Doyo Seamount

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Kde

N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, confirmed

Hloubka

520 m

Objeven

1990 submersible Shinkai 2000

Poloha

27,683°, 140,817°

Doyo je podmořská sopka v oblouku ostrovů Ogasawara (Boninské ostrovy) jižně od Japonska. Japonská ponorka Shinkai 2000 tu v roce 1990 objevila místa, kde ze dna prosakuje teplá voda; katalog InterRidge je klade jen asi 440–520 m pod hladinu. ^{[1, 2]}

Co to je

Doyo je nejjižnější z podmořských hor Shichiyo, pojmenovaných podle sedmi dnů v týdnu – „dojó“ je japonsky sobota. Je to sopka z čedičového andezitu, která se zvedá asi 2 340 m nad okolní mořské dno. ^[2]

Na vrcholu je podle katalogu InterRidge kaldera (propadlina po zhroucení části sopky) ve tvaru podkovy o rozměrech asi 3 × 10 km. GVP ji popisuje jako otevřený sráz po zhroucení. ^{[1, 2]}

Sopka leží nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou. Proto patří k řetězu sopek, které tvoří ostrovní oblouk Izu–Bonin (Izu–Ogasawara). ^{[2, 1]}

Objev

Výraznou hydrotermální činnost tu podle GVP pozorovali v červenci 1990. Katalog InterRidge uvádí, že ji zachytila japonská ponorka Shinkai 2000, a jako zdroj cituje japonský článek Nagaoky a kolegů z roku 1992 o geologii podmořských hor Mokuyo, Doyo a Suiyo. ^{[2, 1]}

Teplá voda tu prosakuje dnem rozptýleně, ne z horkých komínů. Katalog ji řadí mezi nízkoteplotní pole; teplota ani živočichové v něm uvedeni nejsou. ^[1]

Podle GVP sopku po pozorování z roku 1990 Japonská meteorologická agentura (JMA) přeřadila mezi činné. V hlavním seznamu činných sopek Japonska na webu JMA jsme ji v říjnu 2026 nenašli. ^{[2, 4]}

Jak hluboko je vrchol

Údaje o hloubce se rozcházejí. GVP dnes uvádí, že vrchol sahá do méně než 600 m pod hladinu (asi 590 m). Česká Wikipedie a podle InterRidge i starší verze GVP z roku 2015 uvádějí 860 m. ^{[2, 3, 1]}

Katalog InterRidge přitom klade průduchy do hloubky 440–520 m, tedy výš, než by podle obou údajů měl být vrchol. Které číslo je správné, z dostupných zdrojů nevyplývá. ^{[1, 2]}

Fakta

Jméno

„Sobota“ – nejjižnější z hor Shichiyo (dny v týdnu)

Hornina

čedičový andezit

Kaldera

podkovovitá, asi 3 × 10 km

Objev průduchů

1990, ponorka Shinkai 2000

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem

kaldera

velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne zhroucením stropu nad vyprázdněným magmatem

andezit

sopečná hornina s víc křemíkem než čedič, typická pro sopky nad subdukčními zónami; čedičový andezit stojí mezi nimi

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště

ostrovní oblouk

řetěz sopek a sopečných ostrovů nad subdukční zónou

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Doyo Seamount, PANGAEA (2020)
2. Doyo Seamount (284095), Smithsonian Global Volcanism Program
3. Dojó, Wikipedie
4. List of Active Volcanoes in Japan (National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan), Japan Meteorological Agency

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.