TerraBeat – zemětřesení a sopky

EPR, 11 18'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde
S. Pacific, S EPR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
2 650 m
Nejvyšší teplota
262 °C
Objeven
1985/86 or 1989 TV grab (need to check references to confirm activity); 1998 submersible Alvin
Poloha
-11,300°, -110,530°

Místo s horkými i teplými prameny na Východopacifickém valu v jižní části Tichého oceánu, asi 2 650 m pod hladinou, zhruba na 11° 18′ jižní šířky. Vlastní jméno nemá – katalog ho vede jen podle zeměpisné šířky. [1]

Co to je

Východopacifický val (anglicky East Pacific Rise, zkratka EPR) je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. Na tomto úseku se dno rozšiřuje mimořádně rychle – podle katalogu InterRidge asi o 141 mm za rok, tedy o víc než 14 cm. [1]

Místo leží na volném moři, mimo území kteréhokoli státu. Podle katalogu tu vyvěrají jak horké, tak jen mírně teplé prameny; nejvyšší zapsaná teplota vody je 262 °C. [1]

Objev

První náznaky přinesly záznamy kamer tažených nad dnem v 80. letech 20. století, které Holler popsal ve své německy psané disertaci (Univerzita v Göttingenu, 1993). Podle poznámky v katalogu je ale ještě potřeba v literatuře ověřit, zda tyto záznamy opravdu dokládají činné prameny. [1]

Na místo vybrané podle starých záběrů a podle průzkumů vody z let 1993 a 1998 poprvé sestoupila americká ponorka Alvin na přelomu let 1998 a 1999. Lupton a kolegové (1999) píšou, že na 11,3° j. š. našli nová místa, kde z dna rozptýleně vytéká teplá voda (tzv. difuzní proudění). [1]

V záznamu ponoru Alvinu č. 3323 jsou zapsány horké i nízkoteplotní průduchy a ze živočichů škeble, krabi, slávky, plži nebo přílipky, červi žijící v trubicích, jiní červi a žaludovci (Enteropneusta). [1]

Fakta

Rychlost rozšiřování dna
asi 141 mm za rok
První ponor
Alvin, 1998/1999
Nejvyšší teplota
262 °C

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
difuzní proudění
pomalé, rozptýlené vytékání teplé vody z puklin a pórů ve dně, bez jasného komínu
žaludovci
červovití mořští živočichové žijící na dně nebo v něm (latinsky Enteropneusta)

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 11 18'S (vč. citací Holler 1993 a Lupton et al. 1999, Eos Trans. AGU 80(46), F1099), PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.