Edison Seamount

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Tabar-Feni Arc

Kde: S. Pacific, Tabar-Feni Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 450 m
Objeven: 1994 and 1998 TV grab sampling did not confirm hydrothermal activity
Poloha: -3,310°, 152,580°

Edison Seamount je podmořská sopka u ostrova Lihir na severovýchodě Papuy Nové Guineje. Na jejím vrcholu asi 1 450 m pod hladinou žijí husté kolonie mlžů vázaných na prostředí bohaté na sirné sloučeniny. Zda tu jde o horké prameny, nebo spíš o chladné průsaky, není jisté – katalog InterRidge vede místo jako nepotvrzené, protože citované práce neuvádějí změřenou teplotu. ^{[1, 2]}

Co to je

Sopka patří k ostrovnímu oblouku Tabar–Feni a leží v předobloukové pánvi Nové Irsko, tedy v pruhu mořského dna před řadou sopečných ostrovů. Dno je tu podle katalogu InterRidge roztržené (riftované). ^[1]

Podle katalogu InterRidge jsou tu dvě oddělené oblasti, kde ze dna něco vytéká, každá o průměru 100–200 m. Ve vodě je hodně sirovodíku a výrazně zvýšený obsah metanu, teplota je ale nízká a chybějí usazeniny sirníků, jaké se tvoří u horkých průduchů. Změřenou teplotu podle katalogu neuvádí žádná z prací, o které se opírá. ^[1]

Někteří autoři proto místo popisují jako přechod mezi hydrotermálním průduchem (místem, kde vytéká voda ohřátá v hornině) a chladným průsakem (místem, kde ze dna pomalu uniká studená tekutina s plyny). Při odběrech vzorků drapákem s kamerou v letech 1994 a 1998 se horkou hydrotermální činnost potvrdit nepodařilo. ^[1]

Život

Hlavními obyvateli vrcholu jsou mlži z čeledi Vesicomyidae. Jde o mlže vázané na prostředí bohaté na sirné sloučeniny. Studie z roku 2003 popisuje na vrcholu dvě velká pole těchto mlžů, každé široké několik set metrů – to je víc než 100–200 m uváděných v katalogu InterRidge. ^{[2, 1]}

Čtyři velké odběry drapákem vynesly přes 270 živých mlžů dlouhých až 23 cm a mnoho prázdných lastur. Snímky z kamery tažené nade dnem ukázaly na malých plochách až asi 240 mlžů na metr čtvereční. Průměrná biomasa mlžů (mokrá hmotnost i s lasturami) vychází v polích na 13,3 kg na metr čtvereční, místy přes 29 kg – hodnoty kolem 30 kg se podle autorů vyrovnají mlžím porostům v pásmu přílivu a odlivu. ^[2]

Podle velikosti mlžů autoři usuzují, že mláďata dosedají ve vlnách a uchytí se hlavně tam, kde je dospělců málo. ^[2]

V roce 2004 popsali T. Okutani, S. Kojima a D.-S. Kim z Edison Seamount nový druh mlže Calyptogena (Archivesica) edisonensis. Šlo o první formální popis druhu rodu Calyptogena od průduchů v jihozápadním Pacifiku; blízce příbuzný je druh C. nankaiensis z Nankaiského příkopu u Japonska. ^[3]

Kromě mlžů tu podle katalogu InterRidge žijí červi, plži, korýši z čeledi Galatheidae, krevety a sasanky. ^[1]

Fakta

Hustota mlžů: až asi 240 na m²
Hmotnost mlžů: průměrně 13,3 kg/m², místy přes 29 kg/m² (mokrá hmotnost i s lasturami)
Nový druh: mlž Calyptogena (Archivesica) edisonensis, popsán 2004
Ostrovní oblouk: Tabar–Feni

Slovníček

předoblouková pánev: část mořského dna mezi hlubokomořským příkopem a řadou sopečných ostrovů (ostrovním obloukem)
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
chladný průsak: místo na mořském dně, kde pomalu uniká studená tekutina bohatá na metan nebo sirovodík
sirovodík: jedovatý plyn zapáchající po zkažených vejcích; některé bakterie z něj získávají energii
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny horkých průduchů
Vesicomyidae: čeleď hlubokomořských mlžů, kteří žijí u průduchů a průsaků s vodou bohatou na sirné sloučeniny

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Edison Seamount, PANGAEA (2020)
Stecher, J., Tunnicliffe, V., Türkay, M. (2003): Population characteristics of abundant bivalves (Mollusca, Vesicomyidae) at a sulphide-rich seafloor site near Lihir Island, Papua New Guinea. Canadian Journal of Zoology 81(11), 1815–1824, Canadian Journal of Zoology (abstrakt přes Crossref) (2003)
Okutani, T., Kojima, S., Kim, D.-S. (2004): A New Calyptogena Clam (Bivalvia: Vesicomyidae) from the Southwest Pacific. Venus 63(1–2), 29–32, Venus (záznam v repozitáři KIOST) (2004)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.