Dodo Field

hydrotermální průduchy, Indian, CIR

Kde: Indian, CIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 730 m
Nejvyšší teplota: 356 °C
Objeven: 2009 submersible Shinkai 6500; 2006 plume only
Poloha: -18,347°, 65,305°

Dodo je pole horkých podmořských pramenů na Středoindickém hřbetu, asi 2 700 m pod hladinou Indického oceánu. Japonští vědci ho objevili v roce 2009 na čerstvém lávovém dně, kde z puklin tryskaly „černé kouře“ až 356 °C horké. Život tu byl nezvykle chudý – a při návštěvě v roce 2013 už vědci žádné činné prameny nenašli. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole leží uprostřed rozlehlé lávové pláně Dodo Great Lava Plain, v hloubce asi 2 745 m. Na rozdíl od sousedních polí Kairei a Edmond je přímo na ose hřbetu – v místě, kde se dvě litosférické desky od sebe vzdalují a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. Jméno dostalo po vyhynulém ptáku dodovi z ostrova Mauricius. ^[1]

Činná místa zabírala plochu jen asi 15 m v průměru. Stálo tu mnoho malých komínů černých kuřáků (hydrotermálních průduchů, z nichž proudí horká voda zabarvená drobnými zrnky sirníků kovů), většinou nižších než 1 m. Vyrůstaly přímo z puklin v čedičové lávě, bez kupy usazenin kolem. Hlavní místa dostala jména Potsunen, Tsukushi-1 a Tsukushi-2. ^{[1, 2]}

Kolem průduchů se táhlo hnědě zbarvené lávové dno – nejméně 200 m od západu k východu a přes 50 m od severu k jihu – s malými propadlými krátery, z nichž některé byly zřejmě dřívějšími průduchy černých kuřáků. Z puklin v lávě tu místy pomalu vytékala i čirá teplá voda. ^[1]

Objev

Na horkou vodu v této části hřbetu upozornily už v roce 2006 chemické stopy ve vodě nad dnem (oblak z průduchů), samotné prameny ale zatím nikdo neviděl. Pole našla až výprava YK09-13 japonské lodi Yokosuka v říjnu 2009, která dno prohlížela obsazenou ponorkou Shinkai 6500. ^{[2, 1]}

Na stejné cestě objevili vědci i pole Solitaire. To leží mimo osu hřbetu na suti a hostí bohaté společenstvo – s mlži, plži i hustými hejny krevet. ^[1]

Co o něm dnes víme

Nejteplejší voda, 356 °C, vytékala z komínu Tsukushi-2. Byla silně kyselá (pH 3,2) a obsahovala asi o pětinu víc chloridů než mořská voda. Vědci to vysvětlují oddělováním fází pod dnem: horká voda se tam rozdělí na méně slanou a slanější složku a k průduchu dorazila hlavně ta slanější (solanka). ^[1]

Nezvyklé bylo hlavně velké množství rozpuštěného vodíku, přes 2 milimoly na litr. Takové hodnoty se u průduchů v čedičových horninách obvykle nevyskytují. Odkud se vodík bere, nechali autoři studie z roku 2012 jako otevřenou otázku. ^[1]

Při jednom ponoru Shinkai 6500 v roce 2013 už vědci na poli Dodo žádné známky činných pramenů nenašli. Usoudili z toho, že činnost ustala někdy mezi lety 2009 a 2012. ^[2]

Život

Na rozdíl od jiných polí Středoindického hřbetu, kde komíny pokrývají tisíce krevet, tu bylo zvířat málo a byla drobná. Nejpočetnější byl krab Austinograea rodriguezensis, který se držel u černých kuřáků i na zbarvené lávě. Krevet druhu Rimicaris kairei (nebo blízce příbuzných) vědci viděli jen asi 10–20. ^[1]

Dál tu žily sasanky, drobní přílipkovití plži a malí plži z čeledi Provannidae. Chyběli naopak plži rodu Alviniconcha, slavný „šupinonohý“ plž i mušle. Čím dál od středu průduchů, tím byla zvířata menší. ^[1]

Proč je společenstvo tak chudé, autoři s jistotou nevědí. Malé komíny na čerstvé lávě bez usazenin naznačují, že prameny začaly téct teprve nedávno a nemusely vydržet dlouho. To podle nich může být hlavní důvod, proč tu žilo tak málo zvířat. ^[1]

Fakta

Objev: říjen 2009, loď Yokosuka a ponorka Shinkai 6500
Jméno: po vyhynulém ptáku dodovi z Mauricia
Kyselost vody: pH 3,2
Nejčastější živočich: krab Austinograea rodriguezensis
Stav 2013: bez známek činných pramenů

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kuřák: komín hydrotermálního průduchu, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
čedič: tmavá sopečná hornina, ze které je většina oceánského dna
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
solanka: voda s velmi vysokým obsahem rozpuštěných solí

Zdroje

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.