EPR, 10 44.6'N

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde

N. Pacific, N EPR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, confirmed

Hloubka

2 580 m

Objeven

1985 Argo video tow with temperature

Poloha

10,743°, -103,650°

Pole teplých podmořských pramenů na Východopacifickém hřbetu asi 2 580 m pod hladinou v severním Pacifiku, ve volném moři mimo vody kteréhokoli státu. Při první prohlídce v 80. letech šlo o největší souvislou oblast průduchů na celém zkoumaném úseku hřbetu. V roce 2003 tu vědci v ponorce Alvin narazili na lávu z erupce, která proběhla jen několik týdnů až měsíců předtím. ^{[1, 2]}

Objev

Pole našli vědci v roce 1985 pomocí taženého přístroje Argo, který nad dnem natáčel video a měřil teplotu vody. Podle zprávy o tomto mapování z roku 1988 tu byly tři činné průduchy (hydrotermální průduchy, tedy otvory ve dně, kudy vytéká voda ohřátá v hornině). ^[1]

Nešlo o horké „černé kuřáky“, ale o nízkoteplotní prameny takzvaného galapážského typu: ohřátá voda prosakovala mezerami mezi laloky ztuhlé lávy. Pásmo průduchů zabíralo asi 15 000 m² a bylo tak největší jednotlivou oblastí hydrotermální činnosti, kterou tehdejší výzkum našel. ^[1]

Erupce těsně před návštěvou

V listopadu 2003 sem sestoupila ponorka Alvin (mimo jiné při ponoru 3937). Posádka objevila úplně čerstvý lávový proud na místě, kde ho nikdo nečekal. Láva byla pokrytá povlaky bakterií a z rozptýlených průduchů se valily chuchvalce bakteriálního materiálu. ^{[2, 1]}

Podle datování pomocí rozpadu uranu a jeho dceřiných prvků k erupci došlo jen několik týdnů až měsíců před návštěvou. Katalog GVP ji klade do období od konce května do poloviny října 2003. ^[2]

Překvapení bylo o to větší, že tento úsek hřbetu, ležící těsně severně od transformního zlomu Clipperton, podle odhadů dostává zespodu jen málo magmatu. Vědci ho proto popisovali jako úsek „hladovějící“ po magmatu. ^{[2, 1]}

Život

Katalog InterRidge uvádí u pole mlže (škeble a mušle) a serpulidy, tedy červy žijící ve vápenitých trubičkách. Na čerstvé lávě z roku 2003 žilo jen málo drobných živočichů a převažovaly bakteriální povlaky. ^{[1, 2]}

U průduchů na čerstvé lávě byla voda v roce 2003 jen mírně teplá: teploměr ponorky Alvin naměřil u nízkoteplotního průduchu v jedné propadlině lávového proudu nejvýš 9,5 °C. ^[2]

Fakta

Objev

1985, tažený přístroj Argo (video a teplota)

Plocha průduchů

asi 15 000 m² (podle mapování z 80. let)

Poslední známá erupce

2003, několik týdnů až měsíců před ponorem v listopadu

Teplota vody v roce 2003

nejvýš 9,5 °C (u jednoho průduchu)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem

nízkoteplotní průduch

průduch, z něhož vytéká jen teplá voda, často rozptýleně z mnoha škvír, místo horkého proudu z komína

transformní zlom

zlom, který napříč přerušuje podmořský hřbet a posouvá jeho úseky vůči sobě

datování pomocí uranu

určování stáří horniny podle poměru radioaktivních prvků, které vznikají postupným rozpadem uranu; u velmi mladé lávy lze takto odhadnout stáří i na týdny až měsíce

serpulidi

mořští červi, kteří si stavějí ochranné trubičky z vápence

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 10 44.6'N, PANGAEA (2020)
2. Northern EPR at 10.7°N, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.