EPR, 11 42'N

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde

N. Pacific, N EPR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, confirmed

Hloubka

2 580 m

Objeven

1984 Angus camera (or 1985 Argo video) tow with temperature

Poloha

11,700°, -103,850°

Místo s hydrotermálními průduchy na hřebeni Východopacifického hřbetu, asi 2 580 m pod hladinou v otevřeném Tichém oceánu, zhruba na 11° 42′ severní šířky. Vlastní jméno nemá – katalog ho vede jen podle zeměpisné šířky. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují litosférické desky a z vystupujícího magmatu vzniká nová oceánská kůra. V této oblasti se dno rozšiřuje rychle, asi o 96 mm za rok. ^[1]

Průduchy leží těsně jižně od místa, kde se osa hřbetu rozdvojuje a dva její konce se po straně překrývají (tzv. překrývající se centra rozpínání). Dno je tu rozbité množstvím puklin a tvoří jakousi plošinu z lávových proudů, které už místy pokrývají usazeniny. ^[1]

Teplota vody ani živočichové kolem průduchů v katalogu InterRidge uvedeni nejsou. ^[1]

Objev

Průduchy zachytily v letech 1984–1985 kamery vlečené na laně těsně nad dnem – fotografický systém ANGUS (1984) nebo videosystém ARGO (1985), oba s čidlem teploty. Výsledky mapování osy hřbetu mezi 10° 19′ a 11° 53′ severní šířky shrnula v roce 1988 skupina ARGO-RISE v časopise Canadian Mineralogist. ^[1]

Snímky ANGUS a ARGO z osy hřbetu mezi 10° 15′ a 11° 53′ s. š. rozebrali také Uchupi a kolegové (1988). Na hřebeni našli známky nedávné sopečné činnosti: na starší polštářové lávě s usazeninami leží čerstvé ploché lávové proudy, podle autorů možná mladší než 100 let. Přímo u překrývajících se center na 11° 45′ s. š. jsou čerstvé proudy vedle starších proudů a propadlin. ^[2]

Fakta

Objev

1984 kamera ANGUS (nebo 1985 video ARGO)

Rychlost rozpínání

asi 96 mm za rok

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra

litosférická deska

velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám

překrývající se centra rozpínání

místo, kde je osa hřbetu přerušená a dva její konce vedle sebe souběžně pokračují a překrývají se

polštářová láva

láva, která pod vodou tuhne v oblých bochnících podobných polštářům

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 11 42'N (vč. citace ARGO-RISE Group 1988, Canadian Mineralogist 26, 467–486), PANGAEA (2020)
2. Uchupi, E., Schwab, W.C., Ballard, R.D. et al. (1988): An Angus/Argo study of the neovolcanic zone along the East Pacific Rise from the Clipperton fracture zone to 12°N. Geo-Marine Letters 8(3), 131–138, doi:10.1007/BF02326089, Geo-Marine Letters (záznam v USGS Publications Warehouse) (1988)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.