých“ druhů a že rovník odděluje jižní a severní genetické linie. [2]

Fakta

Objev
usazeniny 1983, činné průduchy 1984 (ponorka Cyana)
Nejvyšší komíny
až 30 m
Riftové údolí
asi 1 km široké, 50 m hluboké
Biologie
přechodová zóna fauny průduchů (17° 25′–21° 33′ j. š.)

Slovníček

Východopacifický hřbet
podmořské pohoří ve východním Tichém oceánu, kde vzniká nové oceánské dno
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
ultrarychlý hřbet
hřbet, kde se desky od sebe vzdalují velmi rychle – tady asi o 15 cm za rok
riftové údolí
příkop na ose hřbetu, kde se dno trhá a rozestupuje
sirníky
minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
skryté druhy
druhy, které vypadají stejně, ale podle DNA jsou odlišné

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 21 25'S, PANGAEA (2020)
  2. Matabos, M., Plouviez, S., Hourdez, S., Desbruyères, D., Legendre, P., Warén, A., Jollivet, D., Thiébaut, E. (2011): Faunal changes and geographic crypticism indicate the occurrence of a biogeographic transition zone along the southern East Pacific Rise. Journal of Biogeography 38(3), 575–594, doi:10.1111/j.1365-2699.2010.02418.x, Journal of Biogeography (abstrakt v archivu Ifremer Archimer) (2011)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.